Luxusní bydlení na kraji lesa
Dolní tok Vltavy, který nás již po staletí okouzluje jedinečnou scenérií lesnatých kopců a květnatými legendami z našich dějin, je tradiční oblíbenou rekreační oblastí.
Dolní tok Vltavy, který nás již po staletí okouzluje jedinečnou scenérií lesnatých kopců a květnatými legendami z našich dějin, je tradiční oblíbenou rekreační oblastí.
Podobnou genezi má i místo, které si pro své bydlení vybrala mladá rodina. Architekt Ondřej Kamenický design umístil nový dům těsně k lesu na místo, kde stávala stará chata, zastavěná plocha však přesahuje její původní rozlohu.
„Zahrada byla hlavním důvodem, proč jsme tomuto místu dali přednost před pohodlným životem v satelitu," vysvětlují majitelé. „Chtěli jsme proto zachovat veškerou stávající zeleň." Z tohoto záměru vychází „zlomený" půdorys domu - vyhýbá se staré sošné borovici a dalším stromům.
Dominantní část přízemí tvoří společný obytný prostor s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem, menší obdélník obsahuje garáž, domácí kino a příslušenství. Obytné prostory mají výhled na slunnou jihozápadní stranu, obývací pokoj je prosklenou stěnou propojen s dřevěnou terasou. Les domu „kryje záda" - na severní straně je umístěn vstup a garáž. V patře se nacházejí ložnice s příslušenstvím, rodiče užívají terasu s výhledem do okolí.
Dům připomíná rybářskou loď
Neobvyklý vzhled, který každého zaujme jako první, ve skutečnosti vychází z naší „chatové" tradice. „Jde o jistou analogii zděného domku s dřevěným podkrovím, jen tvarosloví je moderní a sedlovou střechu nahrazuje střecha plochá," komentuje architekt Kamenický. Přiznaná nosná kostra, podobající se řadě žeber dinosaura, vytváří protipól kompaktní a masivní zděné základny, pravidelný rytmus rámů dodává celku lehkost a dynamiku a celá sestava trochu připomíná rybářskou loď.
Další nečekané překvapení se skrývá uvnitř. V navenek standardním zděném přízemí i nahoře pod dřevěným pláštěm bychom čekali dřevěné podlahy, bílý štuk a zemitý design, najdeme tu však střízlivý interiér v takřka industriálním stylu.
„Obvyklým kamenem úrazu minimalistických interiérů bývá to, že jejich obyvatelé postupem času zahltí byt věcmi," komentuje architekt, „zde se podařilo i po několika letech užívání dodržet disciplínu a interiér si stále zachovává svůj vyhraněný styl."
Celý článek a více fotografií najdete na www.dumabyt.cz
