Na únor připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který má připomenout, jakou zásadní úlohu měly a mají ženy ve vědeckém světě. Zároveň je má podpořit ve výzkumné činnosti. Kromě stereotypů, platových rozdílů nebo problémů se sladěním práce a péče o rodinu hraje svou roli i celková kultura ve vědě a výzkumu.

"Klíčové je, abychom v České republice věnovali systematicky pozornost odstraňování těchto bariér a zažitých stereotypů. Data totiž ukazují, že přirozený vývoj nefunguje. Nedá se tedy spoléhat na to, že se podíl žen ve výzkumu sám od sebe zvýší jen proto, že přijdou mladší ročníky, kde studuje více žen," říká Jana Novák Gabrielová z Národního kontaktního centra - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR (NKC).

Tři roky stará statistika centra také ukázala, že zatímco studentek magisterských oborů v posledních letech přibývá a tvoří již celých 60 procent všech studentů, absolventky doktorského studia tvoří 45 procent a výzkumnic je pak pouze necelých 28 procent.

Stereotypy o mužských oborech jsou viditelné i dnes

Nejvyrovnanější podíl žen a mužů mezi českými výzkumníky je v lékařských oborech, naopak nejmenší v těch technických. Zde tvoří ženy pouze 15 procent všech výzkumných pracovníků.

"Už při volbě oboru studia mají vliv společenské a kulturní vzorce, které nám říkají, kdo se na co hodí, co očekáváme od žen a od mužů. Testy, které organizuje OECD, ukazují, že dívky a chlapci jsou stejně nadaní na technické a přírodní obory. Dívky ale vynikají v jazycích a porozumění textu. Zároveň však už od šesti let věku začnou dívky považovat rysy, jako je inteligence, brilantnost a genialita, za mužské vlastnosti," popisuje Novák Gabrielová.

A dodává, že stereotypy o tom, že dívky nemají buňky na matematiku, lze zaslechnout i dnes. "A prezentování technologií jako do značné míry hlavně mužského oboru také zrovna nepomáhá," míní.

Podívejte se na některé z nejzajímavějších českých výzkumnic.