Příběh jako z Bollywoodu: Čech a Indka se zamilovali a založili firmu

Když jdete okolo výlohy obchodu v Dejvicích, na kterém je napsáno Jain&Kříž, oči nestíhají přelétnout po všech těch tkaných polštářích, dekách, závěsech a dalších kouscích, co by dokázaly vykouzlit originální eklektický interiér i z průměrného pokoje. 

Málokdo tuší, že za hezkým obchodem se skrývá neuvěřitelně romantická story, podle které by se klidně mohl natočit film s happy endem. Scenáristé by si ani nemuseli nic domýšlet, protože s Anvitou a Kryštofem to skutečně dobře dopadlo. 

Oba studovali ve Velké Británii, kde se do sebe zamilovali. Svůj vztah ale museli před Anvitinou rodinou tajit. V Indii se totiž nesluší, aby měla dívka před manželstvím jakýkoliv vztah. Tíhou okolností se rozešli, pak se do kauzy vložil i astrolog.

Váš příběh zní opravdu jako z bollywoodského filmu. Za jakých okolností jste se potkali?

Anvita a Kryštof: V kině, na univerzitě se každou středu promítaly filmy a následovaly diskuse. Tam jsme se po sobě poprvé koukali a hned jsme vyrazili spolu ven do Gosta Green.

Jak Anvita přesvědčila své rodiče, aby přijali Kryštofa?

Vystavila jsem je jednou pod určitý tlak, že musí vyrazit do Prahy a seznámit se s Kryštofem i jeho rodinou. Jakmile jsme se zde všichni lépe poznali, byli najednou spokojeni a otevření, aby se náš vztah rozvinul dále. Pochybnosti se vytratily a mohly proběhnout zásnuby.

Co tomu předcházelo? Naznačovali jste, že jste svou lásku nejdřív skrývali, pak se rozešli a vložil se do toho astrolog…

Kryštof: Když jsme spolu začali chodit v Anglii, rodiče Anvity se o tom nesměli dozvědět. Tušení měl asi Anvity bratr, který v té době pracoval v Londýně. Moji rodiče o tom věděli a s Anvitou si od začátku rozuměli. Poté, co se Anvita vrátila do Indie, nastaly komplikace, vztah na dálku byl celkem soužení pro nás oba. Nicméně jsme se s tím na Skypu nějak vyrovnávali a stávali se pixely každým dnem po dva roky. Po nějaké době si rodiče Anvity usmysleli, že mám rychle přijet do Indie k zásnubám, ale já jsem ještě dodělával magisterský program na univerzitě a na takovou cestu jsem se necítil. Pod tlakem se navíc nerad rozhoduju. Navrhoval jsem, aby Anvita nejprve pokračovala ve studiu v Anglii, nicméně to se nesetkalo s pochopením. Rozešli jsme se a několik let jsme hledali a nenacházeli toho pravého a tu pravou. Astrolog si po nějaké době přisadil své, ale nebylo to věrohodné, neboť neznám hodinu svého narození, a tak je těžké vytvořit přesný horoskop, tak jak jsou zvyklí v Indii. Happy end se uskutečnil po sedmi letech odloučení a následném plánování zásnub v Praze a svatbě v Dillí. Po zásnubách v Praze a hlavně po svatbě jsme si začali rozumět s rodinou Anvity oba dva, která se pro nás stala velkou oporou.

Vstoupit do galerie | 4 Seznamte se s designéry, kteří žijí a pracují v Praze

Oba jste se rozhodli studovat v jiném místě, než kde jste se narodili. Co vás k tomu vedlo?

Kryštof: Od dětství jsem měl potřebu poznávat cizí krajiny, nicméně do roku 1989 jsme s rodiči nemohli vytáhnout paty za hranice. Později se mi konečně naskytla možnost cestovat, vyrazit na zkušenou do vydavatelství v Hamburku, kde jsem si během roční pracovní stáže uvědomil, že chci studovat design. Hledal jsem možnosti, až jsem narazil na výbornou školu v Dusseldorfu, odkud jsem později přestoupil do Anglie. Možnost, že bych studoval design v Čechách, mě vůbec nenapadla. V Německu i v Anglii jsem nadšený z mezinárodního prostředí učitelů i studentů, z úžasných výstav a mixu kultur, vzájemného se ovlivňování a obohacování. Výzvou pro mě byla i komunikace v němčině a angličtině. 

