reklama
 

Šikanuje vás šéf? 10 důkazů bossingu

Cítíte se unaveni a trápí vás žaludeční obtíže? Dost možná jste obětí šikany na pracovišti. Jak se nevhodnému chování ze strany nadřízených bránit a hlavně, jak ho poznat?

Foto: Thinkstock

Nevhodné chování s prvky šikany na pracovišti logicky vytváří stresující pracovní prostředí a může snadno vyústit v psychické nebo i v závažné zdravotní problémy postiženého zaměstnance. Ty ho mohou ovlivnit nejenom v profesním životě, ale mohou mít fatální následky i v tom soukromém. 

Pro jednání, kdy vás šikanuje šéf, se vžilo anglické slovo bossing. V posledních sedmi letech vzrostlo procento lidí, které mu musí čelit. 

„Před rokem 2009 mělo zkušenosti se šikanou na pracovišti okolo 16 procent zaměstnanců. V roce 2009 se toto číslo v souvislosti s hospodářskou krizí vyhouplo na 27 procent. V roce 2015 uvádí nějaké zkušenosti se šikanou až čtvrtina všech pracujících osob,“ přibližuje advokátka Alice Kubíčková.

Co přesně to znamená?

K podobným výsledkům došel i loňský průzkum agentury STEM/MARK, podle něhož se obětí šikany na pracovišti stávají ve větší míře ženy. Obětí bossingu se může stát prakticky kdokoliv a nevyhýbá se ani vysoce postaveným manažerům.

Jak nezdravé chování poznat a zároveň, jak se mu efektivně bránit, radí advokátka Alice Kubíčková:

1) Nerovné zacházení

Jedním z hlavních znaků bossingu je nevhodné chování s prvky nerovného zacházení ze strany nadřízeného. Mohou se s ním setkat muži i ženy všech věkových kategorií. Důvody nerovného zacházení ze strany nadřízených jsou různé, může jít o osobní antipatie, pohlaví, vzdělání, věk, sexuální orientaci či vlastní přesvědčení nebo konkrétní názory jednotlivých zaměstnanců. 

2) Zadávání nesplnitelných pracovních úkolů

Mezi nejčastější projevy bossingu patří přesvědčování oběti o její neschopnosti - například když vám šéf schválně dává nereálné termíny, nesplnitelné cíle. Zadává vám úkoly, i když ví, že na ně nemáte schopnosti, pozici, ani funkci. Může se to ale projevit i opačně, a to tehdy, kdy nadřízení zadávají úkoly podřadné. 

3) Nepřiměřené kritické hodnocení

Hranice mezi ostrou, leč konstruktivní kritikou a nepřiměřeným kritickým hodnocením je často velmi tenká. Bezdůvodná či vystupňovaná kritika nadřízených, stížnosti, šíření pomluv v tomto ohledu mohou motivaci zaměstnance snadno snížit a daného zaměstnance psychicky rozhodit. A to ani dotyčný nemusí být citlivá povaha. 

4) Ignorace a bagatelizace problémů ze strany nadřízeného

Někdy může mít šéf jen špatnou náladu, ale pokud dochází systematicky, opakovaně a dlouhodobě k přehlížení vašich problémů a vše co uděláte, podléhá kritice, není něco v pořádku. "Důsledkem může být vyřazení z pracovních aktivit či dokonce fyzická izolace – například přidělení pracovního místa do samostatné místnosti na konci chodby, s čímž často souvisí i rozvoj psychických problémů šikanovaného zaměstnance," doplňuje Alice Kubíčková.

5) Ponižování před ostatními

Špinavé prádlo by se nemělo nikdy prát na veřejnosti. Toto přísloví neplatí pouze pro rodinné vztahy, ale i pro pracovní záležitosti. Pokud na vás šéf ostentativně křičí před ostatními kolegy, nebo v jejich blízkosti trousí urážlivé poznámky na vaši adresu, měli byste popřemýšlet, nakolik se toto chování ještě slučuje s pravidly slušného chování, a případně zda se nejedná o cílenou šikanu vůči vaší osobě.  

6) Sexuální obtěžování zaměstnance

Nepříjemné otázky na soukromý život, sexuálně podbarvená konverzace, okukování či blízký tělesný kontakt mohou být už pouhou špičkou ledovce dokazující zastrašující a nepřátelské chování ze strany zaměstnavatele v této citlivé otázce. Největší hrozbou je kumulativní charakter tohoto jednání – méně závažné formy obtěžování často přecházejí ve formy závažnější.

Dlouhodobé ponižování a verbální snižování kvalit zaměstnance časem vede k psychickým problémům provázeným nespavostí, skleslostí nebo apatií. Je-li zaměstnanec soustavně vystaven takovému jednání, může tato zkušenost dlouhodobě negativně ovlivnit jeho psychický stav.

Oběti trpí poruchou koncentrace, strachem ze selhání a ztrátou sebejistoty. Bojovat ale mohou i s bolestmi hlavy, poruchami spánku, chronickou únavou, depresí, trávicími potížemi a žaludečními problémy. "Obvyklým vyústěním těchto problémů je dobrovolné ukončení pracovního poměru a pravidelná sezení v ordinaci psychoterapeuta nebo psychiatra," popisuje zkušenosti svých klientů advokátka.

Proč šikana na pracovišti vzniká?

Častým důvodem je snaha donutit zaměstnance k dobrovolnému rozvázání pracovního poměru dohodou nebo k podání výpovědi.

Nadřízení často zaměstnance "bossují" poté, co jim na stůl donese výpověď. Cílem je jakási pomsta, touha znepříjemnit mu zbývající dobu trvání pracovního poměru. Dalším důvodem je snaha nátlakově podepsat dohodu o rozvázání pracovního poměru a odejít takzvaně "na hodinu".

Jak se bránit?

Můžete například informovat příslušný inspektorát práce. Ten je povinen se podnětem zabývat a popřípadě provést na daném pracovišti kontrolu. Pokud dojde k závěru, že chování zaměstnavatele vykazuje nežádoucí znaky, uloží mu pokutu. 

Navíc, má-li zaměstnanec v úmyslu účinně se bránit, je nezbytné, aby měl k dispozici důkazy, jako například výpovědi svědků, kolegů nebo alespoň soupis situací či urážek. Posloužit může i mailová komunikace.

Divokost nebo poslušnost. Porovnejte, komu více sluší kudrny a komu rovné vlasy | Video: Aktuálně.cz

Mohlo by vás zajímat

reklama
reklama
reklama