reklama

"Když nemám na vulvě chlupy, cítím se jako dítě." Ženy vzdorují normám lysého těla

Mohou mít ženy chlupy v podpaží? A co teprve na břiše nebo na hrudníku. Hladké ženské tělo je normou minimálně od 80. let minulého století. Některé ženy ale v posledních letech znovu hledají svou přirozenost a dávají sbohem žiletkám. "Zjistila jsem, že je to velmi pohodlné a zároveň dost ušetřím. Lidi to provokuje, dívají se na mě, a já se tím osvobozuju," říká osmadvacetiletá Terézia.

Hladce oholená žena je vnímaná jako norma, ale některé ženy se vracejí k přirozenému vzhledu.
Hladce oholená žena je vnímaná jako norma, ale některé ženy se vracejí k přirozenému vzhledu. | Foto: Shutterstock

Šestadvacetiletá Zuzana Kašparová, která je známá díky podcastu Vyhonit ďábla o intimitě a sexualitě, se dříve holila i dvakrát denně. Snažila se tak zbavit hustých a tmavých chlupů, které jí výrazněji rostou i na břiše. "Ve třídě jsem vždycky patřila k holkám, které měly nejvýraznější ochlupení. I když jsem se oholila, zůstávaly mi po chlupech černé tečky, které šly vidět o to víc, že mám dost světlou kůži. Hodně jsem to řešila. Chodila jsem na depilace, za které jsem utrácela velké peníze, i když jsem jich tehdy moc neměla," vzpomíná. Chlupy na břiše si zase odbarvovala peroxidem, aby se o nich nikdo nedozvěděl.

Vnímá, že mezi ženami existuje určitá hierarchie plynoucí z toho, kolik a jak viditelných mají chlupů. "Lidi kolem mě často zmiňovali, že mají málo chlupů a já jich mám hodně, že to musí být na nic. Velmi rádi upozorňují na to, že my chlupaté máme fakt smůlu," říká. S holením postupně přestávala, nejprve to ale nebyl vzdor společenským normám. Důvod byl mnohem prozaičtější - bolest. "Mám tvrdé chlupy, a když si je oholím, zarůstají, svrbí a pálí. Proto jsem se přestávala holit už dřív, ale měla jsem tendenci to zakrývat, proto jsem celé léto chodívala v silonkách," vysvětluje.

Dnes se zbavuje pouze chlupů v podpaží, protože se hodně potí a cítí se pak nepříjemně. Reakce na chlupaté nohy na sebe nenechaly dlouho čekat. "Lidi na mě koukají, v létě jsem stála na nádraží a nějaká matka ukazovala moje nohy svým dětem a smáli se. Není mi to příjemné," přiznává. Své nohy popisuje jako hodně chlupaté, ale měnit už to nehodlá, odhodlaně říká, že nikomu nedluží, aby byly hladké. "Hlavní důvod proč si je neholím? Prostě se mi nechce. Ze začátku to ani nebyl politický postoj, ale tím, jak na to lidé reagují, se z toho politický postoj stal," vysvětluje odhodlaně.

Neposlušná, necivilizovaná, chlupatá

V přesvědčení, že je způsob, jakým žena nakládá se svým ochlupením chtě nebo nechtě vyjádřením jejího světonázoru, se s ní shoduje i autorka Joysheel Shrivastavová v magazínu Feminism in India. "Ochlupení je dnes feministickou záležitostí. Rozhodnutí neholit se není jen osobní volbou, ale také politickým stanoviskem. Ženu s chlupy společnost vnímá jako neposlušnou a rebelující," zmiňuje v textu, v němž mimo jiné píše o procedurách odstraňování chlupů voskem, které podstupují indické dívky kolem patnácti let. Pokud dlouhý, drahý a bolestivý zákrok nepodstoupí, hrozí jim šikana. "Ačkoliv se používání holicího strojku zdá být svobodnou volbou, není tomu tak. Máme v sobě hluboce zvnitřnělý ideál hladké pokožky, naučený od celebrit, z reklam a filmů," pokračuje.

Kdy se vlastně tato norma vznikla? Podle britské filozofky Heather Widdowsové byla v tomto ohledu zlomová 80. léta, kdy se masivně rozšířila pornografie a velmi sexualizovaná začala být také populární kultura. Ženy i muži si upravovali své ochlupení odnepaměti a například na renesančních malbách zřídka najdeme ženu, jejíž pokožka není dokonale hladká. Ale do poslední třetiny 20. století nebyla žena s přirozeně rostoucími chlupy považována za nehygienickou, neatraktivní, nebo dokonce maskulinní. "Dnes mají ženy pocit, že se musí holit, že zkrátka nemají na výběr," řekla Widdowsová pro CNN.

Některé autorky zase vystopovaly "povinné" holení žen už v myšlenkách Charlese Darwina, který husté ochlupení chápal jako projev primitivismu a necivilizovanosti. Podle americké odbornice na genderové otázky a sexualitu Rebeccy Herzigové se tento názor začal paradoxně rozšiřovat ruku v ruce s rostoucími právy žen. Požadavek hladkého těla se pak stal jedním z prostředků jejich kontroly. Tato úvaha se podobá také myšlenkám Naomi Wolfové, která ve své slavné knize The Beauty Myth tvrdí, že čím více moci se ženám dostává, tím striktnějším ideálům krásy se musí podrobovat. Je však nutné dodat, že její teorie mají i řadu kritiků.

