Masáže mohou jizvám výrazně pomoci, říká renomovaný plastický chirurg
Většina z nás aspoň jednou v životě operaci zažije. Ať už jde o úraz v dětství, zákrok z estetické medicíny, nebo o císařský řez při porodu našeho dítěte.
Jak pracovat s jizvami tak, aby byly co nejméně znatelné, jsem se zeptala Svatopluka Svobody, plastického chirurga z 1. kolínského sanatoria.
Co přispívá k tomu, aby jizvy byly co nejmenší a nejestetičtější?
Operovat zcela bez jizev není možné. Vždy, když se rozřízne nebo jinak poškodí kůže, vznikne jizva, jizva je vždy výsledkem procesu hojení kožního povrchu. Jediní, kteří umějí "operovat" bez jizev, jsou filipínští felčaři, kteří důvěřivým turistům za velké peníze předvádějí krvavé operace bez narkózy a také zcela bez jizev. Samozřejmě také zcela bez efektu, jedná se o hezký eskamotérský kousek. Ale opakuji: porušení integrity kůže má vždy za následek jizvu.
Estetická chirurgie by měla mít i estetické a skoro neviditelné jizvy téměř v popisu práce. Je to tak?
O charakteru následné jizvy rozhoduje mnoho faktorů, ale bohužel ne všechny jsou ovlivněny rukama chirurga. Samozřejmě, že plastický chirurg se vždy snaží, aby jizva byla co nejmenší a nejméně nápadná, a tak volí její tvar, umístění a průběh v takovém místě, aby jizva byla nenápadná, a měl by pracovat tak jemně, aby co nejméně poškodil tkáň v okolí řezu. Stejně tak by měl vždy udělat jemnou a precizní kožní suturu - tedy sešití kůže. To je základ fyziologického operování.
Ale - a to je důležité: výsledná tvorba jizev je ryze individuální záležitostí, každý člověk se hojí jinak a v mnoha případech i při nejpečlivější práci chirurga může vzniknout a často vznikne nevzhledná, hrubá, hypertrofická nebo dokonce keloidní jizva. Tento způsob hojení nedokážeme nikdy předem odhadnout a člověk se sklonem ke tvorbě hypertrofických či keloidních jizev je noční můrou každého plastického chirurga.
Jak se provádí chirurgické odstranění jizev?
Chirurgické odstranění jizev znamená v podstatě vyříznutí jizvy, posun okolí tak, aby rána nebyla pod tahem, a jemné a pečlivé sešití. Často tento postup hodně pomůže, ale stoprocentní a dokonalý výsledek nelze nikdy zaručit.
S čím bývají největší potíže?
Největším trápením jsou rozsáhlé jizvy, které často mohou i omezovat pohyb v kloubech, třeba jizvy po hlubokém a rozsáhlém popálení. Samozřejmě může být jizva i bolestivá na dotyk a významným problémem je i estetická stránka.
Jak se o jizvy po operaci starat?
Bohužel ne každý lékař či plastický chirurg si uvědomuje, že péče o jizvy v pooperačním období, a to často i dlouhou dobu, by měla být součástí samotného chirurgického výkonu. Dobrý plastický chirurg své pacientky pečlivě informuje o následné péči o jizvy. Ta převážně spočívá v promašťování jizev a zejména v tlakových masážích jizvy.
Masáže jizev nebývají většinou nijak příjemné, často jsou zpočátku bolestivé, ale mnohdy je to jediná cesta, jak tvorbu jizev pozitivně ovlivnit. Velmi důležité je vysvětlit jak správný postup, tak i podstatu této péče a je dobré s nějakým časovým odstupem zkontrolovat, zdali péče o jizvu probíhá správně. Dobrým pomocníkem v péči o jizvy jsou masti se silikonem nebo silikonové náplasti, u rozsáhlých jizev se mohou používat i speciálně vyrobené silikonové návleky. Nejdůležitější je ale pečlivé a správné poučení pacienta, protože péči o jizvy má převážně on sám ve svých vlastních rukou.
Co se s jizvou stává po letech?
Dobře ošetřovaná a opečovaná jizva po letech dozrává a stává se téměř stejnou jako ostatní tkáň, samozřejmě často s jiným barevným či povrchovým reliéfem. V ideálních případech jizvy po letech téměř zaniknou.
Jak se chová jizva, do které se po letech řízne? Například po císařském řezu v okamžiku, kdy žena absolvuje znovu císaře, nebo při nové rekonstrukci prsou?
Prakticky úplně stejně jako ostatní tkáň. Dobře zhojená a stabilizovaná jizva se po letech chová většinou prakticky úplně stejně jako zdravá tkáň. Samozřejmě se to netýká rozsáhlých a nestabilních jizev, zejména po hlubokých popáleninách. Taková tkáň je navždy těžce poškozená.