Nedotujme jen fotbal, ať stát konečně začne plnit i potřeby žen, vyzývá Smolíková
"Nežijeme v demokracii, když se polovina společnosti na rozhodování podílí menšinově a její potřeby jsou přehlíženy," říká ředitelka Otevřené společnosti Marta Smolíková. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč stát sám sebe nerovnými podmínkami ochuzuje, proč je se změnou třeba začít u politiků a z jakého důvodu je také důležité změnit způsob, jakým mluvíme o znásilnění.
Minulý týden Otevřená společnost zahájila nominace na letošního Gendermana. Oproti předchozím ročníkům, kdy šlo nominovat libovolného muže, se letos zaměřujete pouze na politiky. Proč?
Idea našeho projektu je najít a podpořit muže, kteří dělají něco pro genderovou rovnost. Dospěli jsme k tomu, že je potřeba obrátit se na jedince, kteří jsou u moci, tedy v politice. Ti totiž mají reálnou moc nějaké změny udělat. Česká republika je na tom dost špatně, co se týká poměru zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích. Je tedy zřejmé, že pokud většinově rozhodují muži, potřebujeme získat určité množství mužských spojenců. Bez nich se změny týkající se rovnosti obou pohlaví těžko prosadí.
Jaké změny například?
Řada věcí souvisí s legislativou, k čemuž potřebujeme právě zákonodárce. Jedná se o různé úpravy zákoníku práce, které zlepšují slaďování rodinného a pracovního života. Součástí je dostatek míst pro děti v předškolních zařízeních, aby ženy mohly pokračovat ve své kariéře. V případě samoživitelek je pak taková možnost absolutně rozhodující, protože jim umožňuje vydělat peníze. Podstatná je také redefinice znásilnění v rámci prevence a odstraňování domácího a sexuálního násilí.
A řada věcí se může dít také v komunální politice. U dotací je dobré myslet nejen na aktivity mužů, jako je fotbal, ale také na aktivity žen. Je důležité pracovat i s tím, jak vypadá veřejný prostor, aby se například matky s kočárky dostaly do parku, ne přes schody či zaparkovaná auta na chodnících. Mělo by se dbát na to, kde stojí noční autobus, jestli je zastávka na přehledném, osvíceném místě, tedy bezpečném i pro ženy, co třeba jedou večer z práce. Je dobré rozhodovat nejen z perspektivy života mužů, ale také žen.
Práce žen má menší hodnotu
Online lifestylový magazín Refresher se nedávno ptal českých politiků a političek na otázku, zda se považují za feministku/feministu. Odpovědi ukázaly, že feminismus považují za nadstandard, kterým se není třeba zabývat. Proč to nadstandard není?
Protože důsledky nerovností mezi muži a ženami lze vypozorovat na jejich negativních dopadech. Tak třeba máme více vysokoškolských absolventek než absolventů, ale když se podíváme na zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, najednou vidíme propad. Kde jsou tyto vystudované ženy, do kterých stát investoval? Proč plýtváme talenty, motivací a vzděláním? Jenom proto, že to jsou ženy? Nemůžeme si myslet, že žijeme v demokratické společnosti, když se polovina této společnosti na rozhodování podílí menšinově a její potřeby a problémy jsou přehlíženy.
Zdravotnictví, školství, sociální služby jsou nejvíce feminizované a přitom náročné, zodpovědné, avšak špatně placené obory. Práce žen má menší hodnotu. Naštěstí pandemie ukázala, jak jsou to pro společnost důležité profese, a finanční ohodnocení se zlepšilo. To, že ženy dostávají obecně nižší platy za stejnou práci ve srovnání s muži, ústí v to, že později mají i nižší penze. Seniorky jsou tak více ohroženy chudobou než senioři.
Otevřená společnost
- Neziskovka, která se přes dvacet let zaměřuje na oblast rovnosti žen a mužů, začleňování romské menšiny a právo na informace. Podílí se na legislativních změnách a patří k poradním hlasům státní správy.
- Je předním iniciátorem řady metodik využívaných při prosazování genderové rovnosti ve firmách, ve školství, nebo v médiích.
- Od roku 2017 realizuje cenu Genderman roku.
- Je součástí sítí Česká ženská lobby, RomanoNet, NeON a Rekonstrukce státu.
Neplatí, že každý má stejné možnosti
Proč se české političky a politici k feminismu nehlásí?
