Je to prostě mazec! Tak by se dala shrnout zkušenost našeho čtenáře Tomáše, když k zamilované dvojici přibyly dvě děti a před čtvrt rokem ještě nemohoucí babička.

Jeho příběh naštěstí není bezvýchodný, rodina staví domek za Prahou. Mají ale za sebou, a také ještě před sebou několik měsíců hromadného očistce: Pět lidí na ploše padesáti čtverečních metrů. "Všechny je fakt miluji, ale tohle se skoro nedá vydržet!" napsal nám mladý tatínek. Nabízíme vám jeho příběh.

Začalo to dvojčaty

Když se Jana, moje nynější manželka, přistěhovala do mého panelákového 2+kk na Proseku, byl jsem blahem bez sebe. Vestavěné skříně v předsíni a komora na chodbě spolkly většinu věcí. K jídlu nám stačil sklápěcí stolek v kuchyňském koutě, dny jsme trávili v prostorném obýváku, noci v soukromí ložnice. Tak uběhly tři krásné, pohodlné roky života.

Čtěte také: O čem jsou nejčastěji manželské hádky? Máslo, pasta, WC

Tak skvělé, že jsme se vzali. Miminko přišlo sice neplánovaně, ale bylo vítané. Je přece naše! Kolébka se v pohodě vejde vedle postele.

Když nám na ultrazvuku ukázali miminka dvě, byl jsem pyšný: Kluk i holka, a hned naráz, jsem to ale borec! Žena se sice zdála dvojčaty trochu zaskočená, brzy se však těšila snad ještě víc než já. Do chvíle, než jsme začali řešit prostor v bytě.

Kam s nimi?

Místo jedné kolébky dvě - a pak dvě postýlky. A máte tušení, jak obrovský je kočárek pro dvojčata? A také drahý? Do bytu se nám rozhodně nevejde, co když ho někdo z kočárkárny ukradne? Ani dvě dětské židličky se do našeho kuchyňského kouta nevejdou, musíme je dát do obýváku a koupit jídelní stůl. To ale znamená prodat naši pohodlnou obří sedačku a koupit si něco menšího… A tak pořád dokola.

Nakonec jsme všechno zvládli. Den, kdy jsme si domů dovezli hned dvě děti, byl rozhodně nejkrásnější v našem životě. Jana zůstala na mateřské, já se staral, abych uživil velkou rodinu. Jenom ty plíny, na kolik přišly!

A nakonec babička

Samozřejmě, že jsme řešili větší bydlení. Koupili jsme pozemek ve středních Čechách, jenže jsme museli vydržet ještě rok do ukončení stavebního spoření, aby bylo za co na něm stavět. To už děti pomalu začínaly chodit. Kam člověk šlápl, došlápl na dítě. Když ne na dítě, tak na odhozenou hračku. Nebo aspoň na dudlíka… Už jsem se nemohl dočkat, až budeme ve větším, byť zadlužení skoro do důchodu.

Doporučujeme: Babičko, ty ale smrdíš! Nedávej mi pusu!

Pak jednoho dne byla hypotéka byla vyřízená a stavělo se. Všechno vypadalo ideálně - do doby, než dělníci zmizeli z nedokončené hrubé stavby, a už se neukázali. Nakonec jsme museli dostavět svépomocí. Náš pobyt ve dvougarsonce se protáhl o dalšího půl roku. A přesně v tu chvíli si tchýně nešťastným pádem vymkla kotník a zlomila obě ruce zápěstí. Žije sama, a tak nezbývalo, než ji vzít k nám domů....

Drsná škola lásky

To co pak nastalo, připomíná hořkou komedii jako od Svěráků. V ložnici spala Jana s maminkou (přece ji nenecháme na pohovce!) a s dětmi. Na mě zbyla rozkládací pohovka v obýváku (moje záda!). Sotva babičce trochu srostla zápěstí, snažila se pomáhat s dětmi. Domů se jí nějak přestalo chtít, přece jen u nás měla víc zábavy. Aby ne, byt byl plný dětí…

Překáželi jsme si všude, ale hlavně v koupelně a na záchodě. Zkuste si pořádně ulevit, když toaletu dělí od vany s umyvadlem jen závěs! A milostné hrátky pod bedlivou kontrolou starší generace? Darmo mluvit!

Na druhou stranu, nás to tak nějak stmelilo. Zvlášť, když jsem jednoho dne zjistil, že babičku už taky oslovuji "mami". Její svíčkovou nebo plněné papriky oceňuji s blížícím se termínem kolaudace čím dál víc. Doufám, že za námi bude občas jezdit na víkendy, aby uvařila! Už pro ni chystáme hostinský pokoj. Koncem srpna se stěhujeme, tak nám držte palce, ať všechno dobře dopadne! Hlavně, aby si bábi nezlomila třeba nohu…

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kamarádka strčila nevěstu do bazénu, ta ochrnula

9 věcí, které vám o těhotenství nikdo neřekne

Jak správně oblékat podprsenku? Předkloňte se!