Já chci dítě!

Jsem sama a chci být matkou! A to nejpozději ihned! Ještě před takovými patnácti, dvaceti lety situace, kterou jsme prakticky neznali. Dnes krutá realita spousty osamělých třicátnic.

Navíc mnohdy žen natolik kvalitních a ekonomicky zajištěných, že by se o případného potomka jistě dokázaly dobře postarat. Pouze se jim nějak nezdařilo nalézt si v pravý čas ten pravý vztah. Aby také bylo s kým. Možná proto, že studovaly, budovaly si v dobrém slova smyslu profesní kariéru, nebo prostě měly jen smůlu. Co teď?

Mají čekat na toho pravého, když i jim je již zřejmé, že okolí se jimi zrovna nehemží? Nebo se mají raději uchýlit k ponižující volbě "náhodného kolemjdoucího", jemuž už předem přisoudí pouze roli ne zcela dobrovolného dárce onoho potřebného "biologického materiálu"?

Ženáče, nebo snad kamaráda?

Některá by možná vzala zavděk i partnerem kapku ženatým. Ne, že by nebyli, někteří by si možná dokonce dali říct! Jakmile však přijde řeč na děti, pak jejich zájem zpravidla mizí rychleji než pára nad hrncem. Dokonce i dobrodiní umělého oplodnění naši nepřející poslanci osamělým ženám zase odepřeli. Jistě, skulinka by se našla. Nějaký ten kamarád ochotný předstírat, že se spolu již delší dobu opravdu poctivě snaží a ono pořád nic. Co kdyby ho ale nejprve hnali na nějaká nepříjemná vyšetření!?

Hypotetická možnost osvojení dětí osobou osamělou sice existuje, ale je opravdu jen hypotetická. Celkem pochopitelně jsou zvýhodněny ženy, které mohou prokázat, že se adoptované dítě dostane do úplné harmonické rodiny. Ukrást dítě je blbost, nalézt ženu, která by byla ochotna dítě "věnovat", je spíš pouhá fikce.

Kterou možnost si vyberete?

Každá možnost má pro a proti. Nikdo jiný než ona rozhodnout nemůže. Nezapracuje-li šťastná náhoda, pak půjde spíš o volbu menšího zla než o hledání nějaké optimální alternativy. Snáz se bude volit těm, které mohou právem očekávat podporu okolí. Děda může alespoň dočasně převzít mužskou roli, babička zas třeba vypomůže, když vám dojdou síly. Ať už proto, že budete objektivně oslabené nemocí, nebo proto, že už toho na vás bude prostě moc.

I dítě, vyrůstající jen s matkou, může prožít šťastné dětství. Nezbytnou podmínkou však je, že bude vyrůstat s matkou, která je se sama sebou a se svým rozhodnutím srovnaná tak, že dokáže bez pocitů křivdy nést jeho důsledky.