Nejsem hladká lolitka

Terézia Ferjančeková, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla, má na rozdíl od Zuzany světlé chlupy, které nejsou příliš viditelné. Když se proto přestala holit na celém těle, nemusela se potýkat s tak výraznými reakcemi jako její kolegyně. Přesto si v létě všímá upřených pohledů směrem ke svému podpaží. Kvůli nátlaku spolužaček se začala holit asi ve čtrnácti letech, ale dnes má ke svému přirozenému ochlupení velmi pozitivní vztah. "Chlupy v podpaží mi dnes připadají cool, i řada lidí to tak vnímá. Jiní jsou pohoršení, a mě trochu baví je provokovat. Moje chlupy na přirození jsou zase zrzavé, což mi připadá zábavné," říká. U chlupů v podpaží ale zmiňuje stejný problém jako Zuzana - zintenzivňují tělesný zápach.

Její rozhodnutí přestat s holením bylo od začátku více politické než u Zuzany. V souvislosti s pubickým ochlupením pak zmiňuje zajímavý paradox. Ačkoliv se většinová společnost dívá na chlupy u žen stále jako na neženské, Terézia se podle svých slov tím, že si je nechala narůst, "stala ženou". "Když se depiluju na přirození, vypadám dětsky, a to nechci. Když se holíš, podléháš představám heterosexuálního muže, který chce mladou úplně hladkou dívku, což mi připadá zvláštní, trochu lolitkovské," míní. Přiznává ale, že než se začala neoholená cítit žensky a sebevědomě, dalo to práci. Zuzana to s chlupy na přirození vnímá podobně. "Přijde mi zvláštní nemít chlupy na vulvě a je absurdní, že polovina lidí v populaci se musí holit jen proto, že jsou ženami," myslí si.

Zdvižený prostředníček

Některé mladé ženy si své chlupy v poslední době "berou zpět". Kromě Zuzany a Terézii mezi ně patří třeba autorky podcastu Fucks Given, který by se dal s nadsázkou označit za britskou obdobu Vyhonit ďábla. Polovina tvůrčí dvojice, Amber Reedová, sdílela letos v létě na svém Instagramu fotku v plavkách s tím, že bikiny na snímku sice byly navrženy pro ženy bez jediného chloupku, ona se ale neoholená poprvé cítí velmi sebevědomě.

Své ochlupení vzala na milost také kanadská umělkyně Esther Calixte-Beaová, která má výrazné ochlupení mimo jiné na břiše, na hrudníku a na stehnech. Dříve si jej pečlivě holila tak, aby nešlo poznat, kde všude jí chlupy rostou. Dnes jej hrdě ukazuje v odhalených topech a nazývá se "aktivistkou za chlupy". V jednom ze svých postů popsala, že i když se za neoholené tělo již nestydí, bylo pro ni velmi těžké takto vyjít na pláž v bikinách. "Kolem byli velmi chlupatí muži, kteří v klidu odpočívali ve stínu. Ale já jsem žena, která musí být obzvlášť na pláži oholená," napsala.

Od roku 2019 se dokonce koná kampaň "Januhairy", která ženy nabádá, aby se celý leden neholily. Britský deník The Guardian tento trend částečně spojuje s druhou vlnou feminismu v 60. a 70. letech, kdy se některé ženy snažily vzepřít standardům krásy mimo jiné tím, že zahodily holicí strojky. Autorka textu Rebecca Tuhus Dubrowová se však domnívá, že současná "chlupatá revoluce" se liší tím, že ženy často dbají o jiné aspekty svého vzhledu v souladu se stereotypním očekáváním, ale přirozené ochlupení je feministickým "zdviženým prostředníčkem".

Mainstream je silný

Zuzana ani Terézia však neočekávají, že by současná renesance ženských chlupů vedla k tomu, že by se ustálenou normu hladkých ženských těl podařilo úplně zvrátit. "Obávám se, že mainstream je v tomto velmi silný. Navíc teď se zase vracejí do módy propadlá břicha a bokovky, všechny trendy se pořád točí. Ale doufám, že časem bude více chlupatých lidí, takže to už nebude tolik šokující. Budeme si moct neoholit nohy a nikdo to nebude komentovat," doufá Zuzana. Přiznává, že její chlupy někdy překvapují i lidi, kteří se stejně jako ona neholí. "Jsou udivení, že žena může být tak moc chlupatá," vysvětluje.

Terézia pro sebe vidí do budoucna i další výzvy. "Všimla jsem si, že s tím, jak stárnu, se mi zvýrazňují chloupky nad rty. S tím se budu muset vyrovnat, protože už jsem několikrát měla tendenci si je vytrhat nebo odbarvit. Musím se překonávat, abych to neudělala. Zároveň mi budou časem vypadávat chlupy z obočí, které časem řídne," očekává. "Myslím, že můj chlupatý boj ještě není u konce," uzavírá.

Video: Krásná a chlupatá. Brennu opustila posedlost odstraňováním chlupů, teď se jimi chlubí na sociálních sítích (3.4.2020)

Krásná a chlupatá. Brennu opustila posedlost odstraňováním chloupků, teď se jimi chlubí na sítích | Video: Instagram/Brenna Pennly

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama