Chceme pro děti to nejlepší. Nejlepší školu, nejlepší práci, největší úspěch. Jen kdyby nás někdy poslouchaly a udělaly to, co jim radíme.

Ihned toho nechte. Vaše připomínky, komentáře a návrhy mohou potomkům také výrazně uškodit.

1. Mysli na budoucnost

Často opakujeme tuhle větu, protože doufáme, že se dítě probere a začne se třeba víc věnovat škole, chodit na tréninky a podobně. Ale když neustále myslíme na budoucnost, prožíváme stres. Ten pak ovlivňuje náš intelektuální výkon a způsob, jakým si pamatujeme. Tím se produktivita zhoršuje, navíc nejsme spokojení. Štěstí totiž můžeme zažívat pouze v případě, že si uvědomujeme současnost. Naše děti se potřebují cítit spokojené, pak se totiž rychleji učí a lépe si pamatují. Mají dost kreativity, když si potřebují poradit s nějakým úkolem. Děti samozřejmě potřebují, aby si stanovily cíle, ale pořád jim připomínat jejich úkoly a ptát se jich, co udělají pro to, aby si například zlepšily známky, je špatně.

2. Musíš tvrdě pracovat, abys dosáhl/a svého

Naše ratolesti si dělají kvůli známkám velké starosti. Vědí, že jejich prostřednictvím buď naplňují očekávání rodičů, nebo se s ním naopak míjí. Některé děti mají ze známek takový strach, že se v případě neúspěchu dokonce uchýlí k sebevraždě. To, jak žijeme, se na dětech samozřejmě podepisuje. Pokud si myslí, že mít stres, práce na hranici psychických a fyzických možností, pití alkoholu před spaním a další nešvary patří k úspěšnému životu, tak máte zaděláno na velký problém. Děti by se měly učit stres zvládat, nikoliv se mu vyhýbat nebo ho přijmout jako neustálou součást života.

3. Nelelkuj!

Naše rodiče neustále něco dělali, prarodiče taky. Tak proč tihle moderní psychologové a koučové radí, že se potřebujeme občas nudit, stejně jako naše dítě? Tak mu radši do rozvrhu naskládáme pěkně kroužek za kroužkem. V pondělí angličtinu, v úterý plavání, ve středu basket, ve čtvrtek keramiku, pátek necháme otevřený pro rodinné návštěvy. Ty nejdůležitější myšlenky ale přichází jen v momentech, kdy je mysl uvolněná a má čas vymýšlet. Proto nás toho tolik napadá ve sprše. Nechte své děti, aby si koníčky vybraly samy. Také jim vymezte čas na lelkování, ať už to znamená čtení komiksů, válení se ve sněhu nebo skákání přes kaluže. Právě tyhle aktivity naučí mysl vašeho dítěte, aby se uvolnila. Samozřejmě že se dítě potřebuje vzdělávat a pochopit, že aby získalo to, co chce, bude pro to muset něco udělat. Ale neberte mu čas, kdy je samo se sebou a sní. Jedině tak si osvojí, že šťastní můžeme být jen tak, a ne jen z důvodu úspěchu.

Co potřebuje teenager od svého táty: Proč je důležité, aby se otec zapojil do výchovy číst článek

Vztahy

4. Šup do škatulky

Už od malička na nebohé dítě věšíme nálepky, které ho někam zařadí. Pak už se s ním takové hodnocení táhne celý život. Třeba když vám vychovatelka ve školce řekne, že váš Pepíček je zlobidlo, jen proto, že nechtěl včas slézt z houpačky. Dítě, které je neustále nálepkováno, má strach vyjít z takové škatulky a zkusit to jinak. Náš mozek se potřebuje učit neustále něco nového a chyby jsou těmi nejlepšími učiteli. Podporujte své dítě v tom, že nové a neznámé záležitosti, které před ním stojí, zvládne. Pokud něco nevyjde, nevadí. Může to zkusit znovu.

5. Tyhle šaty nejsou na tvou postavu vhodné

Jsme naučeni, že díky kritice rosteme. Je to pravda jen částečně. Pokud své děti neustále negativně hodnotíte, jediné, čeho dosáhnete, je přehnaně nízké sebevědomí. Když se neustále shazujeme, pořád se jen motáme v kruhu, jsme posedlí myšlenkou, co je s námi špatně. Bojíme se pak zkoušet cokoliv nového, děsíme se neúspěchů. Naučte své dítě, aby se přijímalo takové, jaké je. Je to ten největší dárek, který mu můžete věnovat.

6. Život je krutý, mysli hlavně sám na sebe

Každý rodič si přeje vychovat dobrého člověka. Jen se rozchází názory v tom, co to znamená. To, co potřebujeme svým potomkům předat, je, že mají pomáhat, aniž by za to nutně museli dostat něco zpět. Protože pokud se budete věnovat vztahům ve svém životě, dávat ostatním a budovat s nimi pevné vazby, budete úspěšnější a spokojenější. Děti mají v sobě empatii a schopnost pomáhat přirozeně, proto je potřeba v nich tyhle vlastnosti rozvíjet. Ano, svět je skutečně krutý a je na každém z nás se pokusit, aby byl o kapku lepší.