Apríííl! To byl můj nejnechutnější den v životě...
Že vás tohle šprýmování nebere? To je vašemu okolí ukradené! Vždycky se najde někdo, kdo se třese na to, aby zrovna vás pořádně napálil. Většinou jsou to ti nejbližší. Zejména děti se mění v sadistické malé ďáblíky, posilněné aprílovou beztrestností.
Že vás tohle šprýmování nebere? To je vašemu okolí ukradené! Vždycky se najde někdo, kdo se třese na to, aby zrovna vás pořádně napálil.
Většinou jsou to ti nejbližší. Zejména děti se mění v sadistické malé ďáblíky, posilněné aprílovou beztrestností. Však na to také mají ze školy dobrý trénink! Drobné zlomyslnosti jsou u nich na denním pořádku, natož v takový den. Rodičům leckdy dokážou svou vynalézavostí pořádně zvýšit tlak.
Já toho spratka zabiju!
Na jeden takový Apríl s úsměvem vzpomíná paní Magda z Prahy. „Můj muž měl ohavný zvyk: vždy o víkendu po ránu sebral noviny, zamkl se na záchodě a tam si v klidu užíval informační exploze. Ostatní ubozí členové rodiny mezitím postupně - a potupně - ťukali na dveře oné místnůstky, prosili, škemrali, ba přímo vyhrožovali... Nic platno! Pán rodiny trůnil a nehodlal se nechat vyrušovat. Abyste věděli, manžel je jinak učiněný dobrák, tohle však bývala jeho slabost. Ano, píši bývala, protože onoho aprílového dne to bylo naposled, kdy se chod rodiny zasekl přede dveřmi toalety," vzpomíná.
„Mockrát jsme se kvůli tomu pohádali. Jak můžeš sobecky blokovat celou rodinu? Sedíš s holým zadkem ve smradu a louskáš písmenka, to je nechutný! Tak a podobně jsem lamentovala, ale marně. I v tu sobotu se manžel zamkl, aby si užil jako obvykle. Po chvíli se však ze záchoda ozval strašný řev a můj milovaný vyklopýtal, kalhoty napůl žerdi, pozadí holé a velmi, velmi nevábné... >>Kdo to byl? Já toho hajzla zabiju!natáhl přes toaletu průsvitnou jídelní fólii. Zbývá dodat jediné - manžel večer předtím spořádal pořádnou porci segedínu," popisuje paní Magda a dodnes jí škubají koutky úst.
Tehdy však zřejmě synovi zachránila život: než hlava rodiny opustila koupelnu, vypravila potomka bleskově na celý víkend k babičce... Přesto však stihl synek mezi dveřmi od bytu zařvat pohotově: „Apríííl!"
„Byla to sice klukovská čuňárna, ale ten efekt! Od té doby jsme nikdy na záchod čekat nemuseli," pochvaluje si Magda. „Ale ještě půl roku jsme chodili na onu místnost velmi obezřetně a záchod použili jen po bedlivém ohledání. Naštěstí syn pochopil, že podruhé by už nemusel vyváznout se zdravou kůží."
Pár dobrých rad
Nemilujete podobná překvapení kanadského typu? Chcete strávit první dubnový den poklidně? Pokud jste single, zamkněte se doma a vylezte ven až 2. dubna! Máte-li rodinu, vžijte se do myšlení zkušeného válečníka a soustřeďte se na přežití. Na laskavost a soucit zapomeňte. Rychlá orientace, přesná analýza situace, odpovídající vyhodnocení a volba nejvýhodnější strategie: to budiž váš aprílový den! Jak na to?
- Po probuzení, ale před obutím zkontrolujte vnitřek bačkor.
- Bez gumových rukavic se nedotýkejte klik, bez pláštěnky a holínek.
- Kontrolujte obsah zubní pasty - tedy pokud ho už nemáte na té rukavici.
- Neotevírejte prudce žádné dveře. Umyvadla s vodou a letící mokré houby jsou jednoduché na přípravu, ale mají obrovským efekt!
- Než použijete cukr či sůl, přesvědčte se o jejich chuti. Slaný čaj je prostě odporný.
- Nedejte šanci zdivočelým médiím a o zprávy se zajímejte až po neděli. Výjimkou jsou samozřejmě naše stránky!
- Pokud zvednete mobil neznámému číslu, hlaste se jako „Krematorium", případně „Bohnice, příjem".
Nic se po celý den nestalo? A není to trochu škoda? Bez různých legrácek a mystifikací by byl přece jen život mnohem nudnější, ba přímo smutný. Využijte proto první den dubnového kalendáře a zaskotačte si trochu. Nemusí to přece hned být fólie na toaletě... Stačí něco úsměvného, vtipného, veselé - však vy už na to přijdete!
Schválně, kdy vás děti naposledy vyvedly aprílem? Diskutovat o tom a vzpomínat můžete pod článkem, hlasovat potom v anketě.
