Ale protože jdou docela časně ráno, tak stíhají dostat lana docela vysoko, to je super.

A druhá dvojka se otáčí pro vynášku do přezouvacího depozitu. Je to jako minule. Přinést bombičky na vaření, pilu na sníh (kterou jsme tam předevčírem zapomněli) a přesunout sem celý kemp C2. No a cestou dolů zase utratit nějaký bambus a označit další a další vzniklé a rozšířené trhliny.

Cesta nahoru bude v mlze, větru a sněžení. Dá se to vydržet, jen se špatně hledá cesta. To co si vyšlapali cestou dolů, je během půl hodiny zafoukané, takže objevování trhlin se opakuje. Ach jo. Zítra by mělo být lépe (alespoň podle předpovědi, kterou jsme si odnesli z BC), takže půjdeme zase do stěny. Dneska jen uvařit večeři, navařit si čaj do termosek na ráno a spát.

Řešíme také problém s lany. Sice jsme si s sebou z Čech přivezli kilometr a půl lan. Firma Singing Rock pro nás upletla speciální lana na fixování. Ale už jsou skoro všechny ve stěně a víme, že brzy budou natažená v exponovaných místech a nebude to stačit. Takže se rozhodujeme, co dál. Podmínka ve stěně je letos tak obtížná, že těch lan je prostě potřeba víc. Takže co s tím? Pokusíme se v čínském BC dokoupit lana. Věříme, že je tam seženeme. Bez nich se expedice nehne dál.

Počasí si s námi zase hraje

Ani další den to není lepší. Počasí si s námi opět pohrává. Sněžilo celý večer a taky skoro celou noc. Takže žádný nástup do stěny se nekoná. Naše cesta je dost prudká a sníh, který napadne se v ní hned tak neudrží. Takže bude potřeba počkat, až vyjezdí laviny, aby cesta byla zase bezpečná a mohli jsme do ní.

Sice jsme vzhůru někdy od šesti hodin, ale kloudně vylézáme asi kolem osmé hodiny. Do C0 sluníčko svítí už od půl osmé, takže docela rychle víme, na čem jsme. Sotva zasvítí do stěny, už to jezdí. Vlaky sněhu, jak na nádraží, a jeden za druhým. Takže dneska nic.

Rozhodujeme se co dál. Chtěli jsme být pod stěnou a v ní tak dlouho, dokud nepostavíme kemp C1 a C2. A už podruhé utíkáme kvůli počasí pryč. My tedy můžeme zůstat sedět ve stanech v C0, ale to k ničemu nevede. Rozhodujeme se tedy pro ústup do BC. Nálada není moc dobrá, proč by taky, když si s námi kopec dělá co chce.

Můžeme koukat na filmy

Navíc nefunguje technika, e-maily můžeme jen přijímat, ne odesílat. Aspoň náš generátor šlape jak hodinky. První den se nechal asi hodinku přemlouvat (chtělo se mu víc oleje), ale od té doby, kluci dolijí palivo, třikrát natáhnou a Honda EX 7 už jede. Takže díky ní můžeme nabíjet, dobíjet všechny možné baterky, pracovat na počítači i koukat na filmy.

Dnes chceme brzy do spacáku, tak se domlouváme na krátkém "představení", Jimmy Hendryx na Woodstocku.

Internet naštěstí běhá, takže hned koukáme na počasí, a vypadá to o trošku lépe. Musíme věřit, že se počasí zlepší, protože jinak se nám už hodně krátí čas pro výstup. Zatím jsme se dostali s fixními lany přibližně do 6800 metrů. Sklon stěny a její podmínka (vodní led teď pokrytý vrstvou sněhu) nedovoluje jít volně. Tedy přesněji: nahoru by to šlo, ale dolů by to bylo nemožné.