reklama

V karanténní nudě začala kreslit svět žen. Obrovský úspěch mladou Maďarku překvapil

Bývala konzultantkou pro sociální sítě, ale během loňského roku, poznamenaného pandemií, se stala umělkyní na plný úvazek. Svůj Instagram zásobuje ilustracemi, které rezonují zejména mezi ženami – snaží se nabourávat společenský stereotyp o tom, jaké by ženy měly být, například že by se měly za každou cenu vdát a mít děti.

Molnárová se zabývá tématem životních voleb žen a společenských očekávání. Žena by měla být v životě hlavně šťastná, tvrdí.
Molnárová se zabývá tématem životních voleb žen a společenských očekávání. Žena by měla být v životě hlavně šťastná, tvrdí. | Foto: Lainey Molnár

Maďarská umělkyně Lainey Molnárová má na Instagramu více než půl milionu sledujících a jí samotné se to zdá neuvěřitelné. Začínala totiž takřka od nuly na jaře loňského roku. Její instagramový projekt se prý zrodil z karanténní nudy.

"Když loni Maďarsko vstoupilo do lockdownu, napadlo mě převést sebe sama do komiksové verze, která by mohla artikulovat mé vlastní zkušenosti," popisuje Molnárová své začátky. "Ani v těch nejdivočejších snech by mě nenapadlo, že za rok budu mít více než 550 tisíc sledujících. Ukázalo se, že ženy ze všech koutů světa se s mými kresbami ztotožňují, protože si procházejí tím samým," míní.

Díky raketovému růstu popularity Molnárová opustila během loňského roku svou práci a začala se naplno věnovat ilustraci. Okrajově zpracovává i komerční zakázky, většinu času ale věnuje svému profilu. "Je to pro mě neuvěřitelné, protože kreslení je moje velká vášeň asi od mých čtyř let," říká dvaatřicetiletá ilustrátorka.

V Maďarsku je co zlepšovat, ale mohlo by být hůř

Tvrdí, že se vždy vymykala společenským konvencím. Nestudovala univerzitu a střední školu, kde studovala módní styling, nedokončila. Zdálo se jí prý smysluplnější nabýt zkušenosti v praxi, od sedmnácti let proto podniká. V roce 2009 spustila osobní blog, podle svých slov byla vůbec první blogerkou v Maďarsku. Zároveň téměř osm let provozovala obchod s oblečením a přispívala do časopisů pro ženy. Její láska k módě se odráží i v jejích ilustracích, sama přiznává, že si ráda hraje s outfity svých kreslených postav.

Molnárová sedm let pobývala mimo Maďarsko, žila ve Spojených státech, Velké Británii, Austrálii a v Nizozemsku. Do své vlasti se vrátila loni kvůli pandemii. Co se týče rovnosti žen a mužů, má podle ní Maďarsko ještě obrovský kus cesty před sebou. Otevřeně smýšlející krajané ji však podporují. "Nedávno jsem se stala součástí velké kampaně na spodní prádlo a také jsem pro ně kreslila. Celé to bylo vystavěné okolo hnutí body positivity, takže myslím, že jsme na dobré cestě," hodnotí.

Zdůrazňuje ale, že Orbánova vláda se snaží ženám vnutit přesně to, proti čemu ona bojuje - že jejich posláním je vdát se a rodit děti. "Mohlo by to být ale horší," podotýká s tím, že existují země, kde se ženám žije mnohem hůř.

Změnit, jak společnost vnímá ženy

Svou tvůrčí prací by chtěla především upozornit na společenský tlak, který je na ženy vyvíjen, a změnit to, jak společnost ženy vnímá. "Myslím, že tlak přichází jak od žen samotných, tak zvenčí, ať už ze strany rodiny, médií, či mužů," dodává přesvědčeně. "Je velmi těžké naplnit veškerá očekávání: udržovat se v perfektní formě, být pečovatelská a zároveň ambiciózní, stále mladá, zároveň ale umět stárnout s grácií, vypadat dokonale, ale přitom to nepřehnat s plastikami," vyjmenovává umělkyně jen zlomek z toho, co se od žen očekává.

Témata pro své příspěvky prý čerpá zejména z vlastní zkušenosti. "Ženám naslouchám, vnímám, o čem se baví, sleduji, co rezonuje mezi ostatními tvůrci obsahu, sleduji zprávy, které mají co do činění s ženskou otázkou, v první řadě mě však inspiruje vlastní žitá zkušenost," vysvětluje Molnárová. "Mám velmi mnoho nápadů. I kdybych najednou neměla nové, mohla bych ještě celý rok čerpat z těch již existujících," míní. 

Význam feminismu je pokřivený

Nejčastěji zpracovává téma životních voleb žen, ať už se týkají mateřství, vztahů, kariéry, způsobu oblékání, nebo víry. Věří, že ženy se musí sjednotit a hovořit o těchto tématech tak často, až se lidé přestanou pozastavovat nad tím, že někdo vybočuje z "normálu". Snaží se destigmatizovat také například potrat nebo ukončení toxického vztahu. Vystoupení z nevyhovujícího manželství prezentuje Molnárová ve svých kresbách coby šťastnou událost hodnou podobného společenského obdivu jako zásnuby.

Asi nejosobnějším tématem je pro ni rozhodnutí nemít rodinu, sama je totiž z vlastní vůle bezdětná. Rodina prý její volbu přijala s pochopením, to však nenachází u společnosti jako celku. S negativními reakcemi se setkala i u některých jednotlivců. "Jsou lidé, kteří se velmi snaží o to, abych se cítila méněcenná," přiznává. Právě to ji však ponouká k další práci. "Chci bojovat za každého, jehož se společnost snaží pasovat do obdobné pozice kvůli jakékoliv životní volbě, kterou nikomu neubližuje," dodává Molnárová odhodlaně.

I přes to, jaké je poselství jejích ilustrací, donedávna prý bojovala s nálepkou feministky. "Bála jsem se nazývat se feministkou, protože význam tohoto slova je již velmi pokřivený a pro mnohé ambivalentní," vysvětluje. Zároveň se takto nechtěla označovat, aniž by měla dostatečné znalosti o feministickém hnutí. "Pak jsem si ale uvědomila, že za něco tak důležitého je třeba se postavit. Takže ano, jsem feministka," uzavírá.

21 let za boj na Ukrajině: Je to přísný trest, ale zavařil si to sám, říká Soukup | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama