Původně se po objevení alaptidu, bioaktivní molekuly, která vykazovala mimořádné účinky na podporu přirozených procesů obnovy a hojení pokožky, neplánovalo, že by se využil v kosmetice. Přišli na něj v polovině 80. let dva čeští vědci, inženýr Evžen Kasafírek a biolog Václav Plaisner z dnes již zaniklého Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze. Přestože se záhy objev patentoval, na praktické užití si bioaktivní molekula musela počkat. 

Už záhy po svém objevení v polovině 80. let se uskutečnily vědecké studie, které zkoumaly účinky alaptidu. Zjistilo se, že stimuluje růst zdravých buněk a má pozoruhodný regenerační efekt všude tam, kde je aplikován na poškozenou pokožku.

Do klinické praxe ani jiného širšího využití se alaptid ovšem nedostal a původní patent vypršel.

K objevu z 80. let se v roce 2010 dostala dvojice vědců z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a centra BIOCEV, dnes již zesnulý organický chemik Vladimír Král a Pavel Martásek, aby výrobu alaptidu využili pro praktické účely.

Vladimír Král se nejdříve zaměřil na samotnou chemickou přípravu alaptidu, podařilo se mu inovovat celý proces syntézy této molekuly. Molekulu tak bylo možné syntetizovat rychleji a jednodušším způsobem. Klíčová přednost alaptidu následně rozpoutala úvahy o jejím následném využití. Je totiž odolná vůči rychlému rozpadu a má vysoké hojivé účinky. 

Vloni v listopadu pod značkou Sain představili společně s českou společností GlobeTech Innovation kosmetickou řadu, která díky obsahu bioaktivní molekuly pomáhá pozitivně ovlivňovat fyziologické a regenerační procesy pleti. "Díky významně zdokonalené syntéze a objevení rozpustnosti alaptidu v tukové bázi - tedy možnosti aplikace alaptidu ve formě masti, krému či gelu, se otevřela cesta k novému využití v inovativních kosmetických přípravcích a komplexní péči o pleť," vysvětluje Martásek, vědecký ředitel centra BIOCEV.

Vědci si tak slibují, že po aplikaci krému dojde k podpoře hojení ran. Kosmetický produkt účinkuje i na chronické, zanícené a komplikované rány i pooperačních poškození či popálenin. Směs peptidových složek redukuje i pigmentové skvrny či mateřská znaménka. 

U  zdravých pacientů zkracuje dobu hojení téměř na třetinu, u obtížně se hojících ran zkracuje dobu hojení až sedmkrát. V kombinaci s dalšími peptidovými složkami má alaptid obrovský potenciál stát se účinným pomocníkem lékařů, a především jejich pacientů v boji s různými formami poškození pokožky.

Výroba samotného krému, jeho plnění do kelímků, balení a příprava až po finální převázání stuhou značky trvá řádově pět až šest týdnů. Pokud se ovšem k procesu připočte i ruční výroba dubových víček, časová náročnost se vyšplhá až na půl roku. 

Samostatnou kapitolou je pak příprava ingrediencí a bioaktivního peptidu, která probíhá ve spolupráci s vědci z Univerzity Karlovy a biomedicínského centra BIOCEV. Ta je plánována v ročních cyklech s tří- až pětiletým střednědobým výhledem.

Všechny krémy jsou vyráběny v Česku ve spolupráci s místními firmami. V duchu české tradice a ekologie se myslelo i při výrobě obalů. Porcelánové kelímky vyrábí společnost Thun a uzávěry na kelímky vznikají z dubového dřeva královéhradeckých lesů, které opracovává designový truhlář Roman Buršíček. 

Na obalu je uveden sice seznam ingrediencí, ale konkrétní poměry a způsob přípravy si značka bedlivě střeží.