“Tak co, už ti narostla?” Prso o velikost menší je tabu, i nákup plavek je utrpení
"Když jsem po operaci viděla dva stejně velké kopečky na svém hrudníku, skoro jsem brečela radostí," vzpomíná 30letá Stella. Trápila ji výrazně rozdílná velikost prsou neboli anisomastie. Má za to, že rozdílná velikost prsů je tabu a pojišťovna podceňuje psychické problémy, které mohou z mindráku z vlastního těla plynout.
Asymetrie prsou začala redaktorku Stellu trápit kolem sedmnáctého roku. I když viděla, že je jedno prso větší než to druhé, rozdíl nebyl zpočátku tak značný. Ve 20 letech pod vlivem antidepresiv, kortikoidů a antikoncepce přibrala 20 kilo. "Prsa se mi hodně zvětšila, ale spíš jen to jedno. Zatímco pravé odpovídalo mé váze a bylo hezky velké, druhé se zaseklo ve velikosti kolem 17 roku. Od té doby mě to trápilo hodně," říká. Zatímco její pravé prso má velikost C, levé by zaplnilo půl košíčků velikosti B.
Dnes 30letá Stella začala vzhled svého těla řešit ještě více poté, co se rozešla s přítelem. "Nedokázala jsem si představit, že mě takhle nějaký kluk uvidí. Nejsem moc typ 'na jednu noc', ale myslím, že i moje asymetrie měla podíl na tom, že jsem se takovým situacím vyhýbala. A když na sex došlo, snažila jsem prsa a rozdíl různě zakrývat. Například dávat ruce tak, aby to nebylo vidět, nebo jsem zhasínala," vzpomíná.
Asymetrie je přirozená
Podle plastického chirurga Jana Měšťáka má každá žena určitý stupeň asymetrie prsů. "Levý prs je uložený více zevně jak svým objemem tak i dvorcem s bradavkou, a to bez ohledu na to, zda je menší či větší. Pravděpodobně to způsobuje srdce, které vyklenuje levou polovinu hrudníku více proti pravé straně," říká Měšťák a dodává, že každá strana lidského těla je odlišná oproti té druhé, kdy například obličej vpravo bývá u praváků větší a oko bývá vlevo níže a menší. Nestává se mu tak, že by jej ženy navštěvovaly kvůli menší rozdílnosti prsů.
Plastický chirurg Issam Al Awa uvádí, že z celkového počtu všech typů operací prsou čítají pacientky s výraznou asymetrií, neboli anisomastií, přibližně 20 procent. Podle Měšťáka se převážná většina žen dostavuje do ordinací plastických chirurgů ke korekci prsů po kojení.
Upnutá trika nepřipadala v úvahu
Protože byla Stella kvůli vzhledu svého těla nešťastná, o plastice začala uvažovat už ve 20 letech. Jako studentka si ji ale nemohla z finančních důvodů dovolit. "Vždycky mi všichni říkali, že v podprsence rozdíl vidět není. Je pravda, že ve většině asi opravdu nebyl, ale nákup plavek i podprsenek byl utrpení. Šaty nebo halenky, které bych mohla nosit bez podprsenky, nepřipadaly v úvahu. Vlastně i hodně upnutá trička, protože v nich byl rozdíl vidět i přes podprsenku," vyjmenovává Stella.
Svůj problém řešila jak s rodinou, tak s kamarádkami. Kromě její babičky všichni chápali, že jako jedinou možnost vidí plastickou operaci. Babička Stelle říkala, že když bude mít přítele, který jí bude mít rád, tak na tom přece nezáleží. "Tak to ale nefunguje. I když můj bývalý přítel mou asymetrii neřešil, já jsem z ní byla nešťastná. Spokojený vztah na tom neměl žádný podíl," říká.
Vždy tak babičce vysvětlovala, že i kdyby už do konce života neměla žádného kluka a před nikým se nesvlékala, nic to nemění na tom, že to vadí jí samotné. "Já se chci cítit dobře. Chci nosit šaty a plavky bez ohledu na nějaké muže," popisuje Stella, podle které je anisomastie tabu. "Nikde nevidíte modelky s rozdílnou velikostí poprsí. Přestože určitý rozdíl má skoro každá žena, o těch extrémních se nemluví. Holky se za to stydí, i když vlastně není za co. Není to naše vina. Ale je to nepříjemné," míní Stella.
Wow, ty jsi Amazonka!
