reklama
 

Děti se rodí předčasně: Proč? Nevíme, ale bojujeme!

Oproti minulosti výrazně přibývá dětí, které se narodí předčasně. Proč tomu tak je, lékařská věda zatím zcela neví. Možná proto, že ženy rodí své děti ve vyšším věku, narůstá počet umělých oplodnění, z nichž se často narodí dvojčata, svůj podíl bezesporu nese i životní prostředí a stres

Foto: Profimedia.cz

Oproti minulosti výrazně přibývá dětí, které se narodí předčasně. Proč tomu tak je, lékařská věda zatím zcela neví. Možná proto, že ženy rodí své děti ve vyšším věku, narůstá počet umělých oplodnění, z nichž se často narodí dvojčata, svůj podíl bezesporu nese i životní prostředí a stres.

Naštěstí moderní medicína přináší nedonošeným dětem poměrně velkou naději, že zdárně dorostou a doženou své vrstevníky, kteří na svět tolik nepospíchali. Nejen tomu se snaží pomoci Nadační fond pro zdraví dětí, který byl založen v roce 2007 právě pro podporu ÚPMD společností CENTRAL GROUP. Jaké jsou trendy v péči o tak malá miminka, jaké mají šance, a od kdy nárok na záchranu, jsme si povídali s MUDr. Petrou Šaňákovou, zástupkyní vedoucího neonatologického pracoviště Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí. 

Jaké bylo nejmenší miminko, které jste měli v péči?

Naše nejmenší miminko vážilo 330 g, byla to holčička. Narodila se na hranici životaschopnosti ve 24. týdnu těhotenství a ještě s nižší porodní váhou, než je v tomto stadiu obvyklé. Takto velké děti mívají kolem 600 až 700 g. Holčička přestala růst už v průběhu nitroděložního vývoje, což byl velký problém. Bohužel přežila jen čtyři měsíce.

Jak malá miminka se zachraňují?

Celosvětově je stanoveno, od kterého týdne těhotenství se děti zachraňují. V jednotlivých zemích se to trochu liší, u nás musí mít dítě ukončený 24. týden. V Japonsku například 22. týden. Normálně tyto děti váží okolo 600 g, ale protože se narodí předčasně kvůli nějakému problému během růstu v děloze, tak mohou být i menší. V nejnižší váhové kategorii je stále otázkou za jakou cenu děti zachraňovat. Některé dopadnou nádherně, ale některé jsou bohužel nemocné a nesou si doživotní handicap.

Mohou rozhodování ovlivnit rodiče?

Pro nás je daný 24. týden, toto dítě musí dostat péči. S rodiči můžeme debatovat pouze v případě, že se miminko narodí těsně před tímto termínem. Z našeho pohledu miminko sice kritéria nesplňuje, ale každé dítě je jiné, a některé může být zralejší. Setkali jsme se například s přáním jedné starší maminky, která měla velký problém otěhotnět a toto byla její první a poslední možnost miminko mít, že si s partnerem přejí dítě zachránit za každou cenu. Dát mu šanci, i když nebyla dosažena hranice.

Mají takto malá miminka šanci, že se vyvinou normálně?

Samozřejmě, čím se miminko narodí později, má větší šanci, že bude zcela v pořádku. Z dětí, které se narodí kolem 24. týdne, přežívá zhruba polovina. A z nich opět zhruba polovina nemá žádné závažné neurologické problémy. Každý týden hraje roli. Děti narozené o pět týdnů později, kolem třicátého týdne, už přežívají v podstatě všechny a většina z nich má velkou šanci, že bude zcela v pořádku, případně pouze s mírnými odlišnostmi ve vývoji.

Jaká jsou pro nedonošené děti největší zdravotní rizika?

Zejména rozvoj dětské mozkové obrny. Děti mají špatné pohybové funkce, některé nedokáží sedět, některé stát, chodit. Mohou mít hůře pohyblivou třeba jednu polovinu těla a potom špatně chodí. U lehčího postižení se mohou vyskytnout problémy třeba jen s jemnou motorikou.

Předčasně narozené děti se mohou pomaleji vyvíjet i v mentální oblasti. U hodně nedonošených dětí se objevuje tzv. retinopatie nedonošených, to znamená postižení zraku, v nejvážnějších případech až slepota. Ale problém slepých nedonošených miminek se objevoval spíše v minulosti, dnes se metody péče o nedonošené děti hodně zlepšily a k těmto závažným komplikacím už dochází minimálně.

V rámci dlouhodobého vývoje se sleduje, jak se dítě vyvíjí celkově, jestli má nějaké problémy se zrakem, se sluchem apod. Záleží také na průběhu samotné hospitalizace. Miminka můžou mít problémy s dýcháním, s trávicím systémem, je to individuální. Tyto poruchy se projeví už v porodnici a při propuštění mají děti nastavenou léčbu a rodiče vědí, co je čeká a jaká je perspektiva do budoucna.

Kolik zhruba dětí se narodí předčasně?

Nedonošenost stoupá. Za nezralé miminko se považuje dítě narozené před 37. týdnem, což je poměrně velká skupina. Ale nejrizikovější jsou děti s porodní váhou pod 1500 g, na ty se zaměřujeme nejvíce. Vloni se v Podolí narodilo zhruba 5000 dětí, kolem 7 % bylo nedonošených (včetně mírně nedonošených).

Jaké jsou příčiny toho, že maminky děti nemohou donosit?

Velmi často nevíme. Neznáme příčiny, proč se rozběhne předčasný porod. Za nejčastějšího viníka se považuje infekce v porodních cestách. Ale velmi často předčasně porodí i maminky, které žádnou infekci nemají, a to zůstává otazníkem. Ale fakt, že stoupá procento předčasných porodů, souvisí s tím, že se mění populace matek. Maminky jsou starší a mohou mít častěji problémy s těhotenstvím. Další příčinou je umělé oplodnění a vícečetné těhotenství, dvojčata se častěji narodí dříve. Vliv má také, prostředí, ve kterém žijeme.

Rodilo se tolik nedonošených dětí i dříve?

Ono se to mění. Dříve znamenalo nedonošené miminko obrovský problém, protože nebylo mnoho možností, jak mu pomoci. Umíraly mnohem větší děti než dnes. Před padesáti lety byl zázrak, když přežilo dítě pod 1500 g. Dnes zachraňujeme děti s porodní váhou kolem 500 g. Což je obrovský posun. Dříve se tedy rodilo méně nedonošených dětí, ale měli menší šanci na přežití.

Jsou rozdíly mezi inkubátory?

Inkubátor musí umět základní věci: Teplo, vlhko a možnost zapojit kyslík, který proudí dovnitř. Některé miminko potřebuje být v kyslíkové atmosféře. Liší se design, vnitřní prostor, některé inkubátory mají polohování nebo váhu, takže nemusíme děti na vážení vyndávat.

Jak dlouho musí být miminko v inkubátoru, než si ho maminka může vzít a třeba nakojit?

V inkubátoru musí být děti, které mají špatnou termoregulaci a neumí si udržet svojí teplotu. Jak tělíčko vyzrává, tak vyzrává i tato schopnost. Děti přibývají na váze a množí se jim tuková tkáň. Kolem váhy 1700 g už dětem nemusíme s teplotou pomáhat. Maminky děti tzv. klokánkují. Miminko se z inkubátoru může na chvíli vyndat, pokud nemá žádné komplikace.

Maminka si miminko jenom v plínce dá na hrudník, přikryjí se a ona si ho takto chová. Může to být každý den, dvě, tři hodinky. Má s dítětem kontakt, což je důležité i pro rozvoj laktace. Přikládání k prsu zvládají až starší děti. Souvisí to s vývojem sacího reflexu a s rozvojem koordinace dýchání, sání a polykání.  Miminko musí zvládnout sát, polykat a dýchat najednou, což je pro něho hodně složité. Tato schopnost vyzrává asi až ve 33. týdnu. Až tehdy mu můžeme podávat stravu přímo do pusinky.

Jak se miminka do té doby vyživují?

Do žaludku se pře nos nebo pusinku zavede tenká, měkká sondička, děti to v podstatě nevnímají. Je to jediný způsob, jak je nakrmit. Výživa, která se vstřebává přes žaludek, je pro děti nejlepší a umožňuje vývoj imunitního systému. Výživa do žíly ji nemůže nahradit. Maminkám bývá dětí většinou líto. Ale když vidí, že to miminko snáší dobře, uklidní se a naopak jsou rády, že dítě nepotřebují infuze.

Mohou maminky za dětmi chodit?

Když jsou děti hodně malé, tak maminky většinou dochází. Oddělení je otevřené 24 hodin denně, mohou přinést kdykoli mléko. Pokud ženy například dojíždí, můžeme je ubytovat v ložnici maminek, pár dní před propuštěním mají miminko u sebe, aby se vše mohly naučit.

Jaké jsou trendy péče o nedonošené děti?

V našem oboru došlo k velkému posunu po zavedení do léčby látky, která se nazývá surfaktant. Ta nezralým dětem chybí v plicích a ty nemohou pracovat, jak by měly. Tuto látku máme nyní k dispozici ve formě léku. To byl jeden velký zlom. Celkově zlepšuje dýchání a stav miminka.

Druhý zlom přichází v tom, že se vyvíjí stále šetrnější přístroje, konkrétně např. ventilátory pro umělou plicní ventilaci. Ty dnes dokáží co nejpřirozenějším a šetrným způsobem nahradit přirozené dýchání. Pomáhají minimálním způsobem, aby dítě bylo nuceno dýchat samo a mohlo se přirozeně vyvíjet. Velký posun se udělal také ve výživě, jak nejlépe dítě krmit a čím. A samozřejmě úroveň spotřebního materiálu. Dříve sestřičky měly k dispozici jen kovové kanyly, stříkačky se musely sterilizovat, jehly byly silné na ošetřování takto malých dětí. Dnes je vše daleko šetrnější.

Chodí za vámi vaše miminka, když povyrostou?

Děti sledujeme ještě dva roky. Většinou se na nás přijdou podívat, když jdou na kontrolu. To je taková naše radost. Zároveň jsme smutní, když to nedopadne dobře. Člověk si má tendenci pamatovat spíše horší případy, to ho více zasáhne. Ale maminky nám posílají fotky, a děkují, že to dobře dopadlo, na chodbě máme plné nástěnky. Tato odezva je moc příjemná.

Nadační fond pro zdraví dětí

Na podporu Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze 4 - Podolí založila v roce 2007 společnost Central Group Nadační fond pro zdraví dětí.
„Finanční prostředky z Nadačního fondu pro zdraví dětí umožňují našim lékařům zvyšovat svoji kvalifikaci a odbornou úroveň - doma i na zahraničních sympoziích a kongresech, a umožňují tedy lékařům rychle zavádět do praxe nejnovější diagnostické a terapeutické postupy. Nadační fond nám i pomáhá pořizovat nové progresivní zdravotnické technologie, které bohužel nelze vždy získat z provozních zdrojů ústavu, přitom jsou ale předpokladem udržení mezinárodní odborné úrovně ÚPMD," říká doc. MUDr. Jaroslav Feyreisl, CSc., ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě.

Kromě financování fondu zajišťuje Central Group i veškeré organizační a administrativní záležitosti, které s jeho činností souvisejí. Veškeré příjmy nadačního fondu tak mohou být v plné míře využity pro naplnění svého poslání.

Nadační fond pro zdraví dětí
Na Strži 65/1702
140 00 Praha 4
tel.: (+420) 226 221 093, (+420) 605 204 817
fax: (+420) 226 221 070
www.zdravideti.cz
email: [email protected]

Podpořit Nadačního fond pro zdraví dětí můžete i na Facebooku!

Ústav pro péči o matku a dítě

Sídlí v Praze Podolí a v rámci České republiky nabízí komplexní péči o zdraví ženy a jejího dítěte. Špičkový tým porodníků, gynekologů a neonatologů zajišťuje komplexní péči jak o ženy během těhotenství, porodu, ale i o ženy, které již nejsou v reprodukčním věku. Vzdělávání lékařů, zavádění nových technologií i moderních postupů podporuje Nadační fond pro zdraví dětí, který v roce 2007 založila společnost Central Group.

Náprsenka dokonale kopírující každou křivku. Zendaya ohromila na cenách kritiků | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama