Všechny chutě Evropy. A ta vaše?

Zmíněné lahůdky pocházejí z různých míst Evropy, některé jsou sladké, další slané či kyselé, jedny běžně dostupné, jiné luxusní. Už víte?  Ano, všechny můžete koupit ve skleněných obalech.  Pokud se vám na cestování líbí nejen objevování nových krajů, památek, lidí a kultury, ale také rádi ochutnáváte místní speciality, určitě většinu z vyjmenovaných lokálních produktů znáte.  A pokud si je chcete dovézt domů z dovolené, je jasné, že Vám to bude v kufru, ať už cestovním či u auta, cinkat.

Tajemství umami

Na základní škole nás učili, že chutě jsou čtyři - slaná, sladká, kyselá a hořká.  Ovšem už v mateřské školce většina z nás přišla na to, že takhle jednoduché to není. Existuje bezpočet kombinací výše zmíněné čtyřky.  A co třeba taková chuť pikantní či přímo pálivá, nebo naopak chuť svěží či neutrální, že o ní nelze říct, zda je spíše sladká či slaná?
Před časem (konkrétně v roce 2000) přišli odborníci s tím, že existuje ještě jedna základní chuť a sice umami.  Exotický název pochází z japonštiny a znamená lahodný či delikátní.  První pokrm, v němž se člověk s touto chutí setká, je mateřské mléko a taky by se klidně název mohl i počeštit - „u mámy".  A není divu, že umami nám chutná a rádi se k ní vracíme - nejoblíbenější světové pokrmy a kuchyně jsou právě ty, které umami nešetří - bohaté jsou na ni třeba rajčata a z nich vyrobený kečup či omáčka, parmazán, sušená šunka, hovězí, sójová a ústřicová omáčka, víno, vývary a bujóny.

Vyhrajte gurmánský zážitek!

Jako se liší chutě jednotlivých lidí, liší se i chuťové preference národů a regionů.  Většinou je to dáno přírodními podmínkami a podnebím - tedy tím, co kde roste a žije. Třeba v Thajsku je pálivost jídla dána nutností zabránit rychlému kažení, kterému nahrávají vysoké teploty.  Látka v chilli papričkách působí jako dezinfekce a jídlo tak vlastně konzervuje.  Typická latinskoamerická kombinace luštěnin (fazolí) s obilovinami (kukuřice a rýže) zase poskytuje zdroj všech elementárních aminokyselin, takže bezmasé jídlo dokáže nahradit to masité.
Zajímá vás, jaké chutě preferují jednotlivé evropské národy a chcete soutěžit o gurmánský zážitek v hodnotě 3 500 či balíček dobrot ve skle? Podívejte se na http://www.nejlepechutnazeskla.cz/.  Odpověď na některé soutěžní otázky, zajímavosti o skle a také test, který vám prozradí, jaká chuť patří právě k vám, najdete na www.friendsofglass.cz.  Jedno je  jisté - ať už je vaše oblíbená chuť sladká, slaná, hořká, jemná či kyselá, nejlepší bude, když si svou oblíbenou lahůdku vychutnáte ze skla.

V módě už od starověku

Sklo se používá už odpradávna, nejstarší skleněné foukané nádoby pocházejí z období  1900 p. n.l.  a pro své vlastnosti jsou stejně populární i dnes. Podle průzkumu společnosti In Sites (2014) preferuje sklo pro uchování potravin a nápojů 87% Evropanů.  Jasně to dokládá, že spotřebitelé považují sklo za jeden z nejčistších a nereaktivních materiálů, který nemění chuť potravin a nápojů a uchovává aroma a kvalitu obsahu. Znamená to také, že skleněné obaly mohou omezit plýtvání potravinami, protože prodlužují jejich trvanlivost.  A nejen to.
Dieter Schrenk, odborník na farmakologii a toxikologii z univerzity v německém Kaiserslauternu, vyzdvihuje další přednost skla.  „Chuť je jednou z nejdůležitějších, ale zároveň nejméně stálých vlastností jídla. Účinné a spolehlivé zachování chuti patří mezi zásadní požadavky, které obalové materiály v potravinářství musí splňovat. Ideálním materiálem je v tomto ohledu sklo, protože je nepropustné a nereaktivní. Nereaguje s potravinami ani složkami, které přispívají k jejich chuti," uzavírá profesor Schrenk.