reklama
 
  • Wiki
  • Libeček lékařský

Levisticum officinale, Levisticum vulgare
Lidové názvy: libčí, libíček, lobeček, apich, české maggi, americký celer
Čeleď: miříkovité (okoličnaté)

Popis byliny

Libeček lékařský je mohutnou vytrvalou bylinou, která dorůstá do výšky 1 – 2,5 m.
Libeček má dlouhé dužnaté kořeny s oddenky. Lodyha libečku je přímá, větvená. Tlustá lodyha je dutá, na povrchu jemně rýhovaná, má ojíněný vzhled. Listy rostliny jsou střídavé, hluboce dělené, se zubatým okrajem. Nesou nápadnou celerovou vůni. Ve spodní části lodyhy jsou listy dlouze řapíkaté, horní listy jsou přisedlé.
Květenství libečku představuje velké ploché okolíky složené z okolíčků. Rostlinu zdobí od června do srpna. Drobné paprsčité kvítky mají zelenožlutou barvu. Plodem je hnědá dvounažka.

Výskyt a pěstování

Libeček lékařský má domovinu v Asii. Dnes je však rozšířený po celém světě. V Evropě zřídka zplaňuje, mnohem častěji se pěstuje. U nás je divoký libeček k vidění ve vyšších polohách.
Množí se semeny, která se vysévají na podzim, hned po dozrání. Při podzimním výsevu se umísťují do skleníku. Dají se vysévat i na jaře – přímo na záhon. Libeček se rozmnožuje také pomocí oddenků. Rostlina se pravidelně zastřihuje, aby dávala křehké listy.
Libečku se bude dařit v kypré, na živiny bohaté půdě. Svědčí mu slunná až polostinná stanoviště, s dostatkem vláhy.

Léčitelství

Libeček lékařský vyniká obsahem vonných silic s ftalidy (v kořenech a oddencích až 1 %). Je také zdrojem tříslovin, organických kyselin, hořčin nebo pryskyřice. Obsahuje furokumariny, terpinol, karvakrol, vitamín A, vitamín C aj.
V léčitelství se uplatňuje zejména oddenek s kořeny, méně často pak i nať rostliny nebo semena. Oddenek libečku se sklízí brzy zjara nebo na podzim. Hned čerstvý se krájí. Suší se ve stínu, při umělém sušení do teploty 40 °C. Uchovává se v uzavřené nádobě, v temnu.
Nať s listy se sklízí během celého roku, semena se sbírají po plném uzrání.
Čerstvé, sušené nebo mražené listy libečku poslouží v kuchyni. Užívají se jako polévkové koření, dochutí omáčky, masité pokrmy, luštěniny nebo rýži. Mladé lístky se hodí do zeleninových salátů, bylinkového másla nebo tvarohu. K dochucení salátů se uplatní i drcená semena. Kulinářské využití má také kořen libečku, jako alternativa kořenové zeleniny. Konzumuje se jak čerstvý, tak vařený. Oddenky libečku se dají kandovat.

Léčivé účinky libečku

- má silné močopudné účinky
- je prospěšný při potížích močových cest
- rozpouští močové, ledvinové a žlučové kameny
- podporuje trávení
- potlačuje nadýmání
- zvyšuje chuť k jídlu
- uvolňuje při zahlenění
- pomáhá při onemocnění dýchacích cest
- čistí krev, detoxikuje organismus
- posiluje srdce, zlepšuje krevní oběh
- ulevuje při revmatismu a dně
- pomáhá při nepravidelné menstruaci
- povzbuzuje nervovou činnost
- vně pomáhá při kožních onemocněních

Podávání a užití

Vnitřní užití

Libeček se v léčitelství podává především jako čajový nálev (2 lžičky sušeného nadrceného kořene nebo listu přelijeme šálkem vroucí vody, luhujeme 5 min.). Popíjí se 2 – 3 šálky denně, po jídle. Čaj má kořeněnou chuť a specifickou vůni. Čaj se připravuje také z drcených semen (čajová lžička drogy na šálek vroucí vody, luhuje se 10 – 15 min.). Drcená semena se podávají také přímo, 2x denně, po jídle. Luhují se v alkoholu, aby dala vznik žaludečnímu likéru.
Libeček není vhodný pro dlouhodobé podávání. Ani krátkodobě se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám nebo osobám s vážnými poruchami ledvin.
Libeček se uplatňuje v močopudných či žlučníkových směsích. Spolu s rozmarýnem a yzopem tvoří posilující bylinou směs.

Vnější použití

Silný odvar z kořene libečku pomáhá při revmatismu, bolestech kloubů a dně, stejně tak i bylinná koupel z kořene či natě byliny. Libeček zaceluje chronické rány, odstraňuje otoky. Kožní onemocnění nebo kožní plísně hojí obklad z rozemletého kořene v oleji.
Libeček pohlcuje zápach, silný odvar je alternativou deodorantu.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Související články

reklama

Komerční tip

reklama