Kdyby přišly povodně, zase nás to smete
DOKONČENÍ ČLÁNKU
Většina obyvatel Troubek za osm let od povodní v roce 1997 splatila půjčky, které dostali od úřadů na opravu domů. Druhý krok - ochranu před případnou další povodní - už ale stát neudělal.
"Jestli to přijde, smete nás to zas," říkají lidé.
V Troubkách v létě 1997, když do vsi vtrhla povodeň, zahynulo devět lidí, zbořeno bylo 337 domů. Poškozené silnice obec opravuje dodnes.
Poldr zůstal na papíře
Troubky, Bochoř nebo i padesátitisícový Přerov by mohla ochránit plánovaná sestava poldrů u Teplic nad Bečvou. Zatím však žádný z nich nestojí a v plánu je pouze největší suchá nádrž za dvě miliardy korun.
"Na poldr ještě není ani projekt. Nejhorší je, že jeho stavbu nemůžeme ani ovlivnit," říká starosta Troubek Radek Brázda. "Před lety se o protipovodňové ochraně mluvilo velmi často, ale skutek utek. Dnes všichni říkají: nejsou peníze," dodává.
Podle informací Povodí Moravy je na poldr zpracován investiční záměr a pracuje se na přípravě projektu.
V Troubkách se o poldru už ani nemluví. Raději. Aby se nepřivolala další zkáza.
"Jsme rádi, že máme několik systémů varování a že fungují. Už několik dní nám například z Přerova pravidelně volají, jak je to s ledovými bariérami, i to, že se je podařilo odstranit," říká starosta.
S patnáctimilionovým rozpočtem si Troubky nemohou dovolit postavit ani hráze kolem obce, o kterých se v minulosti také mluvilo. Podařilo se jim s dotacemi postavit pouze obecní bytovky a čistírnu odpadních vod za 33 milionů. Ta by měla odvádět případnou další vodu z obce.
My poldr nechceme
Zatímco lidé v Troubkách a dalších vsích na dolním toku Bečvy na poldr léta netrpělivě čekají, obyvatelé obcí na horním toku v okolí Hranic a Valašského Meziříčí proti jeho stavbě protestují.
Nelíbí se jim, že si kvůli plánovanému poldru s dvanáctimetrovou hrází a plochou bezmála 700 hektarů nebudou moci na svých zahrádkách postavit chatky.
Stavba poldru, v němž mnozí lidé vidí své bezpečí a jiní o něm nechtějí ani slyšet, není zařazena mezi stavby ve veřejném zájmu, proto se jednání s majiteli pozemků protahují. Kvůli problémům s výkupem pozemků se například úplně zastavila příprava nádrže u Uherského Hradiště.
To v Olomouci, kde se chystají úpravy na řece Moravě za miliardu korun, se začne stavět už za měsíc. První na řadě je kanál, který by měl odvést vodu z města. Jen tato stavba vyjde na 300 milionů a přispějí na ni stát, kraj i město. Pak budou následovat další protipovodňová opatření včetně poldru u Žichlínek na Moravské Sázavě a Třebůvce za 400 milionů.
Praha hlásí: Jsme připraveni!
Peníze nejsou problémem ani v hlavním městě Praze. Bezmála čtyři roky po povodni, která zdecimovala okolí Vltavy, je podle představitelů magistrátu na případnou další velkou vodu takřka připravena.
Mobilní ocelové konstrukce, jejichž vztyčení si hlavní město vyzkoušelo při loňském cvičení, ochranné zídky či úpravy terénu by měly zadržet i jedenáctimetrovou vlnu, která zaplavila Prahu v létě 2002. A počítá se i s rezervou 30 centimetrů.