Nenuťte se myslet pozitivně, jen si uškodíte
Návodů, jak pozitivně přemýšlet je všude kolem víc než dost. Máme strach otevřít i šuplík, aby odtud nevyskočil motivační citát, že to určitě dokážeme. Existuje vtip, který tvrdí, že poté, co svůj vrchol oblíbenosti dosáhla červená knihovna, teď tenhle boom zažívají „přání do vesmíru" a jiné záležitosti.
Nedá se říct, že by takový přístup k životu byl úplně mimo. I podle výzkumů se optimisté dožívají více let a jsou zdravější než pesimisté a skeptici. Pozitivní psychologie je ale hlavně velký trend, který v Americe vládne už od roku 1998 a nyní se dostává i k nám.
Pozitivní myšlení u nás zatím nemá velkou tradici. Býváme spíše ostražití a často očekáváme tu nejhorší možnou variantu scénářů. Ale i sem pronikly nejrůznější knihy o osobnostním růstu. Hlásají, že se nám dějí jen samé příjemné věci, a ty špatné jsou jen důsledkem příčin, co se nás vlastně nedotýkají. Je to velmi pohodlný postoj, svádět vše na osud, který zdánlivě nemůžeme ovlivnit. "Mělo to tak být," řekneme si a pokrčíme rameny.
Pokřivené vidění sebe sama
Když propadáme přílišnému optimismu, ztrácíme kontakt s realitou vůči vlastní osobě. Přeceňujeme se a považujeme se za lepší, osvícenější a schopnější než ostatní. Například když se zeptáte známých, jak se hodnotí jako řidiči, většina z nich odpoví, že jezdí dobře a bezpečně. Sami sebe hodnotíme jako ty skromnější, ale zároveň i schopnější. A rozhodně nadprůměrnější než je nějaká masa lidí kolem nás. Zapomínáme ale na to, že se jedná o nás samotné. Mám tip na další krutou anketu: představte si, že jste pozváni na několik svateb. Na každé z nich se novomanželů optejte, zda počítají s rozvodem. Reakce bude přirozená, budou vás mít chuť vyvést. Není se co divit. Nikdo nepočítá s tím, že jeho svazek skončí krachem, ale přitom se rozvádí každé druhé či třetí manželství.
Přehnaná očekávání
Až se příště budete rozhodovat kývnout na nějaký projekt, raději se neřiďte citátem Paula Coelha, že vesmír vám dopřeje vše, co potřebujete. Spíš si vše pečlivě naplánujte. Třeba zjistíte, že k provedení úkolu vám chybí zdroje, informace, motivace nebo čas. Bohužel ani špatné předchozí zkušenosti nás mnohdy nedonutí změnit svůj přístup. Přes optiku falešného optimismu si říkáme, že tentokrát už tu uzávěrku fakt stihneme.
Pláč je jako déšť
Mít někdy špatnou náladu je zdraví prospěšné. Je to důkaz, že nejsme roboti, ale obyčejné a chybující lidské bytosti. Jak praví jeden citát: "Slzy jsou jako déšť. Obojí má schopnost nás očistit".
