Je hyperaktivní dítě skutečně nevzdělavatelný a nevychovatelný idiot? "Rozhodně ne!" říká lékařka Jana Martincová, maminka syna Richarda, kterému lékaři diagnostikovali ADHD.

Podle ní je diagnostika poruch chování v dětském věku mnohdy sporná. Rodiče by se proto neměli soustředit jen na zaškatulkování do určité kategorie. Trvalou, láskyplnou a důslednou prací s dítětem totiž mohou dosáhnout v jeho rozvoji pozoruhodných výsledků.

Největší šok mého života

"Právě jsem utrpěla největší šok svého života," svěřuje se na diskusním fóru uživatelka s přezdívkou Calamity J. "Richard udělal přijímačky na oba gymply. Dostal se nejen na matematický, ale uspěl i na gymnáziu. Skončil pátý, hlásilo se tři sta jedenáct dětí," popisuje nadšená matka.

Čtěte také: Mám hyperaktivní dítě, nebo je to nevychovaný spratek?

Desetiletý Richard překvapil svým výkonem o to víc, že jeho školní asistentka ještě loni kroutila hlavou nad nápadem rodičů dát jej na gymnázium. Pochybovala, že dítě, které má poruchu pozornosti s hyperaktivitou, možná i projevy poruch autistického spektra, potvrzení z poradny o dysgrafii a přiděleného osobního asistenta, bude něčeho takového vůbec schopné.

Nedejte na diagnózy!

S podobným přístupem se MUDr. Jana Martincová, Richardova matka, setkávala už od školkového věku svého syna.

"Podle lékařských údajů trpí poruchou ADHD přibližně jedno dítě z patnácti. Také rodiče jiných dětí, stejně jako jsme to dělali my, často obcházejí jednoho bezradného psychologa za druhým. Navštívení odborníci pak od sebe opisují často pouze nastřelené diagnózy. Odhalování dalších a dalších poruch nikdy nekončí. Rodič se nakonec víc soustředí na samotné diagnózy než na práci s dítětem," popisuje lékařka, čím sama prošla.

Neházejte flintu do žita

Hyperaktivní děti jsou neposedné a mají potíže s koncentrací. Nemusí však mít nižší IQ, jak by na první dojem odpovídalo jejich chování. Při správném a laskavém vedení jsou schopny ohromných výkonů. Je však důležité začít s nimi co nejdřív pracovat.
Jednou z nejvhodnějších společných aktivit jsou společně strávené chvíle spojené s poznáváním a zábavným učením.

Doporučujeme: Máte doma indigové, křišťálové nebo duhové dítě?

"Zvídavé a temperamentní dítě se hned tak s něčím nespokojí," konstatuje Jana Martincová. Proto napřed vymyslela pro syna Říkačky pro chytré hlavičky a později Předškolákovy týdeníčky s více než tisícem ručně malovaných obrázků. Čas, který tak synovi věnovala, se jí plně zúročil.

Nestyďte se požádat o pomoc

"Těm, kteří v sobě marně hledají sílu s dítětem pracovat, bych doporučila návštěvu kvalitní psychoterapeutky. Tu jsme původně našli pro syna a nakonec jsme u ní skončili i my," přiznává lékařka. A je ráda. Právě pomoc psychoterapeutky totiž nastartovala Richardovy studijní úspěchy.

"Tatínek přestal hledat zázračnou pilulku na hyperaktivitu, svého jiného syna lépe přijal a více se mu věnoval. A já jsem se ujistila, že dělám to nejlepší, co můžu. Ríša díky tomu objevil nejen velkého koníčka - animování videí, ale i další kousek sám sebe," uzavírá Jana Martincová.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Učení - mučení: Proč to dětem ve škole nejde?

Je o 20 let starší. Žiju s ní, abych měl kde bydlet

Jak si zdravě ochutit vodu i v zimě?