Už jen králíček...
V roce 1950 se konečně mohl vrátit zpátky na scénu. Podlomené zdraví i omezování v jeho uměleckém projevu (improvizace, ve které vynikal, mu byla zakázána) způsobily, že už byl jen stínem svého někdejšího výbušného já. Jelikož kvůli potížím se žílami nemohl chodit, soustředil se spíš na rozhlasové pořady, ve kterých se mohl jeho talent ještě pořád plně projevit. Když ho ovšem fanoušek požádal o podpis jako Vlasta Burian, král komiků, smutně si povzdechl: "Král? Kdepak král! Teď už jenom králíček…"
