Děti spí jinak než dospělí, pozor na to!
Mají lehčí spánek a snáz se z něj proberou. Spí však o to déle. Nespavost je přitom běžná. Jak se tedy o děti starat, aby se budily odpočaté a spokojené? Nabízíme vám návod na večerní přípravu ke spánku, která opravdu funguje.
Mají lehčí spánek a snáz se z něj proberou. Spí však o to déle. Nespavost je přitom běžná. Jak se tedy o děti starat, aby se budily odpočaté a spokojené? Nabízíme vám návod na večerní přípravu ke spánku, která opravdu funguje.
Určitě se vyplatí - nekvalitní dětské spaní se totiž promítá na celou rodinu. Unavené, rozmrzelé dítě neprosperuje, vznikají okolo něj zbytečné konflikty a někdy bývá i důvodem ke konzultaci lékaře nebo psychologa. Jak tedy na to?
Pravidlo č. 1: Hlavně pravidelně!
Jak už bylo řečeno, vycházíme z toho, že děti spí povrchněji a snadněji se spontánně budí. Do věku šesti měsíců navíc ještě potřebují v noci jíst. Zato je v miminkovském věku délka spánku zhruba dvojnásobná než v dospělosti a minimálně do tří let spí většina batolat i přes den. Pro co nejklidnější noční spánek je žádoucí optimální prostředí a důsledný, pravidelný večerní režim. Ten představuje základ.
Pravidlo č. 2: Pod dozorem, v chladu!
Dítě potřebuje od počátku vlastní postýlku. Ta by však měla být minimálně prvního půl roku života umístěna v ložnici rodičů. Místnost by měla být spíše chladnější, teplota okolo 18 °C zcela postačí. Příjemné na dotek a hlavně vzdušné je oblečení z přírodního materiálu. Vše potom ideálně doplní prodyšná přikrývka.
Pravidlo č. 3: Stereotyp vyhovuje!
Pro snadné usínání je důležitá podvečerní příprava, která bude dennodenně stejná. Pravidelný večerní rituál se osvědčuje zavádět již mezi 6. a 8. týdnem věku dítěte. Jeho součástí je nakrmení dítěte, koupel a uspávání.
Součástí koupele kojenců může být jemná masáž. Uspávání zahrnuje asi půlhodinku před spaním, kdy již dítě leží v postýlce a zklidňuje se. Tiše, pomalu s ním komunikujeme, zazpíváme ukolébavku, povíme pohádku, pohladíme. Když odejdeme, můžeme nechat v místnosti tlumené světlo a pootevřené dveře. Děti bývají klidnější, když při usínání vnímají matku ve vedlejší místnosti.
Pravidlo č. 4: Buďte nesmlouvaví!
Nespavost, tedy obtížné usínání, noční buzení a předčasné ranní probouzení, bývá zejména u kojenců běžnou záležitostí. Jen málo poruch spánku je však způsobeno poruchami zdraví (únikem mléka a žaludeční kyseliny zpět do jícnu, zvětšenou nosní mandlí, svědivým ekzémem na kůži, případně nedostatečnou tvorbou mléka u maminky). U dětí do tří let bývá na vině nejčastěji nedostatek režimu: odmítají jít spát, vyžadují různé ústupky.
Rodiče nesmí podlehnout: musí stanovit pevné hranice a zůstat důslední. Při nočním probuzení dítě nechovejte nebo ho pochovejte jen krátce. Také ho neberte do vlastní postele. Snažte se ho utišit a přemluvit k dalšímu spánku klidným hlasem a pohlazením.
Pravidlo č. 5: Problémy řešte včas!
U malých dětí bývá nespavost poměrně častou záležitostí, postupně však mizí. V předškolním a školním věku je už velmi vzácná. Dítě se do té doby naučí spánek plně využívat a pokud nastává nějaký problém, jde obvykle o následek úzkostí vyvolaných různými příčinami. V takovém případě je to signál k návštěvě psychologa, který byste neměli podceňovat.
V dospívání potom, stejně jako u dospělých, může být nespavost projevem začínajícího psychiatrického onemocnění, nejčastěji deprese. Tady už je na místě rozhodné medicínské řešení.