Konec plýtvání oblečením: Proč je důležitá udržitelná móda
Z původních „hadrů pro hipíky“ na přehlídková mola návrhářských es... "Slow fashion", neboli udržitelná móda, se z opovrhovaného přístupu k oblékání rychle mění v celosvětový trend. Svou kariéru s ním spojily i takové osobnosti, jako Stella McCartney, Vivienne Westwood, Julia Roberts, Ema Watson či Cate Blanchet.
Je to obvyklý scénář: přeplněné skříně, ale stejně nevíte, co na sebe. "Řešením" je nákup nového oblečení; je přece za pár stovek, takže vám nebude líto se ho po čase zbavit a koupit zase nové…
Zrychlující se kolotoč, jehož závažnost si uvědomuje stále více lidí. Vždyť módní průmysl patří mezi nejhorší znečišťovatele životního prostředí. Ročně vyprodukuje přes 150 miliard kusů oděvů, přičemž další miliardy vyřazených kusů končí ve spalovnách a na skládkách. OSN varuje, že vzhledem k růstu počtu obyvatel se produkce módního průmyslu do roku 2030 zvýší o další téměř dvě třetiny!
Tuny oblečení přibývají
Podle loni publikované studie nadace Ellen MacArthur, někdejší jachtařské rekordmanky a ekologické aktivistky, se množství kupovaného oblečení za období let 2002-2017 zdvojnásobilo, ovšem počet použití jednotlivých kusů o pětinu klesl.
Jak upozornil The Guardian, jen Britové si v roce 2016 koupili více než milion tun nového oblečení a bezmála čtvrt miliardy vyřazených kusů oděvů zamířilo na skládky. Nový kus oblečení si totiž tamní obyvatelé v šatníku ponechají jen něco málo před tři roky. Důvodem je - stejně jako v mnoha jiných zemích - diktát módního průmyslu a fakt, že levné oblečení z velkých obchodních řetězců prostě o mnoho déle nevydrží.
Podle průzkumu společnosti Deloitte z roku 2013 vzrostl textilní odpad za posledních 50 let více než šestkrát, nejvíce v posledních 20 letech. Obdobný průzkum zjistil, že každou vteřinu skončí ve spalovně či na skládce textil z jednoho nákladního vozu.
Osobnosti jsou proti plýtvání
Aby na šílené tempo spotřeby upozornila, nechala britská módní návrhářka Stella McCartney modelky oblečené ve své kolekci nafotit na skládce. "Jen jedno procento oblečení se recykluje," upozornila při tom na studii Ellen MacArthu. Recyklace je totiž velmi komplikovaná.
Na nesmyslné plýtvání oděvem a s ním související devastaci planety již upozorňuje řada osobností, známý je třeba výrok britské módní návrhářky a ekologické aktivistky Vivienne Westwoodové "Kupujte méně, vybírejte dobře, užívejte dlouho". Také mnohé hollywodské hvězdy se nezdráhají obléct si třeba na předávání Oscarů šaty z recyklovaných materiálů.
Udržitelná móda se pomalu, ale jistě hlásí o slovo již více než dvě desítky let. Termín "slow fashion" jako protipól tzv. "fast fashion", levné, nekvalitní módy, produkované za otřesných podmínek v zemích třetího světa, použila poprvé v časopise The Ecologist aktivistka Kate Fletcher.
O problému se mluví
Zásadní posun pak nastal před šesti lety. Pod sutinami továrny Rana Plaza na předměstí bangladéšské Dháky, kde vznikaly kolekce největších světových prodejců konfekce, našlo 24. dubna 2013 smrt 1129 lidí a dalších 2515 bylo zraněno. Pátrání po obětech neštěstí trvalo tři týdny a při vyšetřování příčin vyšly najevo nelidské podmínky, za kterých zboží, posléze zaplavující nákupní centra, vzniká.
Již rok před tragédií například hnutí Greenpeace upozornilo na přítomnost řady toxických látek v masově prodávaném oblečení, dhácké neštěstí pak nejenže používání nebezpečných prostředků potvrdilo, ale také odhalilo zoufale nízké platy zdejších dělníků. Vrcholem však bylo zjištění, že dělníci dostali nařízeno přijít do práce, přestože se praskliny ve zdech osmipodlažní budovy objevily již den před jejím zhroucením a zdejší banka a obchody byly okamžitě uzavřeny.
Neštěstí šokovalo celý svět a obchodní řetězce přimělo alespoň k nějakým krokům. Podle studie Dhácké univerzity však zřícení hrozí dvěma třetinám ze 4,5 tisíce textilních fabrik v zemi. Zásadní změnu lze přitom očekávat jen stěží: textilní průmysl totiž v Bangladéši zaměstnává přes 40 % práceschopného obyvatelstva, což ze země činí druhého největšího vývozce oděvů - hned po Číně.
Po dhácké tragédii se zrodila řada iniciativ usilujících o to, aby si spotřebitelé uvědomili důsledky "masového módního obžerství", aby jim došlo, že ve skutečnosti potřebují jen velmi málo věcí.
Jedna z nejvýraznějších českých propagátorek udržitelné módy, Kamila Boudová, říká: "Všechno je to v hlavě. Trávit život nakupováním a následným vyhazováním věcí je nesmyslné."
Řešením může být například minimalistický, chytře sestavený šatník. Sama Kamila Boudová má v tom svém prý jen asi 35 kusů oblečení a nové téměř nekupuje, protože si vystačí s opravami, zápůjčkami a tím, co odložily kamarádky. A je spokojenější než kdy dříve.
Najděte své řešení
Způsobů, jak omezit plýtvání šatstvem, je mnoho. "Podporujeme nejrůznější podniky a projekty: nezávislé módní návrháře, větší módní domy, sdružení, fair trade organizace, second handy, recyklování i zápůjčky oblečení, místní kroužky pletení i bazárky," radí například ve svém manifestu americká organizace Slow Fashion Forward.
Aktuálním trendem jsou akce zaměřené na vzájemnou výměnu oblečení. Kromě toho, že sobě i jiným uděláte radost, ušetříte peníze a zachováte se ekologicky, si neodnesete pouhý anonymní předmět, ale jedinečný kousek s rodokmenem a příběhem.
S příběhem, který díky vám pokračuje…