Představují si pod ním boj žen proti mužům… Ale také to souvisí s historickým vývojem. Ženy u nás brzy získaly volební právo, Masaryk rovnost žen velmi prosazoval a právě jako politik pro ni hodně udělal. V rámci budování socialismu pak ženy v 50. letech nastoupily do různých povolání a dokládala se tím rovnost ve společnosti, přestože důvodem byla potřeba pracovní síly a ženy měly doma po práci ještě starost o domácnost, děti i muže. Mluvilo se o emancipaci, ale ta se projevovala spíše množstvím rozvodů. Feminismus se u nás nevyvíjel jako v západních zemích. Po roce 1989 jsme si falešně mysleli, že když ženy mohou volit, pracovat, rozvádět se, že je situace lepší, než ve skutečnosti byla.
Je feminismus součástí ideologického boje?
Ano. Nechápe se jako cesta ke spravedlivější společnosti, kde jsou si muž a žena rovni a mají stejné příležitosti. V politické debatě je feminismus odsouván na okraj, protože ve veřejném prostoru vítězí konzervativní názory. A feminismus je tu spojován s levicí, která evokuje rovnostářství. Je vidět, že řada politiků a političek má obavy, aby je s feminismem nespojovali. Přitom nebýt feminismu, ženy by dnes v parlamentu neseděly.
Je to důvod, proč některé ženy ve vedoucích pozicích odmítají, že by byly feministkami?
Také, ale hraje v tom roli třeba i debata o kvótách. Některé ženy mají pocit, že zavedením kvót bude jejich kariéra znehodnocená a bude se mít za to, že se na danou pozici dostaly bez úsilí. Ale to je hloupost. Ženy během svého života opravdu narážejí na skleněné stropy, na ty neviditelné bariéry, spojené především s předsudky, které jim brání dostat se nad určitou úroveň v kariéře a společenské hierarchii. Neplatí, že každý má stejné možnosti a že kdo je dobrý, ten to dokáže. Je to stejná chiméra, jako když se v 90. letech říkalo, že problémy vyřeší volný trh a volná konkurence, která bude prostředí stabilizovat. Dnes vidíme, například v oblasti energií, že to nefunguje.
Pomohlo by, kdyby se slovo feminismus nahradilo nějakým novým, jiným termínem?
Je to úplně jedno. Ještě horší je to se slovem gender. Problémy nezmizí přejmenováním.
Znásilnění nemají definovat modřiny
Organizace Konsent se zase senátorů a senátorek ptala na to, zda by podpořili redefinici znásilnění. Proč je důležité, aby se znásilnění redefinovalo?
Platná definice znásilnění v Česku spočívá v tom, že musíte prokázat násilí. Většina znásilnění se ale neděje někde v noci, v parku, s přepadením zpoza křoví, ale od osoby, kterou oběť zná. V celé řadě evropských zemích znásilnění definuje absence souhlasu, u nás bohužel modřiny. Bylo by dobré a na čase to změnit. Chceme být přeci společností, kde se jedná slovy, nikoli násilím.
Kritický hlas by mohl znít, že takové definice budou ženy zneužívat.
Od toho jsou policie a soudy, aby to posoudily. Za křivá obvinění jsou také tresty. Je to irelevantní argument. Ano, přineslo by to více oznámení ze strany obětí i více odsouzených za trestný čin. To je zkušenost zemí, kde to zavedly. Znásilnění je trestuhodné.
Selháváme všichni, i Fila
Jak vnímáte kauzu kolem bývalého politika Dominika Feriho, kterého několik žen obvinilo ze sexuálního obtěžování?
Je to důležitá kauza, která ukázala, že přístup k sexuálnímu obtěžování se u mladé generace mění. Oběti s tím vyšly ven, protože doufaly, že najdou zastání. Podobně vidíme, že téma sexismu, sexuálního obtěžování a zneužívání se otevírá i na vysokých školách ve vztahu pedagog-studentka. Chování, které dříve bylo tolerované, přehlížené či zametané pod koberec, se stává společensky nepřípustným.
V roce 2018 se Gendermanem roku stal novinář Kamil Fila. V dokumentu Síla z minulého roku se neukázal v nejlepším světle. Ve filmu například vidíme, že stalkoval svou bývalou přítelkyni. Jaké jste z toho měla pocity?
Na dokumentu je vidět, že život není černobílý. Selháváme všichni, Kamil Fila odkryl soukromí a ukázal, jak člověk, který prosazuje feministické názory a ideály, naprosto selže v určité životní situaci. Samozřejmě nelze rozdělovat soukromé a veřejné konání, to by mělo být v souladu, jakkoli se na to v dnešní mediální době nehraje. Ale selhávání je lidské a bohužel skutečnější než ideál, ke kterému se chceme blížit.
Mohlo by vás zajímat: Kopřiva: Ve společnosti to vře, Feri byl vzor. Tresty za znásilnění je třeba zpřísnit (9.6.2021)
