Režisér Viewegha: Nejsem kalkulačka
Dokončení rozhovoru
Účastníky zájezdu jste nejspíš četl...
Samozřejmě, ale jen jednou. Chtěl jsem si uchovat ten prvotní pocit. Pak jsme psali scénář a já už si zakázal se na to podívat podruhé: ty další vrstvy v knize mě lákaly, ale hrozně by ten příběh udělaly složitý, a já musel těm svodům odolat. Už takhle je to složité dost.
Proč myslíte, že režii svěřili zrovna debutujícímu režisérovi?
Jsou dvě možnosti: buď byli producenti v nějakém opojení, nebo jsem je vážně přesvědčil. Jsem asi hodně spojovaný se seriálem Redakce, to je první, co ode mě bylo víc vidět. Ale producenti znali i moje školní věci, které se jim líbily. Podle Redakce asi usuzovali, že mi můžou věřit, že jsem zvyklý pracovat v časovém presu. Byl to od nich asi riskantní tah, ale zároveň jsem jim mohl přinést něco nového. Říkají tomu "sázka na černého koně".
Co vám vůbec dala práce na Redakci?
Právě příležitost ukázat, že něco umím. Lákalo mě udělat seriál, jaký tu do té doby nebyl. Jiný tempem, způsobem práce a výroby, navíc pro komerční televizi, takže divácký, ale současně trochu drzý. Natočili jsme tři série, pracoval jsem nepřetržitě. Potom se jednalo o čtvrté a ve chvíli, kdy to padlo, přišla nabídka na Účastníky zájezdu.
I Účastníci zájezdu jsou v podstatě komerční film?
Točil jsem Účastníky tak, aby se líbili a bavili mě, abych se nemusel stydět. Nesnažil jsem se nic vypočítat. Jsem debutující režisér, ne kalkulačka. Na druhou stranu by filmař asi měl uvažovat nad tím, zda jsou látka a zpracování natolik zajímavé, aby přilákali lidi do kina. Film je médium, které by mělo být do jisté míry masové. Je v tom hodně úsilí, spousta lidí i fůra peněz.
A za ně máte zodpovědnost...
...za to, že celou tu bárku dokormidluji do přístavu, kde nás budou čekat diváci, kterým se všichni budou moct pochlubit tím, co vytvořili. Snažím se vyprávět příběh, se kterým se lze ztotožnit a současně je to legrace. Dělám to, co cítím a jak nejlíp dovedu - a věřím, že to bude současně bavit diváky. Mou noční můrou je představa, ve které promítají můj film v prázdném sále. Dívá se jen promítač, ale i on se za chvilku začne nudit.
Na zakázku byste pracovat nedokázal?
Dokázal, ale vyhýbám se přijmout něco, co mi nic neříká. Za žádné peníze. Navíc to nadšení musí člověku vydržet třeba deset měsíců. Musím zblbnout tolik lidí, aby to dělali a dali do toho všechno, že tomu prostě musím sám věřit. Je strašné, když se režisérovi stane, že v půlce natáčení najednou zjistí, že tu lásku ztratil - protože další měsíce musí táhnout káru, a přitom ví, že to s největší pravděpodobností nedopadne dobře.
Točil jste reklamy?
Reklam jsem zatím tolik nedělal.
Ptám se proto, že jedna z reklam na kofolu se nápadně podobá Vašemu absolventskému filmu Sladkosti...
Hodně lidí si myslelo, že jsem ji natočil já, i moji učitelé z FAMU. Plno lidí mi blahopřálo, říkalo, že jsem tak aspoň na tom školním filmu vydělal. Jenže já vím, že ta agentura si půjčila kazetu se Sladkostmi ve škole a v podstatě ten film ukradli. Zdá se mi to nehorázné. Tu reklamu natočil Jakub Kohák, dostal za to prý i nějaké ceny. Neměl jsem tehdy kvůli jiné práci čas to řešit. Ale teď už si můžu dovolit říct, že tyhle věci se tu dějí. Že mi obšlehli školní film.
Co chystáte po Účastnících zájezdu?
Mejdan. A další film. Nejdřív podle skvělého scénáře někoho jiného, potom by mělo dojít i na moji vysněnou látku. To jediné mohu prozradit. Jmenuje se Vlny a měl by to být čistě autorský film.
A co si vůbec myslíte o budoucnosti české kinematografie?
Teď, když začínáme točit i my, vidím ji velmi růžově. Ne, vážně - myslím, že na nás pořád trochu leží rodičovský stín 60. let. Doposud jsme neprodělali rebelantskou pubertu, abychom ze sebe ten vliv setřásli, a přitom dokázali na "odkaz předků" důstojně navázat. Točí se tu solidní snímky na slušné řemeslné úrovni. Umíme udělat ty milé, hezké, české, vtipné, laskavé filmy, které tu mají tradici. Ale co dál? Tahle otázka visí ve vzduchu dost dlouho a pro mě osobně je o to těžší, že mám tu chuť české nahořklé komedie docela rád. Ostatně i Účastníci zájezdu patří k onomu druhu filmů. Ale je potřeba sebrat talent a odvahu a hledat nové, poctivé, ještě riskantnější směry.
Jiří Vejdělek (1972) vystudoval pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, kde mu chybí jen státnice z hrazdy; poté režii na FAMU. Už na škole točil ceněné filmy, například Múzu či Sladkosti. Režíroval seriál Redakce pro TV Nova. Účastníci zájezdu jsou jeho prvním celovečerním filmem. Vyrostl na groteskách Chaplina či Keatona, má rád Miloše Formana a celou českou novou vlnu, ale i Felliniho a Allena - a "samozřejmě i řadu výrazně mladších filmařů".