Osm důvodů proč se muži nechtějí ženit

Muži a ženy jsou dva různé živočišné druhy. Zatímco většina žen začne v partnerském vztahu dřív nebo později svoje myšlenky směrovat ke svatbě, muž hledá, jak by kroužkování ještě o nějaký ten rok oddálil. Proč se vlastně muži nechtějí ženit?

Čtyři roky s ním chodila a doufala, že si ji vezme. Když jí řekl, že zatím o tom rozhodně neuvažuje a že manželství je jen kus papíru omezující jeho svobodu, rozešla se s ním a do půl roku si našla ženicha. Skutečně se stalo a stává se to poměrně často. Ženy si představují svatbu jako vyvrcholení a stvrzení pevného partnerského vztahu, pro spoustu mužů je to šaškárna, na kterou se dívají když ne rovnou s despektem, tak alespoň s potřebným nadhledem. Komentář je pak redukován na troušení hlášek jako ,,Mně je to jedno,", ,,Když to musí být" a nebo ,,Hmmm." Za tím vším se ale skrývá osm malých důvodů, které vytanou muži při slově svatba na mysli - a společně s nimi mu přeběhne mráz po zádech. Sbohem nezávaznému sexu Proč mít jednu ženu šedesát let, když jich můžete mít šedesát za jeden rok (čistě teoreticky)? Tak nějak se ptá mužská nenasytná logika uhnízděná.v mozku. Manželství je instituce a ta se těžko podvádí. Muži vědí, že jakmile se jednou ožení, měli by se podle momentálně platných morálních norem přestat chovat jako opice a vzdát se všech ostatních krásných žen Navíc dobrovolně! Hrozná představa, při které některé slabší povahy prchají od oltáře, utíkají do Jižní Ameriky a ti méně odvážní se alespoň vše snaží nadehnat při loučení se svobodou v místním hampejzu. Těžko se na to zvyká (bez ohledu na to, jak moc muž svoji nastávající miluje) a panuje podezření, že právě proto jde tak dobře na odbyt pornografie. Konec kamarádům Každá chytrá hospodyňka samozřejmě ví, že nemůže svému muži kamarády zakázat. I přesto je ale prokazatelným faktem, že jakmile jednou začnete žít manželským životem pod jednou střechou, z nějakého důvodu začnete mít na kamarády (a pivo a dlouhé noční tahy a sborové zpívání na ulici a průzkum diskoték) méně času. Když už se pak s nimi vidíte, většinou je to pod dozorem:-) Krátké ,,Ano" vyřčené během obřadu navíc může znamenat, že žena se začne chovat, jako by měla na muže papíry. Nejčastěji se to projevuje větou: ,,Kamarádi jsou ti přednější než já?!" Muži o těchto případech dobře vědí díky varování zkušenějších kolegů (taková věc se neutají) a proto se svatbě vyhýbají jako čert kříži. Pápá ponožkám ve spíži Žádný muž samozřejmě neodkládá ponožky ve spíži (maximálně je tam zapomínáme, ale spíš je kopeme pod postel, kde jsou míň vidět). Elegantně se povalující fusakle berme tentokrát spíš jako symbol svobody. Manželství vyžaduje toleranci a přizpůsobivost. Muži ale mají strach, že se budou muset vzdát nejen jiných žen a svých kamarádů, ale i svých počítačových her, nedělních F jedniček a možnosti usnout po návratu z práce uprostřed obýváku s nohama na křesle. Samozřejmě platí, že čím víc jsou zvyklí žít bez kompromisů a zcela svobodně, tím větší obavy mají z manželství a nesvobody. O peníze jde až v první řadě Muži jsou mnohem víc rozumově založeni. Řada z nich se při slově svatba osype i proto, že se jim vybaví děsivé rozvodové historky z jejich okolí. Už jen svatba samotná stojí spoustu peněz, které by se daly vynaložit účelněji (nové autorádio, Hi-Fi, DVD a bečka piva), nemluvě pak o případném rozvodu. Přijít o hromadu peněz, které se dají využít