Ženy na pozici sládka nejsou v České republice častým jevem. Pokud vezmeme do hledáčku větší pivovary, můžeme jejich počet ukázat na prstech jedné ruky.

Jednou z nich je Nataša Rousková z pivovaru Zubr, kde se ročně vyrobí zhruba 270 tisíc hektolitrů zlatavého moku. Kdo ji přivedl k vaření piva? Jak začínala v tomto spíše mužském odvětví a jaké jsou podle ní pivní trendy pro letošní léto? 

Původně jste nastoupila na Vysokou školu chemicko-technologickou s cílem věnovat se parfémům a kosmetice. Čím vás nakonec pivovarnictví na škole tak nadchlo?

Řekla jste to úplně přesně, protože pivovarnictví mě skutečně nadchlo. Během studia a praxe na katedře kvasné chemie a bioinženýrství jsem objevila skutečné pivovarnictví. Nejenom dlouholetou tradici a vysokou odbornost a profesionalitu tohoto tradičního českého řemesla, ale potkala jsem se s úžasnými lidmi v čele s vedoucí katedry, paní profesorkou Gabrielovou Basařovou, která je v oboru pivovarství dodnes mezinárodně uznávanou kapacitou a která lásku k pivovarnictví dokázala předávat. V té chvíli jsem pochopila, že o mé budoucnosti je rozhodnuto.  

Paní Basařová zanechala v pivovarnictví významnou stopu. Vyprávěla vám třeba nějakou historku, kterou vás k pivovarnictví více přitáhla?

Není to zrovna historka, která by vzbudila bezprostřední zájem o pivovarnictví, ale vzpomínám si, že nám paní profesorka vyprávěla o svých začátcích v pivovarnictví. Nastupovala do této profese podstatně dříve než já, kolem roku 1960, kdy bylo pivovarnictví v Čechách striktně a výhradně mužskou záležitostí. Pánové ji nebyli ochotni akceptovat a tvrdě a nekompromisně vystupovali proti existenci ženy mezi pivovarskými odborníky. Nakonec se jí ujala a chránila skupina nejstarších, a dalo by se říci i nejkonzervativnějších pivovarníků a ti ji pomohli překonat nelehké začátky.

Do přerovského pivovaru jste nastoupila hned po škole. Jaké byly začátky v tomto spíše mužském odvětví?

Nemůžu si stěžovat, protože práce s pivem mi od začátku přinášela radost a bavila mě. A tak je tomu v podstatě dodnes. A abych řekla pravdu, mužská odvětví jsem nikdy příliš neřešila. Důležitá je chuť pracovat a zapálení pro věc a lidé si rozumějí a bez problémů spolupracují. Pivovarnictví je sice spíše mužské odvětví, ale velký podíl na "hlídání" a kontrole kvality mají i ženy, které na úseku kontroly pracují.

Dnes už máte dospělého syna. Jak jde dohromady funkce sládka a role matky?

Pokud se chce žena skutečně věnovat své profesi, musí se smířit s tím, že jí obětuje část svého života a volného času. Já jsem měla to štěstí, že jsme si s manželem rozdělili rodičovské i domácí povinnosti na půl a současně jsem využila zájmu dědečka o svého vnoučka. Můžu říci, že díky tomu se mezi nimi vyvinul skutečně pěkný vztah.

Nataša Rousková

Dnes 55letá Nataša Rousková vystudovala gymnázium v Přerově a následně Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, katedru kvasné chemie a bioinženýrství. Součástí této katedry je pivovarnictví.

Po absolvování VŠCHT nastoupila v roce 1985 do Severomoravských pivovarů v Přerově. Po mateřské dovolené přešla přímo do pivovaru ZUBR, kde pracuje od roku 1998 jako sládek.

Je vdaná, má jednoho dospělého syna a mezi její koníčky patří lyžování, kolo, turistika, příroda, zahrada a četba.

Jak vás vnímá syn jako sládka? Bere své kamarády na exkurze do pivovaru?

Mám pocit, že je na svou mámu hrdý a respektuje mě jako odborníka. Pracuje sice v jiném oboru, ale i on i jeho kamarádi se o pivo čile zajímají.

