Začněte u sebe

První, na co je třeba se zaměřit, jsou vaše vlastní pocity. Pokud si máme nalít čistého vína, tak sedíte v kanceláři s několika kolegyněmi či kolegy, kde vy jste ve skutečnosti tím, kdo má problém, tím, koho něco trápí. A trápí vás konkrétně to, co tito kolegové dělají.

Velice zajímavou otázkou je proč? Proč si necháte svou psychickou pohodu ovlivňovat jinými lidmi. Jaké jsou vaše pocity? Kdy konkrétně se cítíte nejhůře? Při drbání koho, čeho nebo kým? Znáte tyto pocity odněkud? Co konkrétně vám vadí na "drbání" kolegyň? A jak a co konkrétně vám to ohrožuje?
Tedy např.: Vadí mi, když někdo někoho pomlouvá a říká o něm něco, co není prostě pravda! Nejhůř se cítím, kdy tím pomlouvaným je někdo, koho mám ráda. Na vysvětlenou: když Anička pomlouvá Pepíčka. Podobně jsem se cítila, když na střední moje "kamarádka" řekla klukovi, co se mi líbil, že jsem o něm říkala, že je blbej. Vadí mi, že to, co říká Anička, prostě není pravda! Neohrožuje mě to! No, i když vlastně… Kdyby Anička takhle mluvila i o mně, mohlo by se mi zopakovat to, co na střední a to bych už znova nepřežila. Bylo mi tenkrát strašně několik měsíců!

Co dál

Pokud už víte, co přesně vám situace v kanceláři ohrožuje, co vám připomíná a kolik z vašich prožívaných pocitů patří skutečným situacím "tady a teď" a kolik z nich spíše minulým nepříjemným prožitkům s někým jiný, je na čase zamyslet se nad tím, co se situací udělat dál.

Jaký je váš cíl při řešení situace v kanceláři, jak chcete, aby to vypadalo dál? Nezapomeňte přitom, že váš cíl by měl být především dosažitelný. Dosažitelné je snáze to, co můžete reálně sami změnit. Představa, že uděláte něco, čím dosáhnete, že se kolegové znenadání zásadně a jednou pro vždy změní a přestanou "drbat", nebývá obvykle příliš reálná. Představa, že uděláte něco, co vám pomůže změnit váš postoj k dané situaci a vaše prožívání už reálná je. Co přesně by mělo být vaším cílem? Jak byste se chtěli cítit příště, až budete svědky "drbání"? Co byste chtěli udělat? Co všechno by vám pomohlo, abyste toho dosáhli? Klidně si to i sepište. Až to budete mít, zamyslete se nad tím, co k tomu potřebujete? Je něco, co vám v tom naopak může bránit?

Upravte své předpoklady o předpokladech

Řada lidí má obvykle poměrně jasný předpoklad, proč dané kolegyně či kolegové ostatní "drbou". Ty v nás pak obvykle vzbuzují ještě více silných emocí. Pojďme si tedy všechny ty předpoklady jednou pro vždy a jasně říct. Sepište si to pro každého z kolegů zvlášť. Někdy je dokonce vhodné si sepsat, proč Anička drbe o Pepíčkovi, proč o Markétě, proč o šéfovi atd. Ať sami vidíte, co se vám honí hlavou v pozadí. Tedy třeba, že Anička tvrdí, že Pepíček chodí s Markétou, aby s ním nezačala chodit Ilona, protože chce Pepíčka pro sebe.

Máte to?

Tak teď se pojďme u každé z těch věcí zamyslet nad tím, co přesně se ve skutečnosti "objektivně" děje. Tedy např., že mi vadí, že Anička říká, že Pepíček chodí s Markétou, protože já mám k dispozici informace, které to vyvrací.

Je čas se připravit na změnu

A úplně poslední věc - vezměte si to řádek po řádku, drb po drbu, a zeptejte se sami sebe - stojí mi to za to, abych se v situaci, kdy se děje situace XY, cítila tak, jak se cítím? Pokud ano, v pořádku. Pokud ne, bude příště na čase udělat všechno to, co jste si sepsali výše, abyste se cítili tak, jaký je váš cíl - tedy např. aby vám to bylo jedno a nevyvolávalo to ve vás silné emoce, které často nepatří k té situaci tady a teď.

Říkáte si, že tenhle postup ale nevede ke změně chování drbajících kolegů? Často ne, někdy ano, protože každá akce vyvolává reakci. Ale o kolegy tu ve skutečnosti nikdy nešlo. Od začátku šlo pouze a jen o vaše nepříjemné pocity vyvolávané tím, co dělají.