20 vět, které děti nikdy neřeknou
Milujete je. A někde v koutku duše doufáte, že ony vás také. Jsou ale věci, kterých se od svých dětí nikdy nedočkáte. Ani kdybyste byla hybrid Matky Terezy a Jana Ámose. Ani za živého boha, ani za nic jiného.
Nejde o to, že jsou děti nevstřícné a neochotné. Jen prostě některé věci nedokážou. A kdyby náhodou ano, zkoprníte v tichém úžasu a budete si myslet, že vašeho prcka nejspíš vyměnili Marťani za nějakou špatně naprogramovanou kopii.
Schválně - slyšeli jste svého potomka někdy říkat některou z následujících vět?
- Fuj! Tahle louže je fakt hodně hluboká a plná bláta! Tam rozhodně nepolezu.
- To byl ale báječný oběd! Ještě že jsme nešli k McDonaldovi.
- Dneska už mě nebaví hraní na počítači, nechceš pomoct s nádobím?
- Mám na zítřek spoustu domácích úkolů, raději s nimi začnu hned.
- Potřebuji si umýt před obědem ruce, mám je celé ulepené.
- Děkuji, nedám si zmrzlinu před polévkou.
- To já jsem si začal! Prostě jsem měl chuť ségru praštit.
- Ještě chvilku, potřebuji si pořádně vyčistit zuby.
- Máma telefonuje, pojďme se bavit potichu!
- Pojedeme čtyři hodiny autem? Tak to se utíkám raději vyčůrat.
- Vaříš k obědu lečo? Mňam!
- Mami, s tebou je daleko větší legrace než s tátou.
- Ta muzika mi hraje nějak nahlas, raději ji ztiším, ať neruším sousedy.
- Jasně, že vím, kam jsem si dal/a chrániče na karate (kufřík na výtvarku, piškoty na balet, žákovskou...)
- Už jsem zralý do postele, dneska půjdu spát raději o něco dřív.
- Dej si v klidu kafe, já si jdu hrát se svými hračkami. Mám jich spoustu.
- Nestarám se o to, co mají povoleno mí kamarádi.
- Mám jít vynést odpadky? Paráda, aspoň si protáhnu nohy!
- Pospěšme si, ať nepřijdeme pozdě!
- Děkuji za připomínku, příště se podle ní rád zařídím.
Chybí snad nějaké jiné věty v konverzaci vaší rodiny? Pobavte ostatní v diskuzi pod článkem.