reklama
 
  • Wiki
  • Pohádky o Krakonošovi

Pohádky o Krakonošovi patří u dětí k těm nejoblíbenějším. Hraný pohádkový večerníček Krkonošské pohádky s Krakonošem, Trautenberkem, Kubou, Ančetem a hajným zná už několik generací diváků. Mnohé pasáže dávno u nás zlidověly: „Tady je Krakonošovo, Anče, Kubo, hajnej, nestát, nelelkovat.“ Nebo kletba: „Himllaudóndonrvetrkrucajselement!" S pohádkami se můžeme setkat i v samotných Krkonoších při svých toulkách např. Malou Úpou a jejím okolím.

Marie Kubátová a její Pohádky o Krakonošovi

Pohádky o Krakonošovi je název původní sbírky pohádek, kterou napsala známá spisovatelka Marie Kubátová. Hlavní postavou je vládce hor Krakonoš se svými rozmary i chybami. Pomáhá chudým lidem a zvelebuje své hory. V knize se čtenáři dozví o vzniku řemesel na horách a v podhůří. Marie Kubátová byla dcerou spisovatelky Amálie Kutinové, autorky oblíbených knih o Gabře a Málince. Vystudovala farmacii (ve své diplomové práci Krkonošští destilátoři srovnávala receptáře krkonošských bylinkářů ze 17. a 18. století) a působila jako lékárnice, také na několika místech v Podkrkonoší. Po odchodu do důchodu žila ve Vrchlabí a věnovala se literatuře. Spolu se svojí matkou napsala knihy inspirované tímto krajem: Krakonošův rok, Krakonošský špalíček. Sama pak napsala kromě spousty jiných knih Pohádky o Krakonošovi, Krakonošův hernec, Tucet Krakonošových pomocníků, Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku, Všechny brány Krkonoš, Krakonošovo čarobejlí, Pohádky z Krkonoš, bubáci z Krakonošova.

Krkonošské pohádky Boženy Šimkové

Málokdo ví, že autorkou scénáře ke známému večerníčku je spisovatelka Božena Šimková. Začínala v České televizi jako textařka v pořadech Štěpánky Haničincové. Pak se jí ujala scénáristka (také původem z Krkonoš) Anna Jurásková a učila ji psát televizní scénáře. Při této práci se seznámila také s Marií Kubátovou. Jako první převedla do scénáře pohádku Skleněná panna, kterou pak v televizní pohádce hrála Hana Maciuchová, stejně jako v další pohádce Jak Anče s komtesou k modrýmu z nebe přišly. Následovaly další pohádky, až se v roce 1972 objevil Krakonoš a Trautenberk, které vymyslela Marie Kubátová. Božena Šimková vytvořila další postavy – Anče, Kubu a hajného. Zrodil se nápad na hraný Večerníček, který se nejdřív vůbec neujal, podařilo se ho realizovat až později. V roli Trautenberka čněl nad horami František Peterka, potměšilého Trautenberka si zahrál Ilja Prachař, dalších postav se ujali Hana Maciuchová, Jaroslav Satoranský a Zdeněk Řehoř. Jméno Boženy Šimkové se v titulcích neobjevovalo dlouhá desetiletí, protože měla zákaz tvorby, u pohádky se objevilo až v roce 2011 po dlouholetých jednáních s Českou televizí. Božena Šimková napsala ještě pokračování Krkonošských pohádek Anče a Kuba mají Kubíčka. Jednalo se o jeho natočení na konci 80. let. Po revoluci ale nebyly peníze. V roce 1997 se znovu uvažovalo o vzniku dalšího cyklu, ale herci mezitím zestárli, tak se scénář přepisoval, aby mohli hrát babičku a dědečka. Když byly přípravy v plném proudu, zemřel režisér Kutálek a k dokončení nikdy už nedošlo. Původní verze námětu pak vyšla jako kniha.

Pohádkový jazyk

V pohádkách o Krakonošovi užívají obě autorky nádherného krkonošského nářečí, které si televizní diváci tak oblíbili. Zásluhu na tom má spisovatelka a folkloristka Amálie Kutinová, která se přestěhovala za svou dcerou do Vrchlabí. Začala chodit po chalupách a sbírat materiál, který posílala do rozhlasu. Její dcera, Marie Kubátová, zas slyšela nářečí od lidí v lékárně. Božena Šimková pochází z Podkrkonoší, zdejší nářečí je jí přirozené, a tak ho vesvé tvorbě s radostí používá.

Divadelní zpracování slavného večerníčku

Oblíbené Krkonošské pohádky přepracovala Božena Šimková také do divadelního scénáře a hrají se v libereckém divadle F. X. Šaldy a v pražském Divadle pohádek. V inscenaci je zpracováno šest pohádek, které jsou doplněny písničkami z Podkrkonoší a Pojizeří.

Pohádková stezka Malou Úpou

S krkonošskými pohádkami Marie Kubátové se mohou seznámit návštěvníci našich nejvyšších hor při svých toulkách kolem Malé Úpy. Deset zastavení s pohádkami je umístěno v lokalitě Horní i Dolní Malé Úpy a mají za úkol seznámit malé velké návštěvníky této malebné horské obce nejenom s tvorbou paní spisovatelky, ale i s nádhernými místy a nezapomenutelnými výhledy. Trasa je dlouhá přibližně 17 km a proto si její zdolání většina turistů musí rozdělit na několik okruhů.

Související články

reklama
reklama
reklama