reklama
 

Mají single ženy a lesby právo mít děti?

"Singl ženy a lesbičky by se nemusely doprošovat známých a kamarádů o podpis souhlasu a nechodily by k nám pseudopáry fingující partnerství,“ říká MUDr. Kateřina Veselá v rozhovoru k chystanému návrhu povolit umělé početí single ženám a lesbám.

Foto: Thinkstock

První 'dítě ze zkumavky' se ve světě narodilo v roce 1978, v tehdejším Československu jen o čtyři roky později. Původně bylo mimotělní oplození určeno ženám, které neměly průchodné vejcovody. Postupně se metody vyvíjely a asistovaná reprodukce mohla začít pomáhat i párům s jinými faktory neplodnosti. Měla by pomáhat naplnit sen o vlastním dítěti i ženám bez muže? Na to i na související otázky jsme se ptali MUDr. Kateřiny Veselé, Ph.D., ředitelky brněnského centra Repromeda. 

Jaké jsou dnes možnosti oboru reprodukční medicíny? 

Dnes umíme vybrat různými metodami tu nejoptimálnější spermii k oplození, zavést ji pomocí mikromanipulace do vajíčka, sledovat vývoj embrya pomocí časosběrného monitorování, odebrat z embrya bezpečně vzorek a získat z něj DNA, kterou vyšetříme. Pak poznáme, zda embryo bude či nebude trpět sledovanou nemocí či vadou. Pokud muž nemá v ejakulátu spermie, můžeme je získat operativní cestou z varlete. Pokud žena nemá vajíčka, může přijmout vajíčka od anonymní dárkyně. Pokud nemůže dítě donosit z důvodu děložní vady nebo jiného onemocnění, je možné transferovat embryo náhradní matce, která dítě donosí a porodí.

Nejfantastičtější pro mě je, když dva lidé, kteří mají vážnou genetickou zátěž a nemohli by mít přirozenou cestou zdravé dítě, ho mohou počít pomocí reprodukční medicíny a mohou žít stejně šťastný život jako ostatní.

Žijeme v době, kdy dochází k určité společenské změně v chápání struktury a fungování rodiny. Jak tuto situaci vnímáte?  

Víc než kdykoliv dříve se objevují alternativy k tradiční rodině. Slavný český sociolog Ivo Možný říkal již dávno, že nás čeká období rozporů nejen mezi staršími a mladšími, mezi rodinami a singl osobami, heterosexuály a homosexuály, páry s dětmi a bezdětnými. Kromě toho se dnes rodiny častěji rozpadají. Vytváří se další rodiny a jakési funkční jednotky a nejen mezi příbuznými a rodinou, ale tvoří se i rodiny 'sešívané'. V rozvedených manželstvích či rozpadlých partnerstvích existuje střídavá péče o děti a životy lidí se tak nějak více prolínají. Vypadá to tak, jakoby v životě moderních lidí byla o něco méně akcentována genetická identita a bylo více než dříve podstatnější, že ti, co spolu jsou, fungují, bez ohledu na to, jak se dali dohromady. V restauraci si myslíte, že sledujete tradiční dokonalou rodinu na oslavě. Ve skutečnosti tam sedí rozvedená žena se svým dítětem, přítelem, jeho dětmi a jejich společným dítětem. Vedle ženy nesedí její matka, ale bývalá tchýně, která ji pomáhá vychovávat dítě, které má s novým přítelem, přišel i její bývalý manžel, který je gay a vzal s sebou svého přítele. Tenhle trend nezastavíme. Život v rozvinuté civilizované společnosti klade tolik nástrah a je tak obtížný a silně konkurenční, že se rozpadání vztahů a jejich "jinému“ sešívání nevyhneme.

Jak do této změny vstupuje asistovaná reprodukce?

Řekla bych, že velmi. Díky asistované reprodukci je možné, aby se rodinami staly i ty páry, které by za normálních okolností děti mít vůbec nemohly. A tím nemyslím jen páry podstupující klasickou léčbu neplodnosti, ale  lesby a homosexuálně orientované páry. A zejména dvojice, které podstupují institut náhradního mateřství.

Ten u nás již zákony umožňují…

Zákon regulující náhradní mateřství nemáme. Nicméně s ohledem na ustanovení jiných zákonů je náhradní mateřství možné a tato léčba se v České republice odehrává. Pár si najde náhradní matku a dohodne se s ní, že podstoupí transfer jejich embrya. Pokud náhradní matka otěhotní, očekává se, že podepíše souhlasné prohlášení, že otcem je biologický otec dítěte a že pak po porodu dítě předá biologickým rodičům. A toto vše možné je, jenomže to má bez platného zákona svoje úskalí a hodně šedých zón. Nelze regulérně sepsat smlouvu mezi náhradní matkou a párem, protože taková smlouva se nemá o co opřít a je nevynutitelná. Podle stávajícího zákona je matkou ta žena, která dítě porodí a biologická matka si jej musí adoptovat. Neexistuje legální možnost, jak by do rodného listu dítěte byla zapsána rovnou biologická matka - žadatelka.

Co je nejnáročnější na celém procesu pro dvojici, která se vydá cestou náhradního mateřství? 

Všichni účastníci celého procesu žijí poměrně dost dlouhou dobu v nejistotě. Pár se může obávat toho, že si to náhradní matka rozmyslí a bude si dítě chtít ponechat. Paradoxně se to nestává zase tak často. Častěji se náhradní matka chce domoci dalších finančních prostředků a dělá obstrukce. Na druhé straně náhradní matka bez podepsané smlouvy má také určitou nejistotu v tom, že náhrady nákladů skutečně dostane proplaceny.

Takže podle vás by nějaké změny byly vhodné?

Měl by vzniknout zákon o náhradním mateřství a provázání tohoto zákona s dalšími zákony. Pár by s náhradní matkou sepsal smlouvu formou notářského zápisu, která by obsahovala veškeré podmínky celého procesu v souladu s tímto zákonem. Reprodukční klinika by obdržela stejnopis tohoto zápisu dříve, nežli začne provádět léčbu. V případě mimotělního oplození s transferem embrya náhradní matce řádně provedeného na reprodukční klinice s řádně podepsanými informovanými souhlasy by matkou, která bude zapsána do rodného listu, nebyla žena, která dítě porodí, ale 'příjemkyně - žadatelka', tedy partnerka či manželka biologického otce. Odpadl by soud rozhodující o nezrušitelném osvojení. Vše by se zjednodušilo. Stejně se to odehrává a odehrávat bude, ale je to pro zúčastněné do jisté míry riskantní.

Společnost v poslední době rozdělily také návrhy ministryně Marksové, která by ráda umožnila početí cestou IVF i lesbickým párům.

Ano, i toto je společensky velmi náročné téma, nicméně doba, ve které jsme, tyto otázky a diskusi nad nimi umožňuje. Jen pro úplnost dodám, že ve světě již některé státy k této možnosti přistoupily, takže nejde o nic, v čem bychom byli první. Jde o model, který již funguje.

Pokud by došlo k této úpravě zákona, co všechno by zákon měl podle vás obsahovat, aby vše mohlo fungovat?

V zákoně o specifických zdravotních službách stačí změnit formulaci o tom, kdo musí o mimotělní oplození požádat. Konkrétně stačí provést změnu v ustanovení v tom smyslu, že o použití spermatu dárce k oplození může požádat samotná žena, pokud nemá partnera.

Co by možnost náhradního mateřství a umělého oplodnění u lesbických párů znamenala pro české zdravotnictví a pro centra asistované reprodukce?

Myslím, že ekonomicky nic, protože se to stejně již děje, jen by to vše bylo pro ženy důstojnější a byly by dány jasné podmínky. A o to mi zejména jde.

Singl ženy a lesby by se nemusely doprošovat známých a kamarádů o podpis souhlasu a nechodily by k nám pseudopáry fingující partnerství. I když to někdy poznáme, na věci to stejně nic nezmění, protože nikdo nemá právo ani prostředky k tomu zjišťovat, kdo s kým doopravdy žije či nežije. Všichni bychom se ale určitě cítili lépe.

Myslíte, že by to pomohlo i jistě křehkým vztahům, které mezi sebou účastníci takové dohody určitě mají? 

A co se týče náhradního mateřství, jistě by výrazně ubylo soudních sporů mezi biologickými rodiči a náhradními matkami, pokud by si mezi sebou mohli uzavřít regulérně smlouvu o náhradním mateřství sepsanou dle platného zákona, kde by byla zakotvena práva a povinnosti obou stran. Soudy by se nemusely v těchto případech zabývat nezrušitelným osvojením dítěte biologickou matkou, pokud by bylo možné do rodného listu dítěte zapsat ihned matku biologickou. Také by se mohly jednodušeji náhradní matky rekrutovat i z řad vdaných žen, pokud by zákon umožnil, aby otcem dítěte vdané náhradní matky byl nikoliv manžel náhradní matky, ale biologický otec.

Takže vy jako odborník s navrhovanými změnami souhlasíte?

Bylo načase, aby s nimi někdo přišel. Zákon říká, že umělé oplození lze provést páru ve složení muž a žena, pokud o to požádají a podepíší informovaný souhlas. Každá singl žena nebo lesba je schopná si najít nějakého muže, který s ní podepíše informovaný souhlas. Jenže ženy prostě chtějí mít děti a tak toto nařízení obcházejí. Je to ale nedůstojné. Nevím, proč bychom měli samotným ženám bránit mít děti pomocí asistované reprodukce oficiálně, když přitom samotných žen vychovávajících děti zplozené přirozenou cestou jsou spousty a nijak tomu bránit nemůžeme. Mělo by to být otázkou volby. Nikde není uvedeno, že žena, která má dítě, si později nemůže najít partnera či partnerku a společně s ním/s ní o dítě pečovat. Jestli je žena momentálně sama, nebo žije v lesbickém páru, není také zcela podstatné. Ty děti podle zahraničních studií nejsou jiné, než děti vychovávané heterosexuálním párem, zvláště když se k tomu společnost a škola staví bez předsudků.

Vloupání na přehlídkové molo. Pařížskou komičku vykázala až Gigi Hadid | Video: Reuters/AP
reklama
reklama
reklama