"Krize středního věku může být přínosná," říká psycholožka Iva Poláčková Šolcová
O krizi středního věku se říká mnoho. Někteří se jí děsí, všichni o ní mluví a většinu z nás čeká.
Fenomén třetí čtvrtiny života zkoumala se svým týmem psycholožka Iva Poláčková Šolcová a zjistila, že člověku může přinést i pozitiva. Zjistí totiž, že toho může ještě hodně a zároveň už nic nemusí.
Krize středního věku většinou probíhá mezi 35. až 60. rokem života. "Je to prostor, kdy dochází k přeměně, tranzici. Je to prostor, kdy účtujeme sami se sebou," popisuje psycholožka Iva Poláčková Šolcová.
Většina respondentů podle ní přirovnává střední věk k babímu létu. "Je krásně, ale také může zatraceně pršet. Během dne se počasí může několikrát změnit. Můžete dělat úplně cokoliv - jít na houby, jet na dovolenou, jít se koupat. Je to babí léto života, to hezké období," líčí Poláčková Šolcová.
Pozitivně vnímá psycholožka také to, že se člověk stává v druhé polovině jediným expertem svého vlastního života. "Už kašlete na to, co říká společnost a ti ostatní. Vy máte odslouženo, máte za sebou kariéru, máte děti, už jste té společnosti odevzdal ledasco. A je to čas si plnit svoje sny, ať jsou někdy možná až stereotypní, třeba že si pořídíte motorku," popisuje Poláčková Šolcová.
A v čem je taková krize přínosná? To se dozvíte v novém dílu podcastu Generační konflikt. V něm autoři Veronika Capáková a Petr Honzejk probírají, jak vidí svět mladší a starší generace, v čem si nerozumí a proč a jestli by si nemohly rozumět trochu víc. Celou verzi podcastu si můžete poslechnout na HeroHero a Gazetisto.