reklama

Děti z lesních školek žijí spokojeně v závějích

Lesní školky vyznávají harmonický tělesný a duševní rozvoj. Děti od tří do šesti let v nich tráví většinu dne v přírodě bez ohledu na počasí. Dokonce i v zimě, když louka zapadne sněhem a venku je deset stupňů pod nulou.

Foto: Isifa/Thinkstock

Lesní školky vyznávají harmonický tělesný a duševní rozvoj. Děti od tří do šesti let v nich tráví většinu dne v přírodě bez ohledu na počasí. Dokonce i v zimě, když louka zapadne sněhem a venku je deset stupňů pod nulou.

Odpočívají ve vytápěné jurtě a maringotce, hygienické zázemí představují kompostovací záchody zapuštěné venku do stráně. Přijde vám to dost drsné? "Zima dětem vůbec nevadí a sníh pro ně představuje báječnou příležitost k zábavě," říká Johanna Passerin, ředitelka Dětského klubu Šárynka z Prahy 6, kterou jsme krátce vyzpovídali.

Jak začíná běžný zimní den ve školce?

Učitelka, která má ranní službu, zatopí v krbových kamnech, v čemž jí často pomáhá některé z dětí. Ohřeje vodu na mytí rukou do velké pumpovací termosky, dolije teplou vodu králíkům. Když pitná voda, dovedená potrubím až k jurtě, při velkých mrazech zamrzne, je potřeba vyzvednout barel s čerstvou pitnou vodou v nedaleké kanceláři Ekodomova - neziskové organizace, která je zřizovatelem školky.

A co děti?

Vše probíhá venku: ranní kruh, kdy se vítáme s nebem a zemí a se sebou navzájem, pohybové hry, říkanky a básničky. Většina dětí se spontánně hodně hýbe, aby se zahřála, my musíme dbát na totéž a více pracovat s dětmi, které ještě nejsou tak začleněné do her skupiny nebo se pohybují méně. Musíme je zaujmout, vymyslet úkoly a činnosti, které by je motivovaly.

Co když je už hodně zima?

Děti zásadně nepřetěžujeme, řídíme se jejich potřebami. Poskytnutí bezpečného a ochranného prostoru je naší zásadní prioritou. Proto máme vždy připravenou vytopenou jurtu. Pokud některé dítě snáší hůř mráz, bereme ho častěji do tepla, kde si může modelovat ze včelího vosku, malovat, případně se jinak zabavit.

Čtěte také: Lesní školka - suchý záchod a místo bačkůrek holinky!

Samozřejmě také dbáme na správné oblečení, rukavice a obuv. Počasí vypadá nejhůř z okna kanceláře. Pokud zimu člověk zažívá se správným vybavením a s přesvědčením, že být v přírodě každý den za každého počasí je dobrá věc, pak je všechno úplně jinak.

Jsou vaše děti často nemocné?

Právě naopak! Podle naší zkušenosti a subjektivního pozorování odolávají "lesní" děti běžným nemocem lépe než děti z kamenných školek. A výzkumy ze zahraničí ukazují, že pobyt v přírodě imunitu posiluje. Problémy nemáme ani s úrazy. Za čtyři roky působení jsme nezaznamenali žádný vážný úraz, který by vyžadoval přivolání lékaře. Rodiče dětí z lesních školek však musejí počítat s tím, že jejich děti snadněji přijdou k odřenému koleni, třísce, klíštěti či komářím štípancům.

Jak zvládají ztížené podmínky učitelé?

Na tuhle otázku se jako vedoucí školky zaměřuji už při výběru učitelů. Nesmějí podmínky vnímat jako ztížené, ale brát situaci jako výzvu, příležitost k učení a rozvoji sebe sama. Tahle práce je pro lidi s otevřeným srdcem, empatické, citlivé, pokorné a zároveň odolné, silně motivované a odvážné. Fyzická kondice a houževnatost je jedním z předpokladů. Náš učitel či učitelka se nesmí bát fyzické námahy. Při putování přírodou nosíme všechno s sebou, my i děti. Od nich můžeme vyžadovat jen to, co dokážeme sami: unést batoh se svačinou, náhradním oblečením a termoskou, přeskočit potok, vylézt stráň, podržet na dlani pavoučka či žížalu, sesbírat shnilá jablka v zahradě, udělat kotrmelec v závěji… Tím se také děti nejvíc učí.

To není úplně běžný přístup...

Vycházíme z principů waldorfské pedagogiky, základem je princip "respektovat a být respektován". Obnovujeme tradiční lidové zvyky a slavnosti, všímáme si proměn ročních dob a snažíme se přirozeně vnímat čas. Děti se tu neučí, ale prostě žijí: vědomosti a dovednosti získávají nápodobou dospělých: jak odhadnout své možnosti a sílu, vnímat vlastní tělo a jeho hranice, postarat se o sebe, obléknout, obout, vyměnit mokré prádlo… ale hlavně jak být jeden druhému partnerem.

Už jste o lesních školkách slyšeli? A jak se vám zamlouvá tento princip a přístup k dětem? Přispějte do diskuze...

zdroj: sarynka.cz, ekodomov.cz
foto: Johana Passerin

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Erotika pro maminy aneb Těhotenství ze čtenářské vášně

Jaký je rozdíl mezi batoletem a psychopatem?

Muži, kteří myjí nádobí, mají horší sex

Dětský klub Šárynka

Klub leží v historickém sadu v Šáreckém údolí, poblíž je louka, potok, les, v areálu samotném zvířátka - v zimě králíci, v létě také ovce. Zázemí tvoří mongolská kruhová jurta zateplená vlnou, s dřevěnou podlahou a průhledem ve stropě, vytápěná krbovými kamny. Ta je používána jako třída se stolky a židličkami či herna a po obědě se mění v ložnici. Jako jídelna a výtvarný atelier, ale také pro předškolní přípravu slouží modře natřená maringotka.

reklama
reklama
reklama