Na hlavě jemné chmýříčko, pravé řasy na víčkách, drobné žilky, vrásečky a kojenecké skvrny na tváři, buclaté faldíčky na ručkách. Prostě dokonalé miminko, které se dá koupit.

Panenky Reborn, familiárně zvané „rebornky" kopírují živé dítě k nerozeznání. A také se tak chovají: mrkají, chodí, čurají, zvedá se jim hrudníček při dýchání a nahmatáte jim tep, tečou jim slzy z očí a sliny z pusinky, dokonce si občas ublinknou… Prostě odvěký sen všech holčiček (tedy až na to blinkání). Zádrhel je však v tom, že si s nimi hrají převážně dospělé ženy. Což vzbuzuje rozporuplné reakce.

Vyrobte si miminko!

Nikoli přirozenou, příjemnou cestou, kterou jako první vyzkoušeli Adam s Evou. Vlastníma rukama! Stačí na internetu objednat kity - základní díly z měkkého vinylu. Tyto umělohmotné výlisky v podobě hlavy, rukou a nohou poskytnou východisko. Pak už stačí jen naučit se rebornku kompletovat: naplnit tělíčko, navrstvit barvy, patinovat, vkládat oči, aplikovat vlasy a řasy. No a nakonec vyrobíte rodný list. Uvedete do něj jméno „dítěte", jeho hmotnost, délku i den narození (tedy dokončení). A stanete se matkou…

Není to zadarmo. Nejlevnější poskládaná panenka Reborn vyjde na 2000 Kč, ty dokonalejší z továren až na desítky tisíc podle „vybavení".

Nadšení i odpor

Rebornky často sbírají čtyřicátnice, kterým odrostly děti a jimž se odcizil manžel. Nebo ženy, které nemohou mít vlastní děti. Prostě ty, které nemají, kam investovat mateřskou lásku. Je to zvláštní pohled: „maminka", která v dětské postýlce hýčká panenku, jako by šlo o živé dítě. Převléká ji, kupuje jí oblečky, hračky, umělou výživu… Působí to nepřirozeně a trochu to připomíná skvělou hereckou kreaci Veroniky Žilkové ve filmu Otesánek.

Možná divná zábava, ale v drtivé většině případů neškodná. Přesto ji zejména muži nesou překvapivě špatně. „Je to úchylné. Kdyby s tím jezdila po městě moje stará, asi bych uvažoval o změně za nějaký psychicky méně labilní model. Ta ženská nemá co na práci? Měla by se radši pořádně starat o rodinu!" Takové názory prezentují na internetových diskusích.

Je to moje věc!

„Když jsem prozradila, že jsem rebornistka, sneslo se na mě tolik hanlivých a agresivních reakcí okolí, že jsem se úplně složila," popisuje sběratelka těchto panenek z Kladna.

„Byli to hlavně chlapi - jako by se podvědomě báli, aby se ta móda nerozšířila a aby si ženy místo obskakování mužských a starosti o jejich děti nezačaly hrát s panenkami. Já přitom nevidím žádný rozdíl v tom, jestli nějaký chlap sbírá známky nebo auťáky a já panenky. Prostě je to můj koníček. A že vypadají jako živé? Líbí se mi to! Pro mě jsou rebornky dokonalou napodobeninou skutečného malého člověka, nevidím na tom nic špatného. Ani na tom, že je čas od času převleču nebo jim ušiju něco na sebe! V Americe a v Anglii se dokonce tyto panenky používají v rámci zdravotních terapií nebo jako filmové či divadelní rekvizity a nikdo se nad tím nepozastavuje."

zdroj: facebook Reborn Baby Dolls, reborn-baby.com