účelněji (jak jinak, že), to je v očích mnoha mužů příliš vysoké riziko a příliš krutá daň za ztrátu a znovunabytí svobody. Cár papíru Oddací list je jen cár papíru - zvlášť v dnešní době, kdy se můžete dát rychle rozvést. ,,K čemu vlastně je, miláčku, když to jde i bez něj?" slyšela už nejedna žena těsně před tím, než se usedavě rozplakala, že nestojí ani za ten cár papíru. S oddacím listem navíc máte pocit, že toho druhého vlastníte, kdežto ve volném soužití se musíte víc snažit. A když to náhodou nevyjde, snadno se dá začít budovat společná hromádka s někým novým. Muži chtějí mít zkrátka volná vrátka, kudy by v případě krachu mohli vycouvat - pokud možno i se svým autorádiem, Hi-Fi věží, DVD a zálohovanou bečkou . Nechci zfotrovatět! Přestože všichni muži nakonec tzv. zfotrovatí (pro příznivce českých komedií by se dalo použít i slova ,,zhomolkují"), všichni se tomu snaží zabránit. Marně. Základním heslem přitom je ,,žádná svatba, žádné děti". Jakmile má muž dítě, je otcem (potažmo fotrem) a musí se začít chovat zodpovědně. Začíná to většinou nenápadnou větou ,,Taky bys mi mohl občas pomoct", za kterou se neskrývá nic menšího než přebalení pokakaného miminka. Někteří muži se tomu brání tím, že většinu dne prospí a propřemýšlí, takže je není možno úkolovat. Takovým povalováním ale zfotrovatí a naroste jim pupek. Jiní poslušně pomáhají - a nakonec jim naroste pupek taky. Po čtyřicítce je to sice na čas přejde, chytnou druhou mízu a uvědomí si, o co všechno přišli, nastartovaný proces ale nelze zastavit - pouze oddálit. Ani ty vlasy už si pak většinou nejde rvát a řvát ,,Kde já mohl být!" Pohodlíčko, to je potěšeníčko Pokud to ještě někomu nedošlo, tak já to teď řeknu na rovinu My, muži se nechceme ženit, protože jsme pohodlní. To slůvko má pejorativní význam úplně zbytečně. Řekněte, co je na pohodlí a klidu špatného? Asi tolik, kolik je na neurózách a migrénách dobrého. Muži mají zkrátka rádi svůj klid v trenkách, svoje záliby a nekomplikované přímé vztahy a sex. Ženy naopak vnáší mužům do života prvky nevypočítatelnosti (i když jim říkají pořádek), tahají je po obchodech, kde je nutí zkoušet si desatery kalhoty (,,Zkus si ještě tyhlea tyhlea tyhle!") a nutí je dělat na veřejnosti věci, které se potom před kamarády jen horko těžko zahrávají do autu. Není to sranda, tady jde o image! Manželství je proti logice Sečteno a podtrženo, v očích mužů je alespoň v určitém období jejich života (než zhomolkovatí a zvyknou si na jiný druh pohodlí symbolizovaný pravidelným příjmem teplé stravy) manželství zhola zbytečnou a nelogickou věcí. Proč by se měl muž dobrovolně vzdávat hromady jiných žen, zvlášť když na světě je křehčího pohlaví víc? Proč by se měl vzdávat svých kamarádů, přistupovat na kompromisy, omezovat své zájmy a riskovat bankrot po rozvodu kvůli jednomu cáru papíru, když by si mohl žít v poklidu uprostřed mile zatuchlého doupěte s plakátem Iron Maiden na zdi, na které by jinak byly poličky s vázičkami? Odpověď na tuhle otázku tu a tam muži hledají nad pivem, nikdy ne ale dlouho. Muž je tvor činu (tedy pokud nejde, ehm, o domácí práce a ještě pár výjimek). Ať už se ale brání svatbě sebevíc, nakonec své ANO řekne. Při množství všech proti z toho vyplývá jediné. Ta žena ve svatebních šatech, která mu při svatbě stojí po boku, za to stojí. A to mluví za všechno. P.S.: Autor čestně a o svobodné vůli prohlašuje, že je ženatý a že to kupodivu nebolelo:-)