Na problematiku výrazné asymetrie prsou v českém prostředí nedávno poukázal projekt Moje tělo je moje. Máma dvou dětí Marta se nezdráhala vyfotit a sdílet svůj příběh. "Narodila jsem se s genetickou vadou - u jednoho prsu mám zakrnělou nebo chybějící mléčnou žlázu. V pubertě jsem byla terčem posměchu. Otázka 'Tak co, už ti narostla koza?!' byla na stole každý den," píše u příspěvku na Instagramu.
Také přemýšlela nad plastikou a používala vycpávky či umělé prso, které se vkládá do podprsenky. "A pak mi jedna holka řekla 'Wow, ty jsi Amazonka!' Řezaly si prý prs, aby mohly střílet z luku. Pak se stalo jedno spontánní tetování a kojení. Posvátná věc. Jen má a dětí. To všechno mi pomohlo se se sebou vyrovnat a přijmout se," píše.
Ojeté auto by mi neudělalo takovou radost
Stella plastickou operaci podstoupila v letošním roce, kdy už na ni měla našetřeno dost peněz. Zajímala se, zda jí nepřispěje pojišťovna, ale neuspěla. "Gynekolog mi řekl, že asymetrie tam sice je, ale pro pojišťovnu stále nedostatečná, což mi potvrdili následně i na plastické chirurgii," říká. V srpnu jí vlastní tuk voperovali do menšího prsa. Nyní čeká, jak se vstřebá a s plastickým chirurgem se rozhodne, jak budou dál postupovat. Minimálně ještě jedna operace ji čeká.
První operace, která zahrnovala dva zákroky v jednom (liposukci a transfer tuku), ji vyšla na 150 tisíc. A Stella počítá s tím, že se cena může celkově vyšplhat na 400 tisíc. "Je to hrozné, tolik dovolených by za to bylo, ojeté auto… Na druhou stranu, ten pocit je k nezaplacení, protože jsem měla obrovský mindrák. Za všechny ty přesčasy a bolest to stálo. Auto by mě takhle šťastnou neudělalo," říká.
Zlehčujeme psychické potíže
Zdravotní pojišťovna zákrok hradí za předpokladu, že jej doporučí ošetřující lékař pacientky a jeho provedení schválí revizní lékař zdravotní pojišťovny. Zákrok pak musí být proveden v zařízení, které má pro tento typ zákroků uzavřenou smlouvu s pojišťovnou.
"Provedení plastické operace z psychických důvodů, tedy kvůli psychickým potížím, které mohou nastat z důvodu nespokojenosti s velikostí či tvarem prsů, není hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění," dodává tisková mluvčí VZP Viktoria Plívová.
Právě nepochopení důležitosti psychického zdraví Stella kritizuje: "Samozřejmě pokud má žena malá prsa a chce větší, tak si to zaplatí, to chápu. Stejně pokud je nespokojená s tvarem. Ale anisomastii vnímám odlišně. Když to přeženu, je to, jako bych se narodila s kratším prstem u ruky nebo rovnou celou rukou, a byla by tady možnost, jak to vyřešit, ale pojišťovna by mi řekla, že je to jen můj psychický problém," rozporuje Stella. "Ukazuje se tady, jak psychické nemoci a potíže zlehčujeme, že psychickou nespokojenost nepovažujeme za zásadní," dodává. Sama nicméně u revizního lékaře nebyla. "Na všech konzultacích u gynekologa nebo plastických chirurgů mi řekli, že to nemá smysl a pojišťovna proplatí jen větší extrém."
Zvýšilo se mi sebevědomí
Stella uvádí, že se po prvním zákroku cítí nesrovnatelně lépe. "Ač tvar je stále rozdílný, velmi se mi zvýšilo sebevědomí. Jsem prostě spokojenější. Když jsem se po operaci probudila a viděla dva stejně velké kopečky na svém hrudníku, skoro jsem brečela radostí. Stejně tak v momentě, když jsem si měsíc od operace vzala podprsenku a oba košíčky byly stejně zaplněné," říká.
Zlepšení psychiky u pacientek se stejnými problémy potvrzuje Jan Měšťák i Issam Al Awa. "Během konzultací vždy dojdeme k tomu, že vše má přímý vliv na psychiku, kvalitu života a vnímání sebe samotné. Psychika hraje u každého největší roli. Ze své 25leté praxe už vím, že spokojenost se vzhledem zlepšuje kvalitu života a podporuje dosahování životních cílů," uzavírá Al Awa.
Video: Kampaň moje tělo je moje (17. 4. 2021)
