reklama

Profesor Vostatek: Penzijní systém může být jednoduchý

Rozhovor s oponentem Bezděkovy komise

Praha - Vláda plánuje dílčí privatizaci penzijního systému. Stát by ale neměl privatizovat peníze, které nemá, varuje Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní

Zástupci akademické sféry dosud mlčeli k návrhu penzijní reformy, kterou představila ministerská komise v čele s Vladimírem Bezděkem a k níž se hlásí i koaliční smlouva ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Jako první se s ostrou kritikou ozval Jaroslav Vostatek, který třetím rokem přednáší na Vysoké škole finanční a správní. Předtím osm let řídil českou pobočku pojišťovny Wüstenrot.

Profesor Vostatek rovněž jako první upozornil, že Světová banka doporučuje České republice úplně jinou cestu než Bezděkův tým.

„Světová banka se od roku 2003 velmi intenzivně věnuje rozpracování takzvaného Panevropského penzijního systému, což je penzijní systém, který by se podle jejího názoru mohl nebo měl uplatnit v celé Evropské unii, aby měly penze jednotný rámec. Lidé by mohli být zaměstnání třeba u nás, pak v Německu a důchodové nároky by se jednoduchým způsobem sečetly. Panevropský penzijní systém se soukromým penzijním spořením nebo pojištěním nepočítá, protože není efektivní. Zkušenosti s privatizací veřejných penzijních systémů v celé řadě zemí jižní Ameriky a východní Evropy jsou poměrně bohaté a závěry jsou jednoznačné," upozorňuje Vostatek.

A.cz: Světová banka doporučuje spoření ve veřejném NDC systému, který je z principu veřejný, chová se však podle pravidel soukromých fondů. Vyplácí totiž částku odpovídající tomu, kterou jste do systému vložil. Z jakého důvodu jsou ve stejném byznysu úspěšnější veřejné, než soukromé fondy?

Vlastně je to velmi jednoduché. Penzijní systém se dá uspořádat velmi jednoduše a stát to umí udělat tak, že poskytuje jeden produkt pro veškeré obyvatelstvo. Jednotný systém obhospodařuje jedna organizace, která má při tomto uspořádání velmi nízké náklady. Jsou pětkrát až desetkrát nižší, než na stejné služby spotřebuje soukromý sektor.
Pokud někdo staví na konkurenci penzijních fondů a pokud taková konkurence existuje, tak jde vlastně boj prodejních sítí těch fondů. To hodně stojí. Penzijní fond musí zaplatit svým prodejcům, musí zaplatit provize, další marketingové náklady, své generální ředitele, má vyšší platy než ve veřejném sektoru. Proto je celý systém neefektivní.

Falešné předpoklady

A.cz: To je klíčový důvod, proč je podle Světové banky třeba dát přednost veřejnému penzijnímu systému?

Naprosto jednoznačně. Názory ve světě se vyvíjely. Co nám dnes říkají někteří členové Bezděkovy komise, to se ve světě bralo jako správné v devadesátých letech. Tehdy si celá řada teoretiků i politiků myslela, že když se zprivatizuje veřejný systém, tak se tím pomůže lidem i celé ekonomice. Soukromé fondy musí vytvářet úspory na úhradu svých budoucích závazků a tak se předpokládalo se, že soukromý sektor bude takto vzniklé úspory investovat a že dojde k ekonomickému růstu. Předpokládalo se, že samotná privatizace bude ohromným ekonomickým zázrakem.

A.cz: To už neplatí?

Bohužel se ukázalo, že předpoklady jsou falešné. Hodně teoretiků a politiků ale bylo proti zmíněným hypotézám už od začátku a praxe jim dala za pravdu.

A.cz: Podle Vašeho výkladu způsobí penzijní reforma, která umožňuje ukládat peníze u soukromých fondů, vážný deficit veřejných financí. To platí i pro obě varianty reformy od tzv. Bezděkovy komise?

Určitě. Privatizace veřejných systémů je velmi svérázná privatizace. V normální privatizaci stát něco prodá za nějakou cenu a má z toho příjmy. Privatizace penzijního systému spočívá v tom, že stát vezme peníze, které nemá a dá je do soukromého sektoru, aby je zhodnocoval. Při této operaci má jednostranný výdaj a je jen otázka, v jakém rozsahu se privatizuje. Ale v každém případě je s takovou operací spojen úbytek příjmů ve státním rozpočtu a je jenom otázka kolik.

Vyšší daně, deficit, nebo obojí

A.cz: Deficit u první Bezděkovy varianty nemusí vzniknout, protože se sníží sociální pojistné a zvýší DPH. Do penzijního systému se tedy vrátí peníze, které byly ubrány. S tím nesouhlasíte?

