Od temných Joy Division na fotbalový šampionát
New Order bořili hranice mezi rockem a taneční hudbou
Praha - Když se v roce 1980 zpěvák Ian Curtis zemřel vlastní rukou, basista Peter Hook a kytarista bernard Sumner s bubeníkem Joy Division Stephenem Morrisem založili New Order.
Přizvali klávesistku Gillian Gilbertovou, k melancholii Joy Division přidali silné melodie, ke kytarám elektroniku a singlem Ceremony zahájili dlouhou kariéru, při níž pomáhali překračovat hranice mezi rockem a taneční hudbou. K jejich odkazu se dodnes hlásí i mnohé z nových hvězd.
Album Movement bylo ještě ozvěnou Joy Division; desky Power, Corruption & Lies či Low-Life už zamířily na taneční parket a pomáhaly New Order udržet se na výsluní posluchačské pozornosti celá dekadentní osmdesátá léta. Singl Blue Monday se stal jejich hymnou a poté, co byl v roce 1988 přemixován, stal se nejprodávanějším dvanáctipalcovým singlem všech dob.
Už od roku 1982 byli New Order spolumajiteli klubu Hacienda, který otevřela jejich firma Factory. Právě tady se ke konci 80. let se zrodila taneční scéna s "bílými pilulkami" a skupinami Happy Mondays a The Stone Roses. Slavnou éru odtroubili New Order fotbalovou hymnou World in Motion pro anglický tým na šampionátu v roce 1990.
Další dekáda už tak plodná nebyla, při tvůrčí pauze si členové skupiny hledali cestu ve vedlejších projektech. Alba z té doby se většinou nevymanila ze stínu nejlepších desek minulé dekády, i když si zvali takové spolupracovníky jako Chemical Brothers nebo Bobbyho Gillespieho z Primal Scream.
Nicméně třeba "rocková" deska Get Ready, kterou nahráli před šesti lety, patří z nejlepších z jejich diskografie. Nějdejší rockeři z tanečního parketu na ní předznamenali návrat kytarové scény.
Naposled se kvůli studiovému albu sešli předloni při nahrávání Waiting for the Siren´s Call, pak vydali dvojdiskovou kompilaci Singles.
Labutí písní New Order tak asi zůstává spolupráce na filmu Sophie Coppolové Marie Antoinette a hlavně chystaný soundtrack k Control, snímku o tom, jak to všechno začalo. Fotograf Anton Corbijn v něm vypráví o životě Iana Curtise a premiéru má mít po několika odkladech v září.
