Allium ursinum
Lidové názvy: lesní česnek, divoký česnek, psí česnek, cikánský česnek, čarodějná cibule, hadík
Čeleď: amarylkovité
Popis byliny
Medvědí česnek je cibulovitou trvalou bylinou, která dorůstá do výšky asi 30 cm. Celá rostlina voní typickým česnekovým aroma.
Podzemní cibule podlouhlého tvaru je obalená šupinami. Jasně zelené listy z ní raší již v březnu či dubnu. Medvědí česnek tak patří k prvním jarním bylinám. Listy jsou řapíkaté. Jejich čepel má eliptický tvar o délce až 20 cm a šířce do 5 cm. Svým vzhledem mohou listy medvědího česneku připomínat jedovatou konvalinku vonnou. Od té lze medvědí česnek spolehlivě rozeznat prostřednictvím česnekové vůně.
Rostlina kvete během května a června. Drobné bílé květy vyrůstají na stopce. Vytvářejí řídká květenství složená z několika desítek květů. Jde o polokulovitý lichookolík (stažený šroubel). Květenství obklopuje krátký toulec. Po odkvětu se ztrácejí i listy. Plodem je tobolka.
Výskyt a pěstování
Medvědí česnek se vyskytuje zejména v Evropě. Nerovnoměrně roste také u nás. Daří se mu především v nížinách, svědčí mu lužní lesy.
Medvědí česnek najdeme ve vlhkých listnatých lesích. Osídluje stinné háje a vlhké křoviny. Má rád výživnou, kyselejší půdu. Vyhovují mu stinná a vlhká místa.
Česnek medvědí se dá pěstovat i na zahrádce. Ideální je vysadit mladé rostlinky začátkem jara, do řádků širokých cca 15 cm. Bude se mu dařit na polostinném místě, ve vlhké, humózní půdě. Avšak nesvědčí mu přihnojování. Cibulky medvědího česneku lze úspěšně vysazovat také na podzim, v trsech asi po deseti kusech. Rostlina se množí samovýsevem.
Léčitelství
Medvědí česnek obsahuje aromatické silice, hořčiny nebo vitamín C. Je zdrojem vitamínů, minerálních látek, zejména jódu, ale také allinu – látky prospěšné pro kardiovaskulární systém.
Medvědí česnek slouží jako léčivá rostlina, ale nachází uplatnění také jako zelenina nebo koření. Nejvyšší léčivé účinky, stejně jako nejvýraznější česnekovou vůni a štiplavou chuť nesou čerstvé listy rostliny.
Nať se sbírá na začátku květu, od března do května. Obdobně jako listy poslouží i cibule rostliny, které se sklízí v srpnu a září.
Léčivé účinky medvědího česneku
- antibiotické, antioxidační a protizánětlivé vlastnosti
- má močopudné a mírně projímavé působení
- stimuluje trávicí procesy, podporuje činnost žaludku a střev
- ulevuje při střevních křečích a nadýmání
- působí proti střevním parazitům, ničí bakterie a plísně
- podporuje tvorbu krve, příznivě ovlivňuje cévní systém
- snižuje krevní tlak, snižuje hladinu cholesterolu v krvi
- je prospěšný při astmatu a zánětech dýchacích cest
- čistí krev, ledviny a močový měchýř
- pomáhá při únavě, závratích nebo příznacích menopauzy
Podávání a užití
Nejprospěšnější je konzumace čerstvých listů medvědího česneku. Ty mají obdobné použití jako běžný česnek nebo pažitka. Hodí se do zeleninových salátů, také pro přípravu pesta, těstovin, polévky nebo špenátu. Listy dochutí namazaný chléb s máslem nebo se sýrem, pomazánky, tvarohy, dipy, také omelety apod.
Listy se uchovávají v lednici, zabalené ve vlhké utěrce vydrží až dva dny. Sušením a vařením ztrácí medvědí česnek svoji chuť a vůni, méně pak mrazením. Uchovávat ho lze i naložený v oleji, příp. zavařený ve sladkokyselém nálevu.
Medvědí česnek pomáhá podporovat činnost žaludku, ale pro osoby s přecitlivělým žaludkem nemusí být vhodný. Citliví jedinci můžou listy česneku spařit mlékem. Mléko se pak pije po doušcích, asi po třech hodinách. V léčitelství se užívá také alkoholová tinktura (viz recept níže) nebo listy česneku naložené v bílém víně.
Tinktura z medvědího česneku – recept
Očištěné listy medvědího česneku nasekáme na drobno. Listy vložíme do připravené láhve a zalijeme pálenkou nebo vodkou (asi 40 %). Necháme luhovat po dva týdny, na teplém místě. Následně slijeme.
Tinkturu užíváme po 10 kapkách denně, nejlépe smíchanou s vodou.
Pro přípravu tinktury můžeme obdobně využít i nasekané cibulky medvědího česneku.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.