reklama

Kostival lékařský

Symphytum officinale
Lidové názvy: kostihoj, černý kořen, volský jazyk, sladký lupen, kobylí mléko, valikost, medunice, rachytka, chropáč
Čeleď: brutnákovité

Popis byliny

Kostival lékařský je vytrvalou, drsně chlupatou bylinou vysokou od 60 až do 140 cm.
Přímá, štětinatá lodyha vyrůstá z vícehlavého, řepovitě ztlustlého oddenku. Křídlatě hranatá lodyha se větví zpravidla v horní části. Velké, střídavé listy mají vejčitě kopinatý až kopinatý tvar, jsou drsné, ochlupené, z rubu mají výraznou žilnatinu.
Květy nachově fialové, ojediněle i růžové nebo bílé barvy vykvétají od května do července. Pětičetně souměrné květy vytvářejí v paždí horních listů hustě nahloučené dvojvijany.
Plodem kostivalu jsou lesklé tvrdky.

Výskyt a pěstování

Kostival lékařský osídluje vlhčí polostinná stanoviště. Je k vidění na březích řek, na loukách a polích, na rumištích nebo v lužních lesích. Preferuje na živiny bohaté, hlinité až jílovité půdy.
U nás kostival lékařský roste od nížin až po horské oblasti. Divoce se vyskytuje tak často, že není třeba rostlinu pěstovat. Bylina hojně osídluje celé území Evropy, vyjma nejsevernějších a nejjižnějších částí, kde je k vidění jen vzácně. Její výskyt je zaznamenán až po oblast Střední Asie. Druhotně roste i v Severní Americe.

Léčitelství

Kostival lékařský obsahuje slizové látky, třísloviny, silice, pryskyřice, glykosid konsolidin, dále asparigin, echimidin, lykopsanin, škrob, také allantoin nebo cholin.
Kostival v sobě nese i nebezpečné alkaloidy s karcinogenními vlastnostmi, které navíc mohou poškodit játra. Bylina se proto doporučuje především pro vnější využití.
V léčitelství se uplatňuje kořen, méně často listy.
Kořen se sbírá buď na jaře před začátkem vegetačního období, nebo na podzim. Je nejúčinnější čerstvý, ale lze ho i skladovat v písku, podobně jako mrkev. Dá se i sušit, před tím se důkladně opere ve vodě, podélně se rozřízne nebo nakrájí tenká kolečka. Suší se na slunci, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 45 °C.

Léčivé účinky kostivalu

- má protizánětlivé působení
- napomáhá regeneraci tkání
- podporuje hojení a zacelování ran
- tlumí bolest
- zastavuje krvácení
- vnitřně působí mírně projímavě
- je prospěšný při poruchách zažívacího traktu
- pomáhá při kašli a potížích dýchacího ústrojí

Podávání a užití

Vnitřní užití

Vnitřní užívání kostivalu se nedoporučuje kvůli obsahu alkaloidů. Pokud se přesto vnitřně podává, tak v malých dávkách a vždy jen krátkodobě.
Léčivé účinky předává zejména jako čajový odvar – 1 lžíce sušeného drceného kořene se vaří asi 15 min. v 250 ml vody, nechá se luhovat dalších 15 min., poté se scedí. Popíjí se 2 – 4 šálky denně.

Vnější použití

Jako obklad je kostival prospěšný při pohmožděninách, výronech, zlomeninách nebo zánětu žil. Podporuje hojení hnisavých ran, bércových vředů, menších popálenin nebo omrzlin.
Kostival zaceluje drobné kožní rány. Nehodí se však pro hluboké rány, protože by mohl způsobit tvorbu abscesů.
Zevně se aplikuje jako jemně strouhaný čerstvý kořen, kašička uvařená z kořene a vody, také alkoholová tinktura z kořene kostivalu (recepty níže) nebo kostivalová mast (kořen povařený v sádle).
Listy z kostivalu poslouží jako obklad nebo v podobě odvaru jako bylinná koupel při revmatických bolestech, dně či poruchách prokrvení.

Kašovitý obklad z kostivalu – recept

Usušený kořen kostivalu pomeleme a povaříme ve vodě s několika kapkami rostlinného oleje. Kaši nanášíme na plátěný hadřík, ten přikládáme na bolavé nebo oteklé klouby. Místo lze ještě zabalit do potravinářské fólie. Obklad necháme působit nejlépe přes noc.

Tinktura z kostivalu – recept

Kořen kostivalu důkladně opereme ve vodě, očistíme kartáčem a nadrobno nakrájíme. Kořen vložíme do láhve, zalijeme pálenkou nebo jiným alkoholem. Necháme odstát 2 – 3 týdny na slunci, poté slijeme do uzavíratelných láhví. Užívá se jako mazání na bolavé klouby, na hojení otoků, pohmožděnin, zlomenin a povrchových kožních poranění.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Související články

reklama
reklama
reklama
reklama