Míša Landová: Díky chytré fakturaci nemusím řešit účetnictví, o to víc můžu péct

Jak si vede cukrářka v roce 2023? Češi mají asi hodně rádi sladké, ne?

Chvála bohu je cukrářské řemeslo na vzestupu. A to nejen počtem cukrářů, ale i kvalitou výrobků. Řekla bych, že ve spoustě věcí už nabízíme srovnatelné produkty jako v zahraničí. A samozřejmě tomu nahrává i fakt, že jako národ sladké milujeme. Jsme ochotni si za kvalitu připlatit a dojet si i desítky kilometrů daleko, abychom si pochutnali. Na druhou stranu je to pořád nedoceněné řemeslo. Pokud by se někdo rozhodoval, jestli se do tohoto podnikání vrhnout, určitě se toho neobávejte. Prostor pro kreativní i tradiční podniky tu je a šikovných cukrářů není nikdy dost!

Co je podle vás nejdůležitější pro úspěch? Dokáže cukrář uspět s jedním výrobkem?

Řekla bych, že pro úspěch bude potřeba kombinace více věcí dohromady. V první řadě určitě kvalitní, chutné a dobře vypadající produkty. Z mého pohledu je ale také určitě důležité být na dobrém místě, nebo aby o vás alespoň bylo slyšet. Protože můžete mít sebelepší zákusky, ale pokud o nich lidé nevědí, nepřijdou a nekoupí si je. V neposlední řadě je pak určitě potřeba, aby byl cukrář i dobrý manažer. Což zahrnuje nejen plánování výroby, ale také třeba cenotvorbu nebo objednávání zboží. A budeme-li se bavit o malých cukrářských provozech, tak je tohle vše dost často na jenom člověku.

A jestli cukrář dokáže uspět s jedním výrobkem? Pokud se budeme bavit o výrobku v obecné rovině, tak ano. Příkladem je třeba zakázková výroba dortů. Jsou sice pokaždé jiné, ale pořád jsou to dorty. V případě cukrářského provozu s posezením už je to horší, i když i takové provozy určitě jsou. Ve většině případů nabízejí sice jeden výrobek, ale v několika chuťových kombinacích, jako je tomu v případě palačinek, vaflí nebo knedlíků.

Pokud bych měla mluvit sama za sebe, tak já určitě vyhledávám podnik, kde je nabídka rozmanitější. A teď nemám na mysli jen příchuti, ale spíše druhy pečiva či zákusků. Nehledě na to, že když jdete posedět s více lidmi, tak každý máme jiné chutě i preference.

A dnes už taky asi není důležité mít provozovnu, kam za vámi lidé chodí. Nebo to má stále přidanou hodnotu, kterou s e-shopem nedohoníte?

Já si myslím, že provozovna, ať už je to cukrárna s posezením, nebo jen prodejní pult ve stylu take-away, důležitá je. Pořád vnímám dorty i zákusky jako něco křehkého, co potřebuje nejen péči během transportu, ale i určitou teplotu skladování. Vím, že nedávná doba nás naučila nechat si jídlo dovézt doslova až pod nos a spousta rozvozů zákusky také nabízí, ale nemyslím, že je to ta správná cesta. Na druhou stranu ale vím o jedné cukrářské výrobně na Slovensku, která už poměrně dlouho nabízí svoje výrobky přes e-shop a funguje perfektně. Nutno ale podotknout, že si rozvoz zajišťují sami vlastními chladicími vozy.

Ale pokud bych se měla vrátit k té přidané hodnotě, kterou s sebou provozovna přináší, tak pro mě jako pro zákazníka je to určitá forma zážitku. Dát si s přáteli koláč nebo zákusek a k tomu dobrou kávu v příjemném prostředí je určitě lepší, než to jíst doma z papírové krabice a ještě v kdovíjakém stavu. Z pohledu výrobce je to pak určitě větší možnost zákazníka oslovit, ať už nabídkou, či milým přístupem.

Alternativou jsou pak zmiňované prodejní pulty, které nemají posezení. Plně chápu tuhle strategii, protože tím odpadají nejen náklady na větší prostor, personál a celkové vybavení, ale mnohdy je to především o nedostatku schopných a ochotných lidí (zaměstnanců). Pro mě je tahle varianta prodeje přijatelná u pečiva, ale na zákusek si přeci jen ráda zajdu někam posedět.

Jaký nárůst popularity vám přinesla přítomnost na televizních obrazovkách?