Již od začátku jste mířila na trůn sládka? Jak kolegové a podřízení přijali, že konečné slovo pro finální pivo má žena?

Tak jsem o tom nikdy nepřemýšlela, ale asi je přirozené, že chcete své odborné vzdělání a vědomosti zúročit. Trůn sládka, jak jste to nazvala, vám dává určité možnosti realizovat svoje představy, ale současně sebou nese velkou zodpovědnost, protože na úseku výroby zodpovídá sládek za vše, včetně investic a modernizace celé technologie.

Jak se vám povedlo vaše první pivo?

Ani s prvním, ani s dalšími pivy jsem neměla žádné zásadní problémy. Vždy mám určitou představu, co by mohlo našim konzumentům chutnat a tu se snažím co nejlépe zrealizovat. Základ je v klasickém výrobním postupu na varně, kvašení v otevřených kvasných kádích, dlouhém zráním v ležáckém sklepě a v surovinách.

Nemyslela jsem přímo první pivo v pivovaru. Zkoušela jste třeba první pokusy již na vysoké škole? Jaké bylo vaše opravdu první pivo?

Na vysoké škole mnoho prostoru pro experimentování s pivem nebylo. V areálu školy je sice malý pokusný pivovárek, ten ale většinou sloužil k měření diplomových prací a vědeckým výzkumům. To skutečné pivovarnictví, které si můžete osahat vlastníma rukama, začalo až v pivovaru.

Kolik žen máte ještě v kolektivu? A roste jejich počet v posledních letech?

Ženy jsou bezpochyby důležitým článkem "výrobáckého" kolektivu pivovaru a jejich počet se v průběhu let nijak zásadně nemění. Provádí veškerou laboratorní kontrolu kvality surovin, rozpracovaného piva v jednotlivých fázích výroby i hotových výrobků před tím, než stočené pivo opustí brány pivovaru. Jsou to činnosti od mikrobiologických šetření, sledování účinnosti sanitačních procesů až po organizaci degustace piva. Jsou pečlivé a zodpovědné a správný chod pivovaru si bez jejich práce nedovedu představit.

V pivovaru Zubr jste 30 let, nelákalo vás to za celou dobu zkusit také někde jinde? Třeba i za hranicemi?

Zatím ne, jsem spokojená. A protože mě v budoucnu čekají další náročné a důležité investiční akce, tak se těším.

Kolik je v současnosti žen na pozici sládka? A proč je jich o tolik méně než mužů?

Nemůžu mluvit za personální obsazení mini a restauračních pivovarů, protože je většinou neznám. S ostatními kolegy a kolegyněmi se pravidelně setkáváme na degustačních soutěžích a pivovarských konferencích a seminářích. Mezi těmi sládkujeme asi tři. Nevím, proč se ženy pivovarnictví ostýchají, ale možná je to tím technickým zaměřením.

Jak si v současnosti stojí ženy v pití piva? A která jsou jejich nejoblíbenější – klasika nebo spíše ochucená?

Znám obě kategorie žen. Ty, co pivo milují a jednoznačně preferují, a ženy, kterým chutnají sladší, tmavá piva nebo pivní mixy.

Dejte si pivo: Na ledviny, na zažívání i na spaní

Zdraví

Jaký je pivní hit letošního léta?

Na léto máme připravenou novinku, která půjde na trhy v červenci. Jedná se o ochucené nealkoholické pivo Zubr Indian Cherry s vůní a chutí divoké višně. Myslím si, že se skutečně povedlo.

Inspirujete se při vytváření nových piv i v ostatních státech?

Víte, já jednoznačně preferuji české pivovarnictví a tradiční klasickou výrobu piva. Naše pivo je výjimečné svojí pitelností, plností a příjemnou hořkostí. Inspirace je dost a dost, mám stále co hledat a objevovat v tradičním pivu. Nepotřebuji experimentovat za každou cenu a vyrábět extravagantní novinky a speciály, kdy vypijete jedno pivo za večer a dál to nejde.

Jsou nějaké nové trendy v oboru, které se v Česku zkouší?

Novinek a speciálů je každoročně na trhu celá řada a každý si může vybrat to, co ho zajímá a co mu chutná. Nabídka je opravdu pestrá, ale u českých pivařů stále vítězí klasika. A to mě těší.