reklama

Vánoční večírky startují: Proč je ve skutečnosti nesnášíme?

Tlak na to, abychom byli společenští, je dnes mnohem větší než kdykoliv předtím. Což mimochodem také znamená, že se od nás očekává, že si budeme užívat večer s řadou neznámých lidí v místnosti, celí jásaví a chtiví se družit.

Foto: Shutterstock

Ať už pracujete pro jakoukoliv společnost, vánoční večírky se většinou podobají jeden druhému. Neschybí alkohol a hlasitá hudba. Podle společenských konvencí se předpokládá, že když naženeme větší počet neznámých lidí do místnosti, dáme jim něco k pití a pustíme reproduktory, atmosféra bude skvělá.

Na vánoční party máme být přátelští, zajímat se jeden o druhého a být schopni se druhým otevřít. Je to bohužel značně nereálná představa, protože skutečné napojení mezi lidmi nevzniká, když se mají na povel bavit. Naopak, zaměstnance mnohem víc sjednocuje nenávist k šéfovi, vzpoura proti nedobrým jídlům v kantýně a podobně. Psychologové to vysvětlují tím, že hluboké vazby se posilují prožitkem společného neštěstí. Takže, kdyby letos celá firma nedostala vánoční prémie, na večírku by náhle všichni měli o čem mluvit.

Neustálé hodnocení

Důvod, proč si na party před koncem roku nemůžeme s kolegy tak skvěle popovídat, se ale také skrývá v tom, že chceme, aby nás nějak brali. Proto fungujeme pod určitou maskou, která nám někdy brání být upřímný a autentický. Vzpomínám na bývalou kolegyni, která se dostala na firemním mecheche do nálady a prozradila na sebe, že má často o sobě velké pochybnosti, někdy se jí tým vést vůbec nechce a jejím snem bylo mít salon na stříhání psů. Druhý den mi psala zoufalé SMSky, kde mě prosila, abych o tom nikdy nikomu neříkala. Uběhlo už deset let, což je snad dostatečná promlčecí lhůta, ale dodnes mě fascinuje, jak se bála ztratit tvář.

Bezpečné prostředí

Pod pojmem "dobrý hostitel" si často představujeme člověka, který dbá na to, aby bylo všude dost jídla a pití, případně mezi sebou neznámé osoby představuje. Skutečně dobrý hostitel je ale ten, který dokáže pozvaným vytvořit prostředí, ve kterém se cítí uvolněně. Bývalá PR manažerka jednoho velkého řetězce s oblečením to dokázala, takže prezentace v showroomu připomínaly bytovou party, kde se potkávají novináři s celebritami, umělci a dalšími lidmi, ale nepřipadají si divně. V korporátním prostředí, které funguje podle zákonů přísné hirearchie, je tohle docela oříšek.

Lamači ledu

Možná se na vánočních večírcích cítíte jako ryba ve vodě. Ale většina z nás přemýšlí, že právě doma stydne naše místečko na gauči, kde bychom se mohli pohodlně rozvalit, být sami sebou a přestat cokoliv předstírat. Někdy se na vánočních večírcích zoufale nudíme, proto pomůže nějaký program. Říká se jim "ice breaker", většinou jsou to hry, které se dělají na zahraničních konferencích, aby se ostatní seznámili. My Češi jsme k nim ale často skeptičtí, jako by něco v nás něco odmítalo "dělat tyhle blbosti". Pokud pro vás ale firma zorganizovala večírek, kde máte něco vyrábět nebo soutěžit, dejte tomu pro jednou šanci.

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama