Čtyřletý vysokoškolák aneb Nejchytřejší děti všech dob!
Nejvyšší IQ na světě má Kim Yong-Ung, současný korejský matematik. Určitě by si dobře rozuměl s Marií Gaetanou Agnesi, která kromě sedmi jazyků v klidu zvládala integrály: 18. století!
Nejvyšší IQ na světě má Kim Yong-Ung, současný korejský matematik. Určitě by si dobře rozuměl s Marií Gaetanou Agnesi, která kromě sedmi jazyků v klidu zvládala integrály: 18. století!
Muži a žena, které vám dnes představíme, jsou považováni za nejchytřejší z nejchytřejších. A bylo to na nich vidět už v dětství. Ať už se narodili v kterékoli zemi či době, od svých vrstevníků se lišili na první pohled. Každý z nich pak dosáhl na poli vědy, kterou zvolili, významných úspěchů. Nejčastěji to byla matematika, ale vynikali také v jazycích, logice a filozofii.
Čtyřletý Kim vysokoškolákem
Korejský matematik Kim Yong-Ung (1962) má podle Guinessovy knihy rekordů IQ 210. Tuto hranici zatím nikdo prokazatelně nepřekonal. Kim byl od svých čtyř do sedmi let hostujícím studentem fyziky na Univerzitě Hanyang. Osmiletého génia pak pozvala NASA studovat do Spojených států. V populárně naučných programech japonské televize řešil složité rovnice a mluvil přitom několika různými jazyky. Získal titul Ph.D. A tohle všechno zvládl ve věku, kdy ostatní teprve dokončují střední školu. V současné době žije v Koreji a je vysokoškolským profesorem.
Šestiletý Saul hovořil hebrejsky
Američan Saul Aaron Kripke (1940) je považován za největšího žijícího filozofa. V šesti letech ovládal starověkou hebrejštinu a měl přečtené kompletní Shakespearovo dílo. Než vyšel ze základní školy, zvládl celého Descarta, ale také algebru, geometrii a diferenciální počty na úrovni střední školy. V 17 letech sepsal první kompletní teorém v modální logice a o rok později ho publikoval. Když mu harvardská katedra matematiky poslala dopis a doufala, že na ní požádá o zaměstnání, odmítl s vysvětlením, že si jeho matka přeje, aby dokončil střední školu a pokračoval na vysoké. Na Harvard tedy nastoupil jako student, a nikoli jako profesor. Už ve druhém ročníku studia ale zároveň učil logiku v postgraduálním kurzu na nedalekém Technologickém institutu. Absolvoval s nejvyšším vyznamenáním v matematice. V roce 2001 získal Schöckovu cenu v logice a filozofii, ekvivalent Nobelovy ceny.
Devítiletá Maria přednášela ženám
Italka Maria Gaetana Agnesi (1719 - 1799) přednesla jako devítiletá v Akademii věd vlastní hodinový projev o právu žen na vzdělání. Než jí bylo třináct, mluvila řecky, hebrejsky, španělsky, německy, latinsky, francouzsky a samozřejmě svou rodnou italštinou. Jako první na světě napsala knihu o diferenciálním a integrálním počtu. Excelovala v lingvistice, matematice a filozofii, říkali jí „chodící polyglot". Ve zralém věku 80 let ji papež jmenoval profesorkou. Jméno této talentované ženy nese jeden z kráterů na Venuši.
Tříletý Carl sčítal jako kalkulačka
Německý matematik Carl Friedrich Gauss (1777 - 1885) uměl ve třech letech za pár sekund sečíst sto čísel. Později významně přispěl k rozvoji algebry, teorie čísel a magnetismu. Proto po něm byla pojmenována jednotka používaná k měření magnetických polí. Gauss je považován za největšího německého matematika 19. století. Trvale se zapsal i do rozvoje astronomie, geodézie a fyziky.
Šestiletý John dělil osmičlenná čísla
Že bude John von Neumann (1903 - 1957) jedním z největších matematiků novodobé historie, se dalo uhádnout už v jeho dětství. Jako šestiletý dokázal z paměti dělit osmičlenná čísla. Měl fotografickou paměť, po jednom pohledu si zapamatoval telefonní seznam. Než mu bylo osm, zvládl diferenciální počet. Spolu s nejlepšími světovými fyziky se věnoval kvantové mechanice a zkoumal lidské chování z hlediska teorie her. Tento věhlasný americký matematik maďarského původu přispěl k rozvoji teorie množin, funkční a numerické analýzy, spojité geometrie, ekonomie, informatiky, hydrodynamiky a statistiky.
Šestnáctiletý Jean-François přednášel na akademii
Také Francouz Jean-Francois Champollion (1790 - 1832) projevoval mimořádné jazykové nadání už ve velmi raném věku. Jako šestnáctiletý přednesl v Akademii v Grenoblu referát o koptštině. Když mu bylo dvacet, mluvil latinsky, řecky, hebrejsky, amharsky, sanskrtem, avestsky, starou i novou perštinou, arabsky, syrsky, chaldejsky, etiopsky, čínsky a samozřejmě francouzsky. Díky jazykovému nadání se mu podařilo rozluštit egyptské hieroglyfy a přeložit část Rosettské desky.
Dvanáctiletý Blaise řešil euklidovské rovnice
Francouzský matematik Blaise Pascal (1623 - 1662) ve věku dvanácti let vyřešil prvních 23 teorií, napsaných Euklidem. Nejdřív ho vzdělával otec, pak studoval přírodní a aplikované vědy. Významným způsobem přispěl k budování mechanických kalkulátorů, studiu tekutin, tlaku a vakua. Písemně obhajoval vědecké metody. Jeho jméno je spojeno s jednotkou tlaku, programovacím jazykem, hydrostatickým zákonem, Pascalovým trojúhelníkem a tzv. Pascalovou sázkou (Vyplatí se věřit v Boha, jelikož věřící získá víc než ateista, pokud měl pravdu a Bůh existuje - a ztratí stejně jako ateista, pokud žádný Bůh není). Proslul jako filozof, teolog a spisovatel.
Tříletý Paul zvládal velkou násobilku
Maďarský matematik Paul Erdos (1913 - 1996) byl ve třech letech schopen vypočítat zpaměti, kolik sekund člověk během života prožije. Po dvacítce získal titul Ph.D. v matematice. Rozvíjel vlastní unikátní slovník a byl znám jako podivín, žijící pouze s věcmi, které se mu vešly do kufru. V královské vědě matematice ovšem vynikal: dokázal vyřešit nejsložitější matematické vzorce na světě v oblasti teorie grafů a čísel, klasické analýzy a teorie pravděpodobnosti.
zdroj: biography.com, listverse.com