Deficit samozřejmě vzniknout nemusí, pokud se zvýší jiné příjmy státního rozpočtu. Pokud stát zvýší daně o stejnou částku, o kterou přijde na důchodech, tak k žádnému deficitu nedojde. Ale to také není žádoucí situace. Dělat reformu s tím, že se zvýší daně, to je právě absurdní.
U lidí z Bezděkovy komise došlo k tomu, že smotaly dvě věci dohromady. Jednak potřebují zakrýt skutečnost, že buď vznikne deficit, nebo se zvýší daně, popřípadě kombinace obojího. Současně do toho vložili své podnikatelské přání, aby se snížily odvody placené na sociální pojištění, aby se snížily náklady firem na pracovníky.
Tyto úvahy nemají s důchodovou reformu nic společného. Samozřejmě chápu podnikatelský sektor, který chce, aby se snižovaly daně, to je normální politický požadavek. Ale nemá s důchodovou reformou nic společného. No a Bezděkova komise to dala dohromady a udělala v tom fantastický guláš, ve kterém se v podstatě nikdo nevyzná. Musím to bohužel na Bezděkovu komisi prásknout, oni se ani nesnažili dopady na státní rozpočet kvantifikovat. Vůbec se v tom nikdo nevyzná, ani když je specialista.

A.cz: Na první pohled se zdá, že experti z Bezděkovy komise sázejí spíše na deficit. Navrhují sjednocení sazeb DPH na úrovni 19 procent a tím získají ročně cca 50 miliard korun, výpadek osmi procent pojistného znamená pro státní pokladnu výpadek cca 100 miliard. Souhlasí ty výpočty?

Myslím, že ne. Ta idea, že by se zrovna teď mohla sjednotit sazba daně z přidané hodnoty, má samozřejmě svou legitimitu, ale politickou. Někteří politici, třeba i vláda se může rozhodnout, že sjednotí sazby DPH, ale já si myslím, že oni to neudělají, protože to má významné ekonomické a sociální dopady. Nikdo se je nesnažil kvantifikovat. Bezděkova komise žádný materiál v tomto směru nepředložila. Vy jste si musel sám dělat odhady, protože komise nic neudělala. To je ale katastrofální přístup. Jako spotřebitelé bychom se měli vyznat, co nám experti předkládají, ale oni nám předkládají jen své politické požadavky, představy svých penzijních fondů, jak by to mělo fungovat. Nic víc.

A.cz: Takže se o návrhu nedá ani seriózně diskutovat?

Nedá. Je to strašně slabé, je to snůška nápadů, jak by to mohlo být, ale bohužel založená na představách, které ve značné části světa platily před deseti patnácti lety. Ukázalo se, že to jsou ekonomické nesmysly.

Alternativa Světové banky

A.cz: Co bychom tedy měli podle Světové banky dělat?

Základní zpráva Světové banky pro nás zní: vezměte svůj penzijní systém a rozdělte ho na dva veřejné pilíře. Základní pilíř zvaný NDC bude zásluhový, kde každý bude mít penzi podle toho, kolik tam dá pojistného. Druhý pilíř je sociální a tam i Světová banka říká, ať si to každý udělá, jak chce. Ať chudým starým lidem přidá, kolik chce.

A.cz: Je systém NDC opravdu vhodný i pro Českou republiku? Experti Bezděkovy komise tvrdí, že je na nás příliš zásluhový a že by většinu penzistů dostal pod úroveň životního minima.

Skutečnost je úplně jiná. Bezděkova komise, ta dnešní, se vůbec nezabývala systémem NDC. Měla to učinit ze své vlastní vůle. Jsou k tomu učebnice, v jedné z nich z roku 2006 je kapitola, jak NDC uplatnit u nás. Na Vysoké škole finanční a správní se tím zabýváme od roku 2007 a výsledky jsme dávali odborné veřejnosti průběžně k dispozici, přesné informace dostali počátkem března i členové komise. Vůbec na to nezareagovali, a když museli v červnu na jedné konferenci zareagovat, tak jenom řekli, že jim to v první Bezděkově komisi v roce 2005 s NDC nevyšlo.
Ale je směšné hledat chybu v NDC. Je to tak jednoduché, že co tam zaplatíte, to tam je, a takový důchod dostanete. Vůbec to nesouvisí s tím, kolik tady máte chudých starých lidí.

A.cz: Pokud způsobuje privatizace penzí deficit veřejných rozpočtů, tak to znamená, že potíže mají Poláci, Maďaři a Slováci, kteří už privatizovali?

Přesně tak. Ve zmíněných zemích se k tomu přidaly ještě další problémy. To se těžko odděluje. Ale v každém případě na Slovensku zvýšili sazbu pojistného při privatizaci, dokonce zavedli fond solidarity, na který se platí téměř pět procent z mezd. Všichni to řešili tak, že se částečně zvětšil deficit veřejného sektoru a částečně se zvýšily daně. A to přece není účelem penzijní reformy, aby se zvyšovaly daně.

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama