Matka či partnerka by nikdy neměla muži vybírat oblečení, říká lektor pánského stylu

Šmíd nedávno vydal knihu Smart Casual, která vysvětlí mužům, jak se obléct na většinu běžných životních příležitostí, do jakých kusů investovat a jak vůbec na současné oblékání pro muže nahlížet. Zároveň je přístup Daniela Šmída v českých reáliích stále velmi ojedinělý, možná až starosvětský. Tvrdí totiž, že muž by si měl své oblečení vybírat zásadně sám. Tedy bez pomoci partnerky či matky.

Komu je vaše kniha určená?

Mužům, kteří vnímají oděv nejen jako tepelnou izolaci, ale také své vyjádření. Podle zpětné vazby ale zarezonovala také množstvím žen, protože jsou to právě ony, kdo svým partnerům vybírá oblečení. Zřejmě mají strach to nechat na mužích samotných, ale od takového postupu je se snažím odradit.

Proč?

Každý muž by se měl naučit se oblékat sám, bohužel nám ale chybí vzory v našich předcích. Oblečení je součástí naší komunikace, vyjadřuje nás. Ideální je, když chlapce naučí jeho otec nebo dědeček, co má na kterou příležitost nosit. Jinak vypadal otec, když šel něco montovat do dílny nebo si s námi házel s míčem, jinak když se chystal do práce nebo na společenskou příležitost.

Jste vnukem německé baronesy a válečného letce. To oni měli na vaše zájmy ohledně módy a etikety takový vliv?

Netrávil jsem s nimi bohužel tolik času. Moji druzí prarodiče ale byli krejčovští mistři. Největší roli sehráli rodiče, které mi svým názorným přístupem k oblékání vysvětlili a ukázali, proč je znalost dress codu důležitá.

V našich končinách, kde většina pánů ráda nosí mikinu a džíny, je to stále něco vzácného. Připadáte si oproti ostatním v tomto ohledu výjimečný?

To, co jsem viděl doma, pro mě bylo běžné. Navíc si nemyslím, že v Čechách existují jen špatně oblečení muži. Je zde ale oproti některým jiným zemím více těch, kteří nevěnují svému oděvu pozornost. Nedostali informace od rodiny, zaměstnavatelů. Je na čase, aby se generace našich synů dozvěděla, že oděv je také vyjádřením sebeúcty. Dobře se oblékat není projevem elitářství, je to forma správně zvolené komunikace.

Působíte jako lektor stylu pro řadu firem. S jakými prohřešky s ohledem na pánský styl se nejčastěji setkáváte?

Oblékání mužů je u nás stále opomíjeným tématem. Pořád to považujeme za něco zženštilého. Z toho často pramení také odmítnutí firemního dress codu zaměstnanci, kterým zas nebylo dostatečně vysvětleno, proč je důležité tuto kulturu společnosti, pro niž pracují, dodržovat. Dříve byl nedostatek pracovních sil a HR oddělení proto mnohdy rezignovalo na to, aby na důležitost správného oblékání své zaměstnance upozorňovalo.

Pandemie to možná změnila, i když jinak, než bychom si představovali. Pracovních míst je sice méně, ale většina z nás pracuje z domova, kde sázíme na pohodlné oblečení. Až se zase vrátíme na pracoviště, jak nás může zaměstnavatel motivovat, abychom vzali na milost sako?

Jste součástí firemní kultury, týmu. Váš oděv je součástí marketingu společnosti, kterou každý, kdo se s ní setká zvnějšku, vnímá přes vás. Firmy jsou postaveny na lidech. A jako majitelka společnosti asi máte vizi, kam chcete, aby se váš podnik ubíral. Součástí toho je i dress code lidí, kteří pro vás pracují.