Anvita: Chtěla jsem studovat design, ale v Indii nebylo moc příležitostí kde. Lákalo mě ocitnout se v mezinárodním prostředí.

Proč jste si pak ze všech míst na světě vybrali pro život Prahu?

Anvita a Kryštof: Nechtěli jsme se vzdálit oběma rodinám a ocitnout se v cizím prostředí. Takže jsme se vrátili do Prahy, kde žije alespoň jedna rodina - ta Kryštofova. Jednoduše jsme chtěli, aby náš syn vyrostl vedle svých prarodičů. Navíc je ale naše studio propojením Prahy a Dillí, takže vyzařuje rodinnou atmosféru.

Klasická otázka pro všechny páry, co spolu pracují: odráží se vaše podnikání na vztahu?

Anvita a Kryštof: Myslíme, že spolu pracujeme velmi dobře, nedá se říci, že nějak děláme velké rozdíly mezi kariérou a domovem. Možná je důležité říci, že společně pracujeme od samých začátků, co jsme se poznali na škole. Už tam jsme se doplňovali v našich činnostech, společně jsme kreslili, fotografovali a tak je to i dnes. Někdy je těžké rozlišit, co je čí nápad, ale není to vlastně nakonec ani důležité. Jsme si vědomi silných i slabých stránek jeden druhého, respektujeme je a vyvažujeme. Navzájem se od sebe učíme a máme radost, že spolu můžeme trávit co nejvíc času.

Plánujete cestu do Asie? Zažijte její velkoměsta trochu jinak číst článek

Cestování

Jak zvládáte kulturní rozdíly nejen mezi sebou, ale v rozdílných pracovních prostředích mezi Prahou a Indií? 

Anvita: Tady nemusím tolik přemýšlet o tom, co nosím. V Indii má žena pocit, že na ní pořád někdo kouká. Také je osvobozující být vdaná do české rodiny, protože v Indii není snadné vystoupit ze společenských protokolů. V Čechách je jednoduše snazší být tím, kým chcete. Na druhou stranu v Indii jsou pevnější vazby mezi lidmi, Evropané jsou hodně zaneprázdnění nejen kariérou, ale i péčí o domov. V Indii má i střední třída k dispozici zaměstnance, kteří se postarají o běžné záležitosti. Ještě ale nemluvím úplně plynně česky, takže tu ne vždy najdu někoho, s kým si pořádně popovídám anglicky.

Kryštof: V našem vztahu jsem nikdy neměl nějaký pocit, že bych náležel k jiné kultuře. Možná proto, že rád poznávám nové, a takto mám tu možnost. Komunikace v angličtině je pro mě už normou, ať jsem v Praze, nebo v Dillí. V Indii jsem asi přátelštější než ostatní k řidičům, kuchařům a dalším na podobné pozici. Je pro mě těžké vidět chudobu na ulicích. Pak se neubráním tomu, abych nepřemýšlel, jak asi ti lidé žijí. Snažím se naučit hindi, ale moje úroveň ještě není ideální. Asi největším omezením je, že nemůžete jen tak chodit po ulici a kvůli vedru trávíte hodně času uvnitř. Co mě tu ale inspiruje, je nadšení a motivace mladých pro podnikání. Jsou kreativní a průbojní, chtějí spolupracovat s celým světem. 

Kdybych si mohla vybrat jediný kousek z vašeho studia, který byste mi doporučili?

Anvita a Kryštof: Něco s motivem legračních obličejů. Například šaty, které když máte na sobě, musíte se usmívat celý den. Máme v plánu vytvořit originální tisky v limitovaných edicích s obličeji zákazníků.