V mém případě to byl především větší zájem o moji práci. Zvýšila se mi návštěvnost blogu, prodej knížek i zájem o kurzy pečení. Nicméně nutno podotknout, že už v době před vysíláním jsem si nemohla na nedostatek práce stěžovat a mezi těmi, kteří podle mě pečou, jsem byla už tehdy poměrně dost populární. Samozřejmě v době, kdy se pořad "Peče celá země" vysílal, jsem byla občas oslovena i přímo na ulici, ale s odstupem času se vše uklidnilo. Jsem člověk, který má rád svoje soukromí, nejsem ráda středem pozornosti. Mnohem více si vážím té tiché popularity, která není možná na první pohled vidět, ale skrývá se ve všech těch zprávách, e-mailech a komentářích, které denně dostávám od svých fanoušků.

Protože si spravujete podnikání sama, musela jste se zvýšeným zájmem řešit i nějakou distribuci práce spojenou například s administrativou?

Patřím k lidem, kteří mají rádi nad vším kontrolu a nejradši si dělají všechno sami. Ale i já jsem dospěla do bodu, kdy už to nebylo možné a musela jsem část své práce delegovat. Začalo to při vydání mé první kuchařky, kdy jsem potřebovala postavit profesionální e-shop a hlavně vyřešit automatickou fakturaci za objednané knížky. Do té doby jsem měla pár faktur do měsíce a na to jsem si vystačila s excelem. Takže jsem najala firmu na tvorbu e-shopu a ti mi následně doporučili účetní program iDoklad. Naštěstí jsem v předchozí profesi s několika podobnými programy pracovala, takže pro mě nebylo těžké se rozhodnout. Uživatelsky mě přesvědčil po pár kliknutích hlavně díky intuitivnímu prostředí. Dnes za mě automaticky vystavuje všechny faktury za kuchařky, a že jich není málo, a já si ručně vystavím těch pár ostatních.

No a při vydání druhé kuchařky jsem byla nucena delegovat i balení a expedici knih a zautomatizovat přijaté platby. Do té doby jsem si knihy balila a odesílala sama a stejně tak jsem i kontrolovala bankovní výpisy a ručně měnila statusy objednávek. Zpětně musím přiznat, že se mi díky tomu neskutečně ulevilo, a nechápu, proč jsem to neudělala už dříve.

Baví vás i věci okolo účetnictví?

Bude to znít asi divně, ale baví. Jako účetní jsem sice nikdy nepracovala, ale účetnictví byl můj oblíbený předmět na škole. Na rozdíl od cizích jazyků má pro mě logiku! Roky jsem pracovala v administrativě a tahle práce za stolem mi občas chybí. Je to tedy pro mě příjemné zpestření, když mohu odložit zástěru a věnovat se účtenkám a přijatým fakturám. Ty už tedy musím do iDokladu zadat ručně, ale zase hned vidím, jak na tom jsem nebo kolik budu tento měsíc platit DPH. Navíc jsem slyšela, že v brzké době má mít aplikace novou funkci, která automaticky vyčte data z přijatých faktur a účtenek a vloží je přímo do iDokladu. Odpadne tím tedy ruční přepisování přijatých dokladů do systému nebo jejich posílání účetní.

Obecně jsem ráda, že je moje práce různorodá a není jen o cukrařině. Díky zkušenostem z předchozí profese si mohu dělat nejen účetnictví, ale i spravovat blog nebo řešit jiné organizační věci.

Máte nějaké doporučení pro ty, kteří váhají se založením podnikání v oblasti cukrářství nebo pekařství?

Já jsem před lety také váhala, zda odejít ze zaměstnání, které vám poskytuje určitou jistotu. A udělala jsem to jednoduše. Napsala jsem si všechna PRO a PROTI a logickými argumenty jsem si obhájila, proč to zkusit. Vyplatilo se, dnes dělám práci, která mě baví, a jediné, čeho lituji, je, že jsem to neudělala dřív.

Každopádně v případě cukrářské výroby bych předem určitě zvážila, co přesně chci nabízet a na jakém místě. Okoukla bych si místní podniky a snažila bych se nějak odlišit. Nalákat lidi na něco nového, zajímavého. A nemusí to být jen nabídka zákusků ve vitríně. Mám na mysli třeba koncept podniku, zaměření na určitou cílovou skupinu nebo prostě jen netradiční interiér. A pokud je možnost, zkusila bych strávit pár dnů v nějakém podobném provozu. Vždycky je dobré vidět to i z té druhé strany. Protože jak už jsem uvedla výše, pokud nemá člověk tým lidí, není to jen o cukrařině, ale i o managementu. Nadšení a láska k pečení jsou krásné, přesto k úspěšnému podnikání to nestačí!