Svědkové Jehovovi se pokládají za pokračovatele řady reformátorů, kteří v průběhu historie církve poukazovali na její ubohý stav, jako například Martin Luther nebo Jan Hus. Všechny významné křesťanské církve je ale odmítají považovat za křesťany, neboť jehovisté neuznávají božskou podstatu Ježíše Krista.

Počátky samotného hnutí se datují do 70. let 19. století, kdy se ve Spojených státech objevilo několik náboženských skupin očekávajících konec světa. Svědkové Jehovovi také očekávali brzký příchod konce světa (Armagedon). Původně stanovili jeho termín na rok 1914, později bylo určeno několik dalších termínů, dnes je Armagedon očekáván v neurčitě blízké době.

Věří v jediného Boha, který má jméno Jehova. Podle některých psychologů nebo členů, kteří ze společnosti odešli, je u členů společenství vytvářena psychická závislost a jsou cíleně přetrhávány společenské vazby mimo organizaci.

Svědkové Jehovovi odmítají krevní transfúze, a to i v případě ohrožení života. Jsou zásadně proti vojenské službě. Vánoce jsou podle Svědků pohanské svátky a dávání dárků nepřináší štěstí. Děti Svědků Jehovových se proto nesmí podílet na vánoční výzdobě, přispět na vánoční dárek pro učitele ani zpívat koledy a rodiny jehovistů nesmějí mít na Vánoce doma stromeček.

K Svědkům Jehovovým se po celém světě hlásí přes šest milionů lidí, v Česku je to dvacet tři tisíc lidí.