Pracuje jako řidička autobusu: Mužský kolektiv je lepší než ženský
Zuzana Filipová vystudovala pedagogiku a pracovala jako učitelka němčiny a přírodopisu a také jako asistentka pedagoga u postižené holčičky. Pak ale přišla o práci a místo v oboru už se jí nepodařilo najít.
Její přítel byl řidičem autobusu, na kterém byl vylepený nápis "Náš autobus můžete řídit i vy". Nejdříve o tom společně žertovali, ale jelikož je Zuzana ženou činu, na výzvu odpověděla a přihlásila se v Arrivě o práci. Firma Zuzanu přijala a tým řidičů se v lednu letošního roku rozrostl o řidičku.
"Nervozita byla, ale těšila jsem se na novou zkušenost," vzpomíná Zuzana. "První den, kdy jsem nastoupila do provozu, zrovna napadla fůra sněhu, tak to bylo opravdu veselé." Jezdit s autobusem je samozřejmě něco jiného než s osobním automobilem, ale kolegové ji uklidňovali, že při poruše stačí zavolat technikům, a ti ji na dálku mohou navigovat, co má udělat, nebo sami přijedou. Plané byly i obavy ze znalosti cesty. Jezdí sice jako náhradnice různé trasy, ale ještě se jí nestalo, aby někde zabloudila.
Autobus i na svatbě
Zuzanin přítel je na ni pyšný, ostatně v červenci má autobusový pár svatbu. Na obřad i hostinu přijedou - jak jinak - autobusem. "Přítel měl červený autobus, tak jsme do červena ladili i barvu svatby. Jenže před třemi týdny mu autobus přestříkali na bílo!" směje se nastávající nevěsta.
V oblasti Šumperka je Zuzana jedinou ženou řidičkou. Jak se jí funguje v ryze mužském kolektivu? "Zažila jsem i čistě ženský kolektiv a musím říct, že ten mužský je lepší. U chlapů sice lítají drsná slova, ale když se to přežene, jsou schopní se zase normálně bavit. U žen mohou neshody vyústit i v několikaleté výhrůžné mlčení."
Myslíte, že dojedeme?
Žena za velkým volantem samozřejmě budí pozornost, někdy dokonce i nedůvěru. "Jednou se mě jeden nastupující pán ptal: Myslíte, že dojedeme? Mě ještě ženská nikdy nevezla. Když jsme dojeli do Zábřehu, nakonec mě moc chválil. To člověka potěší." Jestlipak dostává i nějaké nabídky k seznámení? "Na přední sedadla si nejčastěji sedají starší dámy, které si rády povídají a nestydí se pochválit. Od mužů někdy padnou i slova, jak mi to sluší, za kterými cítím i něco víc než běžnou pochvalu, ale tím to naštěstí končí."
Zuzana Filipová je skvělým příkladem toho, že dělení povolání na mužská a ženská je snad už za námi. "Navíc ženy prý jezdí bezpečněji, tak to je další důvod, proč by bylo dobré, kdyby nás bylo ve firmě víc," uzavírá náš rozhovor.
