Málokterý muž přizná, že si barví vlasy. Touha po mladistvém vzhledu je pro ně tabu
"Znáš muže, kteří si barví vlasy?" otázka, na kterou se ve společnosti neodpovídá. Přestože podle aktuální studie si každou třetí barvu na vlasy zakoupí muž a na obrazovkách vídáme muže, jejichž barva kštice se i přes okolnosti stárnutí během let výrazně mění, je pro ně nepřijatelné veřejně přiznat svou touhu po mladistvém vzhledu.
Mnoho politiků, herců a dalších umělců si barví vlasy, ale je pro ně nepřijatelné veřejně přiznat tuto touhu vypadat mladší a líbit se po fyzické stránce, píše francouzský deník Le Figaro.
"Znáš muže, kteří si barví vlasy?" tak zněla vražedná otázka, kterou položil bývalý prezident Nicolas Sarkozy svému nástupci Françoisovi Hollandeovi, který se stal během svého prezidentství brunetem. O sedm let později jde o totéž: ano, všichni znají muže, kteří si barví vlasy. A všichni se tím baví.
Hlavní je zakrýt šediny
Nedávno oběhla svět během několika hodin fotografie Rudyho Giulianiho s tváří zalitou potem, make-upem a hnědou barvou stékající z vlasů. Právník Donalda Trumpa není ani první, ani poslední, kdo chtěl zakrýt své šediny. Podle studie firmy Schwarzkopf si každou třetí barvu na vlasy v obchodě koupí muž.
Muži přicházejí v hojném počtu do kadeřnických salonů, aby si vyžádali radu, jak zakrýt první známky stáří. Bývá jim kolem 40 nebo 50 let a nevědí přesně, co mohou od této změny očekávat, ale odevzdávají se do rukou odborníků. Cíl? Vypadat lépe, mladší.
"Muže šediny zaskočí různým způsobem, nemají všichni to štěstí, aby se podobali Georgi Clooneymu," říká kadeřník Frédéric Mennetrier, který vede Atelier Blanc v Paříži. Avšak uchýlit se k takovému krášlení je považováno ještě za hřích a dodnes to zůstává tabu. "Když naši klienti přijdou, aby se dali obarvit, nesnaží se skrývat, ale my je raději posadíme někam stranou. Ať si kdo chce co chce říká, na tento krok se pohlíží jako na koketnost, jako na zženštilost. A všichni požadují přirozený odstín, na rozdíl od žen, které hrdě nosí umělou platinovou nebo řvavě červenou barvu," říká kadeřník.
Problémem je pleš, stárnutí je na obtíž
"Studie ukazují, že muže přitahují, ať už vědomě či nevědomky, ženy se světlými vlasy," uvádí sociolog Jean-François Amadieu. Ženy však žádná zvláštní barva vlasů u mužů nepřitahuje. Problémem číslo jedna je pleš, která zbavuje muže atraktivnosti.
Kštice je rozhodně známkou času, který ubíhá. A například u veřejně činné osobnosti může být taková známka stárnutí na obtíž. Vezměme si jako příklad Alaina Juppého při poslední prezidentské kampani v roce 2016. Aby vypadal lépe, nechal si udělat nové zuby a začal slintat. Bylo to hrozné a přišlo ho to draho.
Je lépe riskovat výsměch, jako Giuliani s jeho stékající hnědí, Trump se svou meruňkovou blond barvou, Yves Saint Laurent s benátskou blond? Naopak Laurent Wauquiez vyměnil svou hněď mladého muže za umělé šediny, protože chtěl vypadat věrohodněji, aby se mohl připojit k Sarkozyho volebnímu týmu. "Dotýkáme se tu hlubokých komplexů u mužů, kteří nemohou veřejně připustit, že se chtějí líbit," říká sociolog Jean-François Amadieu. Proč by totiž mělo být důležité, jestli je muž hezký, když se od něho požaduje, aby byl schopný? Podobně je tomu u mnoha žen, které nerady přiznávají, že se uchýlily k plastické operaci.
Kromě barvení se muži uchylují i k make-upu
"Politici vždy používali válečnou lest, aby pozvedli svůj fyzický vzhled, a to od dob Kennedyho," dodává Jean-François Amadieu. Byl to Jean Lecanuet (kandidoval v roce 1965 na úřad prezidenta), který si vypůjčoval od amerického prezidenta bílé zuby a účes, jemuž se nedalo nic vytknout. Jacques Chirac si od roku 1995 na radu své dcery pudroval vlasy, aby opticky zmenšil pleš a skryl šedé vlasy. Od Trumpa po Macrona se všichni líčí, aby získali opálený vzhled, protože je dokázáno, že barva pleti ovlivňuje přitažlivost.