Kůň je věrným a vzácným průvodcem člověka v životě i v pohádkách. V pohádkách bývá moudrým přítelem, který promlouvá lidskou řečí a dává dobré rady, často to je zakletý člověk a na konci pohádky bývá osvobozen. Kůň se zlatou hřívou je cílem cesty hlavního hrdiny, na níž musí splnit tři úkoly. Koně se objevují také v orientálních pohádkách Tisíc a jedna noc a v animovaných filmech.
Koně ve starých lidových pohádkách
Pod vlivem romantismu putovali v 19. století Evropou sběratelé pohádek, které si nechali vyprávět a pak je zapisovali. Mezi nejznámější z nich patřili bratři Grimmové, jejichž díle je celá řada pohádek, kde vystupují koně v roli pomocníků. U nás to byla Božena Němcová, jako první se nám asi vybaví kůň z pohádky Princ Bajaja. Od Karla Jaromíra Erbena si jistě každý vzpomene na koně Zlatohříváka.
Ukázka z pohádky Kouzelný kůň bratří Grimmů
„Tu se ho opět kůň ptal, proč je tak smutný a on mu to vypověděl. „Jdi ke králi a vyžádej si bochník bílého chleba a láhev toho nejlepšího vína.“ A když víno i chléb obdržel, kůň pokračoval: „Nyní na mne nasedni a pojedeme k moři.“ Když tam dorazili, kůň pravil: „Nyní polož chleba a víno na břeh, za chvíli začne příliv a přijde mořská panna a bude jíst ten chleba a pít to víno. Jakmile se to stane, musíš na ni z úkrytu zavolat: „Viděna, chycena!“ Ale nesmí to být dříve, než pojí a popije, neboť to by bylo k ničemu a zmizela by hned ve vlnách; ale také to musí být dříve, než se nohama dotkne vln. Potom bude tvými slovy spoutána a musí tě následovat.“ Tak hoch učinil, jak mu kůň poradil.“
Bělouš a vraník
Německá pohádka Bělouš a vraník pochází z Hessenska a je ze sbírky lidových pohádek "Deutsche Hausmärchen" (1851) sběratele Johanna Wilhelma Wolfa (1817 - 1855). Vypráví o nejmladším synovi rybáře, který byl poslán do služby k šedivému mužíčkovi, jemuž se měl starat o dva koně. Bělouše měl pečlivě hřebelcovat, dávat mu pít víno a k jídlu dostatek chleba a nesměl na něm jezdit. Vraníkovi měl dávat vodu a oves a mohl se na něm prohánět, jak chtěl. Po setmění však do stáje nesměl. V noci si četl a procházel se po zahradě, kde občas zahlédl dva duchy – jednoho černého obra a jednoho bílého drobného. Po čtvrt roce se mladík vypravil na návštěvu rodičů. U jezera stál zámek, bratři byli bohatí a ženatí. Matka nejmladšího vybízela, aby se také zaopatřil tím, že si přečte, co stojí v zakázané knize. Po návratu dlouho odolával pokušení, ale pak si celou knihu přečetl. Dozvěděl se, že bělouš je zakletá princezna a vraník její otec. Když knihu dočetl, objevil se šedivý mužík, velmi se rozezlil a mladého rybáře vyhnal. Ten však už věděl jak princeznu osvobodit a to se mu nakonec i podařilo.
Kůň Zlatohřívák
Koně Zlatohříváka známe z Erbenovy pohádky Pták Ohnivák a liška Ryška a sám Erben, sběratel lidové slovesnosti, píše, že se pohádka našla v Čechách ve třech variantách, z nichž vytvořil jeden celek. Tiskem vyšla již v roce 1845 ve sbírce českých pohádek a pověstí národních J. Malého pod názvem O zlatém ptáku. S některými nepodstatnými proměnami vypravují touž pohádku také Rusové a Jihoslované, takže vším právem ji lze pokládat za obecné jmění slovanské. Ruské varianty vyšly v německých překladech v letech 1831 a 1832. Podobnou pohádku mají i Srbové, Valaši a Němci. Pohádka valašská vyšla tiskem ve sbírce bratří Schottů „Walachische Volksmärchen“ 1845 s názvem „Das goldene Meermädchen“, a německá ve větší sbírce bratří Grimmů „Kinder- und Hausmärchen“ 1850, pod titulem: „Der goldene Vogel“. Obsahem svým je valašská nejbližší a nejpříbuznější pohádce srbské, a německá české.
Filmové pohádky o koních
Pohádka o ebenovém koni (1971)
Televizní pohádka čerpá námět z pohádek Tisíc a jedna noc a vypráví o létajícím koni a lásce, která i velké vzdálenosti překoná. V pohádce hrají Marta Vančurová, Petr Svoboda, Milena Steinmasslová, Petr Čepek, Václav Voska a další známí herci.
Tři oříšky pro Popelku (ČR, 1973)
V nejoblíbenější filmové pohádce je přítelem a pomocníkem Popelky její kůň Jurášek, na němž se prohání po lese a jede na něm na svůj první ples.
Princezna Fantaghiro (Itálie, 1991 – 1996)
Ve fantastickém pohádkovém seriálu se hlavní hrdinka pohybuje na svém koni.
Spirit – divoký hřebec (USA, 2002)
Kreslený film o hřebci, který je hlavou stáda. Jednoho dne hrozí stádu nebezpečí přicházející z dálky a tak se Spirit odhodlá a vydá se do lesa nebezpečí prozkoumat. Bohužel tam čekají lidé, kteří ho odvedou do svých stájí a chtějí ho zkrotit.