Napsala to agentura AP s odvoláním na zdroje v Bruselu.

Spolu s Českou republikou se na komisi se žádostí chystají obrátit Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva a Estonsko. Dopis se žádostí odešlou komisi příští týden.

Chceme stejná pravidla

"Máme obecně zájem na tom, aby se smluvní pravidla pro volný pohyb služeb dodržovala," řekl Jan Vytopil, velvyslanecký rada a mluvčí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii.

Ve stížnosti například stojí, že firmy z osmi zemí střední a východní Evropy čelí těžkým překážkám, pokud si chtějí v bohatších západoevropských zemích otevřít obchod. V dopise bude i stížnost na to, že trojice zmíněných zemí porušuje legislativu EU, když požaduje pracovní povolení pro zaměstnance firem nebo jim práci zakazuje.

Levná pracovní síla se na západ nehrne

Osmička nespokojených zemí vstoupila do unie loni 1. května a v původních 15 zemích unie vznikly obavy ze záplavy pracovní síly.

Nezávislá studie zveřejněná v září ale ukázala, že tento strach nebyl opodstatněný. Jen Poláci se stěhovali do západoevropských zemí ve velkém. Během prvního roku od vstupu do unie našlo legálně práci v dalších zemích unie téměř půl milionu Poláků.

Pouze tři země otevřely dveře zcela uchazečům o zaměstnání z nových států unie, a to Británie, Irsko a Švédsko. Ostatní země zavedly různé restrikce, které mohou platit až sedm let. Evropská komise zjišťuje, zda jsou tyto překážky oprávněné.

Období počátečních restrikcí končí v květnu příštího roku a členské státy mohou omezení prodloužit ještě o tři roky. Poté bude následovat další revize. Volný pohyb pracovních sil a svobodná možnost nabízet služby kdekoli v obchodním bloku přitom patří mezi základní principy unie.