Přitom chtěl pouze vědět, které svítící reklamy stojící na pražských chodnících jsou řádně povolené a které ne. Magistrát ale muži naposled i po vyhraném soudu napsal: Podejte si svou žádost znova.

"Nechtějí mi říct ani to, které reklamy vlastně povolili. Přitom je to moje právo," řekl Drbohlav, který se během letitých sporů dočkal i velmi kuriózních vysvětlení, proč mu radnice informaci nechtějí dát. "Je to obchodní tajemství." "Nejsme povinni tyto informace shromažďovat, tudíž nejsme povinni je zveřejňovat."

"Úřad tyto informace samozřejmě má, protože umístění tabulí povoluje. Odhaduji, že dodneška úřad již prohrál na soudních nákladech v těchto sporech částku blížící se 100 tisíc korun," míní jeden z autorů původního zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek. Magistrát hlavního města Prahy kvůli svému postoji už dvakrát získal cenu Zavřeno, kterou uděluje sdružení Otevřená společnost.

"Reklamy mi prostě vadí. Brání rozhledu a vymývají mozek. Bráním ale hlavně svoje právo občana na informace," říká Drbohlav, který míní, že úřady se mu informace zdráhají poskytnout schválně. "Jednoduše se bojí seznam reklam zveřejnit. Bude z něj totiž najednou zřejmé, kolik je ve městě nepovolených reklam. A radnice by měly alespoň nepovolené reklamy odstraňovat. Ty to ovšem nedělají," tvrdí Drbohlav