reklama

Říkali mi, že lidi spíš spojuji

Rozhovor - Jiří Šneberger prožívá zřejmě nejúspěšnější období ve své politické kariéře.

Infobox

KDO JE JIŘÍ ŠNEBERGER

  • Je mu 46 let, pochází z Plzně
  • Vystudoval technickou kybernetiku, pracoval ve Škodě Plzeň a po revoluci působil jako vedoucí regionálního pracoviště Fondu národního majetku
  • V roce 1991 vstoupil do ODS, podílel se na výrazném vzestupu místního sdružení v Plzni-Slovanech
  • V letech 1998 - 2004 zastával funkci primátora města Plzně
  • Úspěšně kandidoval do Senátu (2004) - jako jeden z mála kandidátů byl zvolen v prvním kole; je senátorem za obvod zahrnující Plzeň-Slovany, Plzeň-jih a Horažďovicko
  • Je předsedou senátního klubu ODS
  • Jako volební manažer vedl občanské demokraty v letošních volbách do poslanecké sněmovny, Senátu a obecních zastupitelstev

Stojí v čele senátorského klubu ODS a jako volební manažer dovedl občanské demokraty k vítězství ve sněmovních, komunálních i senátních volbách.

A míří výš, chce být místopředsedou ODS.

Bývalý plzeňský primátor se také pokouší pomoci svému místnímu sdružení v Plzni-Slovanech, které ztratilo ve městě své někdejší výsadní postavení.

A: Před nedávnem jste se stal předsedou místního sdružení občanských demokratů v Plzni-Slovanech, které dříve mělo v plzeňské ODS vůdčí postavení. Teď ale prožívá složité období. Je to pro vás jakýsi návrat do komunální politiky?

Já jsem s Plzní jako takovou nikdy kontakt nepřerušil. Dostal jsem nabídku stát se předsedou místního sdružení. Mluvil jsem tam se všemi lidmi a ti se konsensuálně shodovali, že jsem osobnost, která lidi spíše spojuje, než rozděluje. A proto jsem po velmi dlouhých úvahách funkci přijal. Znám tam ty lidi opravdu dlouhou dobu a snažím se, aby se slovanská ODS znovu stala výspou plzeňské ODS.

A: Určité vnitřní pnutí prožívá i plzeňské oblastní sdružení. Při červnovém sněmu, kde se vybírali členové na kandidátku do zastupitelstva, došlo k řadě vypjatých situací. Několik desítek delegátů odešlo na protest proti spornému volebnímu klíči, který při volbě zvýhodňoval malá sdružení...

Sjezd byl velmi emotivní, ale já si myslím, že ty emoce vychladnou. Situaci nijak nepodceňuji, ale ani nepřeceňuji. Uvidíme za dva roky.

A: ODS v Plzni znovu výrazně zabodovala, vyhrála už počtvrté za sebou a získala přitom rekordních 45 % hlasů. Stranou přitom zmítají určité vnitřní rozpory. Není to trochu paradox?

Nemůžeme spojovat nějaké lokální rozpory, které mohly vzniknout na Slovanech, a aplikovat je na celou Plzeň. Je zde hodně sdružení, která jsou více či méně konsolidovaná. Ti, kteří volí ODS, nehledí na jednotlivé lidi, jestli jsou dobří, nebo špatní, ale spíše na město. Jak vypadá, co se udělalo, jak se utrácí peníze, jakým způsobem probíhá investiční výstavba. Myslím, že lidé to nevnímají takto detailně, že by konkretizovali jednotlivé osoby.

A: Do popředí plzeňské ODS se dostávají jiní lidé. Vlivní podnikatelé, jako třeba Roman Jurečko či Petr Štrunc, postupně nahrazují osobnosti, jako jste vy. Krajský hejtman Petr Zimmerman to v rozhovoru pro MF Dnes označil jako vítězství manažerského přístupu k politice.
 
Vždycky je to o osobnostech. I když budete mít manažerský přístup k vedení strany, tak na ta důležitá místa musíte dát lidi, kteří mají nějaké schopnosti a dokáží řídit město. Takže nejde jen o přístup. Je to otázka, která se věčně diskutuje. Já to třeba nevnímám tak silně jako někteří jiní lidé.

A: Mluvilo se o tom, že v souboji o post lídra kandidátky do plzeňského magistrátu mezi dosavadním primátorem Miroslavem Kalousem a Pavlem Rödlem nakonec rozhodovala i podpora zmiňovaných skupin okolo podnikatelů Štrunce a Jurečka.

Já bych tahle tvrzení opravdu zařadil do říše spekulací. Pan Rödl je pro mě stejně kvalitní kandidát jako pan Kalous. Oba je velmi dobře znám, byli to mí bezprostřední podřízení (Rödl a Kalous působili ve funkcích  náměstků primátora - pozn. red.). Pan Rödl tři roky, pan Kalous šest let, a považuji je za velmi kvalitní. Ten souboj byl o tom, že pan Rödl má trochu jiný přístup k vedení města než pan Kalous. Volby byly tajné, takže to bylo na lidech, jak volili.

Já si pamatuji, že když jsem nastoupil v roce 1998 do primátorské funkce po Zdeňku Proskovi, tak se v novinách strašně spekulovalo o tom, jak budu závislým na tom či onom, a nakonec se ukázalo, že to tak vůbec není. Tyhle spekulace vždycky byly a budou. Počkejme si rok dva a uvidíme, jak se Pavlu Rödlovi podaří město konsolidovat.

A: Počet členů ODS v Plzni se za poslední čtyři roky více než zdvojnásobil. V kuloárech se hovoří i o účelových náborech členů.

To je spekulace stará více než osm let. Úplně stejné otázky jsem dostával v roce 1998, kdy jsem se stal primátorem. Jestli náhodou skokový nárůst členů v nějakém místním sdružení nezpůsobil to či ono. Ta křivka je tady jistě stoupající, ale je to zcela přirozené. Vyhráli jsme volby a celá řada lidí, která preferovala malé pravicové či pravostředové strany, zjistila, že nemají šanci na úspěch. Hodně členů ODS bývalo v ODA a někteří i v Unii svobody.

Takže si myslím, že to nelze takto hodnotit. To bychom se museli zeptat každého člověka, co ho ke vstupu do strany vedlo. Jinak se pořád pohybujeme v nějakých fikcích. Že někde skokově narostl počet členů ve sdružení, to jsme zažívali v ODS od roku 1993. To je věc, které těžko dokážete zabránit. Není to vůbec nic nového.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama