Před 30 lety: 20. února 1976
Rudé právo z pátku 20.února 1976 napsalo mimo jiné:
Dny velké iniciativy. Poslední dny před zahájením XXV. sjezdu KSSS jsou v sovětské zemi mimořádně zajímavé, neboť ukazují, v jaké šíři a hloubce se příprava stranického parlamentu stala věcí miliónů pracujících. Neexistuje závod, kolchoz, město, vesnice, kde by svolání nejvyššího sněmu komunistů nevyvolalo snahu o nejlepší pracovní výsledky, které mu budou předloženy jako dar.
Podvedení a opuštění rolníci. Francouzský venkov má oprávněný vztek. V úterý vyšlo do ulic francouzských měst a vesnic přes sto tisíc zemědělců, aby vyjádřili svůj nesouhlas s poklesem životní úrovně, se zemědělskou politikou vlády a Evropského hospodářského společenství.
Vybraný článek v plném znění:
V Gottwaldově skončily kontrakty obuvi.
Osm celých tři desetiny páru. Tímto číslem, počtem párů obuvi vyrobených ročně na jednoho obyvatele, jsme se dostali na první místo na světě. V roce 1937 se u nás vyrábělo ročně 45 miliónů párů obuvi, v současné době je to 124 miliónů párů. Hromadná proudová výroba, charakteristická pro československý obuvnický průmysl, patří k nejprogresivnějším způsobům na světě.
Každý dospělý občan naší republiky si v průměru koupí 4,8 páru obuvi, děti jich potřebují během roku daleko více téměř osm párů. Boty vyrobené v Československu znají téměř v 90 zemích světa. Znají a s jejich úrovní jsou spokojeni. Líbí se jejich vzhled, chválí si kvalitu zpracování. Nic tedy nebrání tomu, aby stejně spokojeni byli i naši obyvatelé, tuzemští zákazníci.
A přece, jak často potvrzovaly i dopisy, které v minulém období přicházely na náš redakční stůl, spotřebitelé měli k sortimentu, který jim obchod obuví jako prostředník mezi výrobou a zákazníkem nabízel, připomínky. I když důvody, které vedly k nespokojenosti, byly různé, je možno je "roztřídit" do několika krabiček. Tak především občané poukazovali na to, že boty československé výroby jsou sice kvalitní a pevné, ale také tvrdé a nepohodlné. Mnohé by se ještě dalo zlepšit, říkali druzí, v barevnosti jednotlivých vzorů i v nápaditosti, pokud jde o jejich provedení. Na trhu velice často chybějí klasické dámské černé a tmavohnědé lodičky, a ty přece, ať je móda jakkoli vrtkavá, považují ženy za nejlepší doplněk ke společenským šatům. Nejlepší výběr není mnohdy ani u klasických pánských bot.